Re: Zápisy o úmrtí sirotků v pěstounské péči na Vysočině
Napsal: čtv led 02, 2020 20:34
Úplně jiná věc je, že většinou se jednalo o děti křesťanské. Židovská komunita byla v tomto diskriminovaná až do cca 80.let 19.století, vím o tom a vůbec mi o toto nešlo.
Židovská obec - jako institut měla oddělené hospodaření od zbývající části jakékoliv obce. Nehovořila bych přímo o diskriminaci , mezi židovskými obyvateli byli vždy dobře situovaní, kteří zcela jistě přispívali do "pokladny" židovské obce a jen na představitelích obce bylo, jak s penězi naloží. (i v době platnosti fam. zákonů)
Víš, že v mé osobní situaci je to zapletené a "moje" nalezenka byla neznámo kdy pokřtěná, takže není vůbec jasné, jestli z nalezince odešla jako dítě křtěné a tudíž s možností hrazené péče? nebo jestli toto u židovských vůbec nebylo možné, i přes křest.
Matka Tvé nalezeňkyně si odnesla dítě ze Zemské porodnice bez křtu, šlo o dítě židovské matky a tak také bylo toto dítě následně zapsáno při vnesení do chrámu rabínem do židovské matriky.
Podle indícií, které jsi zveřejnila, dítě bylo po otci matky příslušné do Čech.
(mohu se plést, už je to přece jen dávno).
Pokud vím, hovořilo se o dvou pěstounských rodinách, je pravděpodobné, že ta první byla židovského vyznání, tam ji dala matka, (možná to byli příbuzní, tedy spíše vzdálení příbuzní...) ta druhá rodina potom zřejmě už katolická, tam se dítě dostalo cestami osudu, po úmrtí první pěstounky. Zda mezi tím byl nějaký pobyt v nalezenci,. to jsi nezmiňovala.
Zmiňovala jsi ale, že matka své dítě navštěvovala, je tedy víc než pravděpodobné, že na jeho úhradu přispívala.
Co se týče všeobecně utajování dětství v pěstounské rodině, myslím si, že to bylo především proto, že děti by tím přiznávaly neúplnost rodiny, nemanželský původ, nebo další okolnosti, které byly společností vnímány negativně. O vlastní prožitky zas tak moc nešlo, určitě se na vesnici našly další děti, které v úplné rodině, zažívaly hlad, bídu ... nedostatek.
Pamatuju si na své dva vlastní spolužáky, kteří v první třídě nepřiznali fakt, že matka s nimi nežije, (šlo o docházku na třídní schůzky), podobné to bylo u dalšího, jehož otec byl zavřený a nám syn vyprávěl, že pracuje v Ostravě v dolech, no, možná tam i pracoval .... ovšem ne jako civilní zaměstnanec.
Co jsem kdy zabrousila v rámci genealogie do židovské komunity u nás, tak vždy si sirotky brala nějaká další židovská rodina, a to třeba i v době studia na VŠ v Praze. Jak to bylo s platbou, to samozřejmě netuším...
K platbám po r. 1918 - někde v těch odkazech výše, tuším to byla ta Kroměříž, nastal problém, část klášterních sester se chtěla odtrhnout od vedení v Rakousku. (zjednodušuji).
Hlasovalo se, snad i byl návrh přijatý, ale nedopadlo to, je zmiňován i názor Masaryka, aby vše zůstalo při starém. Ono totiž šlo právě o to financování, a zřejmě mladý stát ČSR těch volných peněz neměl mnoho.
Jak vždycky doporučuji, zkusit se pídit i po názoru nevlastních sourozenců (tedy potomků sourozenců stejné matky), ve dvacátém století se už tyhle věci zas tak přísně neutajovaly, zvlášť v dospělosti dětí...
Souhlasím s tím, že zdrojů je velice málo, mnohé jsou zpracovány buď školácky, nebo jen se zaměřením na "potřebné" konkretní dění, mnohdy se srovnávají " hrušky s jablky" , nebo se autor zaměří nějakou výjimečnou událost. Konkretní rozbor, jak to tedy chodilo, kdo co organizoval, platil, jak se lišila státní péče od církevní, nebo soukromé... nikde nic.
Minulý týden mě oslovila jedna kolegyně, její dědeček se narodil ve Vídni, u narození jen jméno matky, ta ho tam zanechala... ale v rámci příslušnosti byl v necelých 6 letech dodán do domovské obce v Čechách, před tím měl snad být v sirotčinci. Neuměl vůbec česky. (To jsou asi ty údaje z dokladů k dětem ze Zemské porodnice, o kterých se předpokládá, že existují ve vídeňském archivu a které už na fóru někdo zmiňoval)
Tak bych řekla, že tedy ten syn byl nejprve v péči nějakého zařízení (nalezinec, sirotčinec) a pak byl předán do domovské obce... (takže naopak, než byl předpoklad, to ale není nic zásadního, pouze jeden případ.... )
Zatím jsem vše, s čím jsem se setkala, řešila případ od případu, co všeobecně platilo, to jsem s jednoznačným výsledkem nenašla, nezjistila.
Z
Židovská obec - jako institut měla oddělené hospodaření od zbývající části jakékoliv obce. Nehovořila bych přímo o diskriminaci , mezi židovskými obyvateli byli vždy dobře situovaní, kteří zcela jistě přispívali do "pokladny" židovské obce a jen na představitelích obce bylo, jak s penězi naloží. (i v době platnosti fam. zákonů)
Víš, že v mé osobní situaci je to zapletené a "moje" nalezenka byla neznámo kdy pokřtěná, takže není vůbec jasné, jestli z nalezince odešla jako dítě křtěné a tudíž s možností hrazené péče? nebo jestli toto u židovských vůbec nebylo možné, i přes křest.
Matka Tvé nalezeňkyně si odnesla dítě ze Zemské porodnice bez křtu, šlo o dítě židovské matky a tak také bylo toto dítě následně zapsáno při vnesení do chrámu rabínem do židovské matriky.
Podle indícií, které jsi zveřejnila, dítě bylo po otci matky příslušné do Čech.
(mohu se plést, už je to přece jen dávno).
Pokud vím, hovořilo se o dvou pěstounských rodinách, je pravděpodobné, že ta první byla židovského vyznání, tam ji dala matka, (možná to byli příbuzní, tedy spíše vzdálení příbuzní...) ta druhá rodina potom zřejmě už katolická, tam se dítě dostalo cestami osudu, po úmrtí první pěstounky. Zda mezi tím byl nějaký pobyt v nalezenci,. to jsi nezmiňovala.
Zmiňovala jsi ale, že matka své dítě navštěvovala, je tedy víc než pravděpodobné, že na jeho úhradu přispívala.
Co se týče všeobecně utajování dětství v pěstounské rodině, myslím si, že to bylo především proto, že děti by tím přiznávaly neúplnost rodiny, nemanželský původ, nebo další okolnosti, které byly společností vnímány negativně. O vlastní prožitky zas tak moc nešlo, určitě se na vesnici našly další děti, které v úplné rodině, zažívaly hlad, bídu ... nedostatek.
Pamatuju si na své dva vlastní spolužáky, kteří v první třídě nepřiznali fakt, že matka s nimi nežije, (šlo o docházku na třídní schůzky), podobné to bylo u dalšího, jehož otec byl zavřený a nám syn vyprávěl, že pracuje v Ostravě v dolech, no, možná tam i pracoval .... ovšem ne jako civilní zaměstnanec.
Co jsem kdy zabrousila v rámci genealogie do židovské komunity u nás, tak vždy si sirotky brala nějaká další židovská rodina, a to třeba i v době studia na VŠ v Praze. Jak to bylo s platbou, to samozřejmě netuším...
K platbám po r. 1918 - někde v těch odkazech výše, tuším to byla ta Kroměříž, nastal problém, část klášterních sester se chtěla odtrhnout od vedení v Rakousku. (zjednodušuji).
Hlasovalo se, snad i byl návrh přijatý, ale nedopadlo to, je zmiňován i názor Masaryka, aby vše zůstalo při starém. Ono totiž šlo právě o to financování, a zřejmě mladý stát ČSR těch volných peněz neměl mnoho.
Jak vždycky doporučuji, zkusit se pídit i po názoru nevlastních sourozenců (tedy potomků sourozenců stejné matky), ve dvacátém století se už tyhle věci zas tak přísně neutajovaly, zvlášť v dospělosti dětí...
Souhlasím s tím, že zdrojů je velice málo, mnohé jsou zpracovány buď školácky, nebo jen se zaměřením na "potřebné" konkretní dění, mnohdy se srovnávají " hrušky s jablky" , nebo se autor zaměří nějakou výjimečnou událost. Konkretní rozbor, jak to tedy chodilo, kdo co organizoval, platil, jak se lišila státní péče od církevní, nebo soukromé... nikde nic.
Minulý týden mě oslovila jedna kolegyně, její dědeček se narodil ve Vídni, u narození jen jméno matky, ta ho tam zanechala... ale v rámci příslušnosti byl v necelých 6 letech dodán do domovské obce v Čechách, před tím měl snad být v sirotčinci. Neuměl vůbec česky. (To jsou asi ty údaje z dokladů k dětem ze Zemské porodnice, o kterých se předpokládá, že existují ve vídeňském archivu a které už na fóru někdo zmiňoval)
Tak bych řekla, že tedy ten syn byl nejprve v péči nějakého zařízení (nalezinec, sirotčinec) a pak byl předán do domovské obce... (takže naopak, než byl předpoklad, to ale není nic zásadního, pouze jeden případ.... )
Zatím jsem vše, s čím jsem se setkala, řešila případ od případu, co všeobecně platilo, to jsem s jednoznačným výsledkem nenašla, nezjistila.
Z