Možná trochu nesouvisle, ale na téma : "Sám kontra někomu zadat".
Dříve se lidé často obdarovávali dárky vlastní výroby. Jednak kvůli finanční stránce a také nic nebylo. Dnes většinou tahle omezení nejsou, a je problém na nějaký dárek přijít (potřebné věci nebo to co se nám líbí si kupujeme průběžně). Je tedy zase čas na vlastní tvořivost. Chce to "jenom" nápad, trochu zručnosti a času. Tolik k rozhodování udělat vlastníma rukama, nebo to např. zadat, a jen za to zaplatit. Vlastní tvorba znamená originál, až na vyjímky je to ostatní komerce.
Na uměleckých dílech se cení na prvním místě myšlenka, zpracování je až na tom místě druhém, a může mít různou formu. Chce to nebát se a zkusit to. Co na tom, že to je "jen" domácí tvořivost. Kritici se většinou rekrutují z lidí kteří by se k ničemu takovému nepropůjčily, nesvedli. Kdo něco takového zkusil sám, tak ví o co jde a hledá na tom pozitiva. Mě se tedy všechny ty práce zde líbí, je to osobnější a osobité.
----------------------------------
Ad Karolina. Strejda již nežije. Teta nejen že ji to nešlo, ona to neuměla. Plést ano. Zato uměla se strýcem lézt po střechách, byl to klempíř, tak mu občas dělala pomocníka.
Mě babička učila jako malého plést, háčkovat, vyšívat a štupovat fusekle. Táta (textilák) měl kdysi zánět sedacího nervu, nemohl se hýbat a nudil se. Tak si vzpomněl na mládí a začal vyvazovat dečky z lacetátového hedvábí. Měli jsme je pak všude.
Ostatně moje žena dostala při návratu z porodnice před 30 lety ode mne kytku. Za těch skoro 14 dní jsem vyvázal kobereček s motivem kytice růží (z chemlonu, návrh jsem si kreslil sám), cca 160 * 60 cm. Pak to 20 let viselo na zdi.
Fandím každému kdo chce něco zkusit sám.PS : Ta zmínka o myčce mě něco připomněla. Znám rodinu, která si pořídila myčku, a měla malou kuchyň. "Když máme myčku, nepotřebujeme dřez"! Tak ho vyhodili a místo něj dali myčku. Třeba by to byla cesta jak ten strom zvětšit.