GENEALOGIE

Chtěla bych ještě "pokecat" na téma
viewtopic.php?f=9&t=13011

Tak mne zaujalo, že tady
viewtopic.php?f=9&t=10587&p=51317&hilit=+1715#p51317
se počítá v roce 1715 (o tři roky později) v tolarech, groších a halířích. Chápu, že to bylo asi proto, že se jednalo o německy hovořící oblast.

Zajímalo by mne, kolik by byla částka z prvního příspěvku v jednotkách druhého?
Všechno se dá vygůglit , ale nenašla jsem kolik je halíř na krejcary.....

A nezdá se Vám to složité? .-)
(no jo, byli na to zvyklí)

K.

1 kopa (tj. 60) grošů míšenských ve staré měně bylo rovno 1 tolaru nebo také 1 zlatému rýnskému a 10 krejcarům. 60 krejcarů bylo do 1 zlatého. To tedy znamená...
1 míšeňská kopa = 1 zlatý a 10 krejcarů = 70 krejcarů = tolar

takže: kopa= tolar?
to by mne nenapadlo
naopak jsem našla, že 1 tolar jsou 2 zlatý (což je blbost, že?)
a co ty halíře, feniky a čtvrtkrejcary?

Ono to není tak jednoduché. Jedna věc je účetně zapsaná cena, platidlo, včetně značek pro zápis. Druhá věc jsou skutečné mince, a ty měli hodnotu podle druhu a množství kovu. Zlatý, zlatník, bylo označení i pro minci ze stříbra. Nestačilo tedy napočítat počet kusů,ale přepočíst i rozdíl v hodnotách (váze).

http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... vu&author=

Kopa =60, tvoří s dalšími zastaralých množstevními označeními dobře přepočitatelnou soustavu (kopa je pět tuctů nebo čtyři mandele).

Přepočet :
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... vu&author=
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... 57&author=
Monografie má 3. díly a poslední je obrazová :
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... o?id=27867

Přesvědčil jste mne: je to ještě složitější.
A jak tedy předkové (často negramotní) věděli, kolik mají zaplatit a kolik vůbec mají majetku? Zvlášť když to někde bylo "německy" a někde "česky"? Dovedu si představit, že sedlákům mohlo stačit, kolik mají polí, ale....
Dohodli by se Ti dva pánové ze/seshora? Myslím ty dvě odlišné gruntovní knihy (a navíc jsou oba zápisy před zavedením konvenční měny v době evidentně největšího měnového chaosu).

Já bych předky nepodceňoval. Sice se často neuměli podepsat, to ale nebrání tomu, aby neuměli počítat, nebo neznali hodnotu. Ono je to o reáliích, mohli si na to sáhnout, představit si to. Jiná věc, nežli tyhle kupecké počty je matematika jako taková, ta je abstraktní.
Vemte si dnes Rómy, nejméně vzdělanou část dnešní populace u nás. Ti umí počítat s peníze set sakra dobře, ale jenom do určité míry. Peníze "na cestě", tj. výplata za měsíc, to je pro ně leckdy imaginární pojem, a nejenom pro ně. Není to proti Rómům, ale nejlépe to přiblíží myšlení té chudší části našich předků, žili často z "ruky do huby".
Jednu příhodu. Kamarád stěhoval bronzový kanón, hlaveň. Koukali na to rómští kluci tak druhá třetí třída. Jeden se zeptal kolik to váží "50kg". Chviličku přemýšlel a vypadla z něho přesná částka kterou by za to dostal na šroťáku.

Taky kousek pravdy.

V daném místě si asi všichni rozumněli- řekli zlatý a věděli o co jde a jak vypadá.
Navíc jsou to jenom peníze- taková materiální zbytečnost ))