Přistupuji k tomuto tématu zcela jinak, sorry.
Z
edit
Pokud jste ochoten něco číst, tak velice dobrá je tato kniha
https://www.kosmas.cz/knihy/201401/vnit ... 1947-1953/Jen stručně z wiki
Dvořákova práce představuje další a z hlediska české historické vědy dlouho očekávaný příspěvek k dějinám nucených migrací. Autor své dílo rozčlenil do čtyř
tematických kapitol. Ve třech kapitolách podrobně analyzuje vybrané případy poválečných vnitrostátních přesunů. Dokumentuje a rekonstruuje tak přípravy a
realizaci přesídlení a „rozptýlení“ desetitisíců neodsunutých německých obyvatel do českého a moravského vnitrozemí, přesunu dalších tisíců Němců na
Jáchymovsko do oblasti uranových dolů i kompletního vysídlení a „rozptylu“ několika stovek moravských Chorvatů (v dobovém jazykovém úzu „Charvátů“) ze tří
obcí v okolí rakouské hranice na jižní Moravě. Ve čtvrté kapitole pak autor souhrnně připomíná případy některých dalších uskutečněných nebo jen zamýšlených
přesunů vybraných skupin obyvatel na československém území.
Největší pozornost soustředí Dvořák na osudy německých obyvatel, kteří po skončení hromadných transferů za hranice zůstali z různých důvodů na území
československého státu. „Neodsunutým“ Němcům jsou v knize věnovány dvě tematické kapitoly. V první je popsán přesun a následný „rozptyl“ desetitisíců
německých obyvatel do vnitrozemí Čech a Moravy, který probíhal v letech 1947 až 1949. Autor prezentuje tuto vnitrostátní přesidlovací akci jako epilog „velkého
odsunu“, náhradní a provizorní řešení za neuskutečněné vysídlení zbývajících německých příslušníků za hranice, které doplňuje celkový obraz řešení „německé
otázky“ v poválečném Československu, a zamýšlí se nad situací této komunity po skončení hromadného odsunu na konci roku 1946. Sleduje přitom postupné kroky
československých úřadů od neúspěšného vyjednávání o odsunu zbytku Němců za hranice k hledání nejoptimálnějších cest, jak vyřešit „německý problém“ v rámci
vnitrostátní akce.
Dále autor přibližuje plány přesidlovací akce, její přípravu a jednotlivé fáze jejího provádění.
----
Vřele doporučuji, seznámit se s podrobnou historií česko-německých vztahů už od 19. století, s problematikou osob židovského původu, které se vrátily z KT, ale byly
německy hovořící nebo byly před válkou evidovány jako Němci (volební seznamy a pod,). Rovněž byste měl nastudovat problematiku moravských Chorvátů - žili na
území Moravy, ale většina z nich se za války hlásila k Němcům, ne pro své přesvědčení, ale pro lepší možnost hospodaření, měli velmi často pozemky na rakouské straně,
mnohé rodiny i příbuzné. Nezapomeňte na Hlučínsko, ale tam je velmi obtížné porozumět, to chce hodně času a zarputilosti. Všeobecně je třeba říct, že po květnu v roce
1945 sice platily nějaké okamžité vyhlášky, nařízení, ale dost často se v nich hůře orientovalo. Přečtěte si třeba práce na téma rozhodování o tom, kdo z obyvatel Brno
může být propuštěn do běžného života, komu umožnit cestování v MHD a kdo je třeba neprávem vězněn. jde o konkrétní případy, kde jsou uvedeny důvody, na
základě kterých komise rozhodovaly...
Podobné práce najdete třeba pro Ústí nad Labem, tuším jsem četla Krnov, Velkou Morávku.... a mnoho dalších... včetně nošení pásek.
Bohužel výpovědi pamětníků jsou sice mnohdy přesné z hlediska popisovaného děje, ale velmi neúplné , co se týče důvodů, proč byla která osoba odsunuta nebo vězněna...
Pokud tento fenomén chcete vstřebat, pochopit, musíte přečíst vše, co najdete na netu, v knihovně, intezivně se zabývat, domýšlet .... a to práce jak souhlasné, tak odsuzující,
pokud umíte německy, tak i vzpomínky vysídlenců.
Ať se Vám daří.
PS Až seženete knihu Tomáše Dvořáka, dejte, prosím, vědět, zda Vám to pomohlo.
Z
edit z těch asi nejznámější oblastí jsem nezmínila Vitorazko a snad možná by sem patřilo Ašsko. Určitě ale budou další oblasti. Z