GENEALOGIE

Myslíte, že bychom si rozumněli s lidmi žijícími v Čechách nebo na Moravě v minulých stoletích? Dneska jsem přemýšlela u uspávání potomka, spíš teda potomkyně, jestli bych při svém odporu k němčině (asi to mám geneticky) si vůbec dokázala pokecat třeba koncem 18. století s praprapraprabábou. Jak se vůbec jazyk změnil? Komenský se čte sice docela dobře - při troše cviku - ale to asi byla tehdy "spisovná" čeština. Nebo ne? Nezabývá se někdo tady na fóru tím? Co vy na to?

Ja si tedy myslím, že by sme si zas tak moc nepokecali. Bohužel. Ale nemyslím, že kvůli jazyku, ale kvůli tomu jak moc se svět změnil. Jejich prostředí bylo natolik odlišné, že by se možná pohoršovali už jen při pohledu na nás

to je pravda- my bychom pro ně byli větší "exoti" než obráceně..... přece jenom o nich něco víme.....
o jazyku a historii jsme se asi učili, ale v hlavě mi to nezůstalo- jen Božena Němcová a užívání němčiny....

Já bych řekl, že se člověk vůbec nezměnil. Co se změnilo, je jeho okolí a okolnosti. Také dnes pracuje vetšina pro jeho šefa. Také dnes se stěhuje kvůli práce. Války existují také pořád.
Koncentrační tábory se opakují. Také dnes se rodí děti před svatbou. A tak dále a tak dále.

Z pohledu předků bych řekla, že by se nestačili modlit za spásu naší duše....
A největší odlišnost?
Asi porno po netu, pardon...

Myslím,že lidi jsou pořád stejní.Kromě pár civilizačních vymožeností,které v jádru hrají roli podružnou a kdyby zmizely,naučili by jsme se bez nich žít.Marně jsme doufali,že jsme chytřejší,že po dvou megaválkách v minulém století bude klid.Historie se zkrátka opakuje v periodách(vzestup-pád).Bohužel.

Co mě při pátrání velice překvapilo, je ta spousta německých jmen v Čechách a na Moravě.
Kdyby mi to někdo před tím pátrání řekl, tak bych mu nevěřil. Ale ono to tak je. Zajímavé
by také bylo, co by se stalo, jak by to vypadalo, kdyby leta 1933 až 1945 a Hitler, jinak pro-
býhaly, popřípadě Hitler neexistoval?

Něco jako ve filmu Hibernatus s Lui de Funes-em

sanssouci píše:Já bych řekl, že se člověk vůbec nezměnil. Co se změnilo, je jeho okolí a okolnosti. Také dnes pracuje vetšina pro jeho šefa. Také dnes se stěhuje kvůli práce. Války existují také pořád.
Koncentrační tábory se opakují. Také dnes se rodí děti před svatbou. A tak dále a tak dále.

No clovek asi ne, v kazde dobe ma nejake trapeni, radosti, starost o rodinu.... Ale mame nove zkusenosti a moznosti a ty at chcete nebo ne vas ovlivnuji a jestlize si oni neprosli tou historii tezko nas pochopi (my je mozna ano). Samozrejme take zalezi jak daleko do historie. Takze sem to myslel tak, ze prvne nez by sme jim vubec neco rekli by si zrejme odplivli nad nasim oblecenim, ucesem, vzhledem. Nedej boze, az by se dozvedeli ze vetsina lidi neni pokrtena a napr. nesveti svatky, nemodli se. Ze rimsko katolicka cirkev nema praktickou moc. Lide se stehuji kam chteji a nemaji panovnika. Jaky to upadek! Sodoma gomora

Naši předci byli většinou sedláci. Když pak vezmu v úvahu jazyk, který je zaznamenán v gruntovnicích tak si myslím, že by jsme si mohli rozumět. Úskalím jsou však právě jejich odborné výrazy ze zemědělství, takže by jsme chvílemi nevěděli o čem je řeč.

Ač zootechnik, o zemědělství bych se s nimi moc nebavil, takže v tom bych překážku neviděl. A osobně si myslím, že zase až tak jiní nebyli, pouze měli více pokory než my dnes. Takže já bych si určitě popovídal. A kdyby věděli, že my jsme jejich potomci, tak by to určitě hodně překážek odstranilo. A také bych ani nemusel pokecat, stačilo by jenom koukat. Kdo ví, třeba nám kvantová fyzika jednou to koukání umožní. A pokud ne, předpokládám, že věci zapsané na internetu nějaký ten věk přežijí. Takže vzkaz: pokud nějací mí potomci v budoucnosti toto čtou a ostýchají se přijít na pokec, tož ať ztratí ostych a přijdou, rád je uvidím a slibuji, že zemědělským výrazům z přelomu 20. století se budu vyhýbat

Slim píše:Takže vzkaz: pokud nějací mí potomci v budoucnosti toto čtou a ostýchají se přijít na pokec, tož ať ztratí ostych a přijdou, rád je uvidím a slibuji, že zemědělským výrazům z přelomu 20. století se budu vyhýbat

Slime, k Tvé výzvě se přidávám- jen se stavte!
(potěšil's)

Nepokecali bychom si. Nerozuměli bychom si. Ať jazykově, tak i kulturně. Nějak bychom se sice domluvili, ale to je tak vše.
Ono stačí pár let někde nebýt a vrátit se tam. Věci vypadají jinak než si pamatujeme a lidé mají starosti které jsou nám cizí.
Vzpomínám si na jednu historku o Hugo Házovi, když se sem v r. 1963 podíval. Dcera hostitelky byla z něho konsternovaná: "Mami, ten pán strašně moc mluví". U Hugo Háze to bylo podobné, ale opačně, nechápal ty strašně holé věty mládeže. Rozdíl jedné generace a prostředí.
Celá gramatická stavba vět jiná, výslovnost jednotlivých fonémů se také změnila. Význam slov a slovní zásoba jiné. Asi bychom si mysleli v první chvíli, že na nás mluví cizinec. Chorvat, Slovinec, Bulhar, a pod. Adaptace by nám chvíli trvala. Oni by žádnou potřebu adaptovat se na nás neměli.
A o čem bychom s nimi mluvili? Při jejich většinou stereotypním životě by očekávali novinky od nás, stejně jako od každého pocestného.
Je problém, občas, aby si rozuměli dvě generace, rodiče a děti. Prarodiče a vnuci, to je někdy takřka nemožné. Čím víc generací, tím horší. Není to jen o věku, je to o žebříčku hodnot. Náboženství je jenom jedna z těch věcí. Další je společenské postavení, hygiena, atd. Znalosti a návyky.
Můj někdejší ředitel z mládí, jak jsem slyšel, začínal od piky, na stavbě. Dělníci, o mnoho starší chlapi pamatující první republiku, mu jako benjamínkovi tykali. přesně do té doby, než si dodělal školu, a dostal funkci. V tom okamžiku mu začali všichni vykat. Říkal jim: "Vždyť jste mě tykali, tykejte mě dál". "Ne, ne. Teď jste pán". Odstřihli ho, už nepatřil mezi ně.
A stejně tak je otázka zda by nás vzali mezi sebe. Zda by se s námi chtěli vůbec bavit, nebo která sociální třída by to chtěla.

Přidám trochu fantazie. Já to pokecání beru tak, že by jsme mluvili o jejich životě tak jak jej známe z historie, ne aby oni chápali nás. Oni se do budoucnosti nemohou podívat.