GENEALOGIE

Starý naučný film s fascinujícími dokumentárními záběry o těžbě a splavování dřeva. Moji předkové se tím živili, v Čechách (Krkonoše) to dělali stejně. Původní krkonošský hvozd vykáceli holosečí během necelých 100 let a splavili pro potřeby dolů v Kutné hoře.
https://www.youtube.com/watch?v=H_ZdwK_qLzI

Postřehy: 5:45, ruční pilou se řeže ve dvou, tady je evidentně slepý pomocník (bratři?).
10:54, splavovalo se i na těch nejmenších potocích, postavila se hráz, nadržela voda, a pak se pustila se dřevem.
16:26, 17:31, přímo kaskadérské kousky
19:35, vory jsou až na dostatečně vodnaté řeky.

A hlavně - valnou většinou se kácelo v zimě, kdy dřevo bylo zatáhnuté, a ne jako v této době, kdy kácí dřevo plné mízy.
K onomu hvozdu - na onom vykácení mohly mít podíl i původní krkonošští budaři.

Ideální těžba je v prosinci za mrazu a za úplňkové noci. To poslední už bude nějaká dřevařská latina.
V době těžby pro kutnohorské doly byly Krkonoše zcela odlesněny. Byla to přímo ekologická katastrofa.
Oni ti naši předci ne vždy uváženě hospodařili.

Zda to je "latina" je otázkou.
Pak jsou tedy mnohé mladší texty, věnující se budaření, v tomto směru, lehce klamné.
Ovšem je fakt, že ne vždy uvážlivě hospodařili. I přesto by se mohli současní zemědělci od starých sedláků v mnohém přiučit.
Tečka.

Těžba se musela dokonce přesunout z Krkonoš do Orlických hor. Už nebylo co těžit.
Proto v Krkonoších v podstatě nejsou autochtonní (původní) porosty, byly následně uměle vysázeny na holinách.
Něco krátce je tady:
http://vejacv.albums.cz/fauna-a-flora-k ... y-krk.html

Tahle historie je velice dobře zmapována, např.:

Krkonoše byly osidlovány již při kolonizaci za Přemysla -Otakara II. ve 13. století. Osidlování Malé Úpy však začalo až v 16. století, kdy majitel vrchlabského panství Kryštof z Gendorfu inicioval těžbu nerostu a hlavně dřeva pro stříbrné doly v Kutné Hoře. Podle trutnovského kronikáře Simona Hüttnera začaly práce na plavebních přehradách - klausách a těžbě dřeva prvně v roce 1566 právě v okolí horské říčky Malá Úpa. Podle tereziánského katastru vznikla stejnojmenná obec až v roce 1748. Z dalších údajů v Hüttelově kronice ale vyplývá, že lidé v Malé Úpě příležitostně žili asi už od roku 1500. Do té doby nedotknutelná příroda okolo říčky Malá Úpa se začala v druhé polovině 16. století zaplňovat dřevorubci z Tyrolska, Korutan a Štýrska. Těžba dřeva i nerostů již na začátku 17. století upadala, ale osadníci hned po příchodu založili na vykácených pasekách louky a postavili první horské chalupy. Mýta zúrodňovali stále usilovněji, aby mohli chovat krávy a kozy. Každá rodina dostala k vykácení svou lokalitu a proto i vzniklé luční enklávy a lesní samoty ještě několik dalších století obývali převážně příslušníci jedné rodiny. Rudy byly těženy v 16. století v osadě Smrčí a ve Lvím dole. Sem se vrátila těžba ještě v roce 1735 a potom hlavně v letech 1841 až 1866. Vytěžená železná ruda a arzenik se tehdy zpracovávaly v Peci pod Sněžkou. Další obživou našich předchůdců bylo pašování cukerínu ze sousedního Slezska.
http://www.penzionblesk.cz/zajimavosti/ ... -pavla-60/

V dalších pracích se píše, že těžaři po skončení prací neodešli (jak si to vrchnost představovala), ale usadili se (případně odešli a vrátili se z Orlických hor). Hospodařili způsobem který převzali za své domoviny a Krkonoše se tak stali nejsevernější oblastí, kde se provozovalo alpské hospodaření, tj. budařství.

Uvedený odkaz jsem sem dal proto, že jsem sám neměl, než jsem to video viděl, představu, co to znamená odborník na těžbu a dopravu (splavování) dřeva. V tomto rozsahu a tímto způsobem to z domácích určitě nikdo neuměl. Nadto Kryštof z Gendorfu hospodářské využití Krkonoš zaváděl. Kronikář Simon Hüttner také píše: "Přešel lid který ničil les". (není to doslovné)

Každá práce chce prostě své. Zkušenosti, znalosti, grif.

Ne bludařství, ale budařství.
Jinak je zajímavá etymologie názvu Lví důl, ten samozřejmě vznikl omylem.