Porodní bába, tzv. zkoušená, křtila pouze v nouzi, tedy když hrozilo bezprostřední úmrtí novorozeněte. V matrice to bývá poznamenáno - z nouze křtila - jméno , porodní bába, zkoušená.
Podle katolického výkladu má právo pokřtít každý v případě potřeby. Nejsem věřící, podrobnosti neznám.
Co se týče vlastního provádění křtu v den narození nebo následující den, sama si s tím nevím rady. Třeba u nás na Vysočině, kde bylo daleko do kostela, v zimě, málo schůdné, natož sjízdné cesty a třeba svobodná podruhyně - bez povozu, netuším, jak se to provádělo.
Nemyslím si ani, že by v případě potřeby jezdil farář do chalupy pokřtít... Zatím jsem objasnění nenašla.
(Jeli s novorozenětem do kostela - na faru, farář nemusel být přítomen, byl na opačném konci farnosti třeba u umírajícího, předem dát vědět nemohli...)
V podobných případech se snažím najít v paměti nějakou knihu nebo třeba film, kde se odehrává něco podobného, ale nic takového mě nenapadá
((
Třeba bude vědět někdo z fóra.
Založila sjem nový dotaz:-)))
Zora