GENEALOGIE

Dobrý den, hledání předků se věnuji teprve čtvrt roku, proto se považuji za úplného začátečníka. Dostala jsem se tam, kam jsem chtěla. Nicméně od dvou hlavních příjmení bych se ráda dostala ještě dál. Bohužel už se já sama dál nedostanu - písmo je pro mě nečitelné a hlavně s latinou bych se nevypořádala. Proto bych chtěla poprosit někoho zkušeného o pomoc. Jevás tady spousta, kteří mi už hodně pomohli. Samozřejmě bych to nechtěla zadarmo, na ceně bychom se domluvili. Jednalo by se o Plzeňsko a rok 1770. Stačili by mi dva předci od toho příjmení. Více informací bych poskytla. Jméno, rok narození a místo vím. Jen je u mě problém s tím čtením Děkuji, hezký víkend.

Lucie, nevzdávejte to, hledejte si, samozřejmě se vždy tady najde někdo, kdo Vám přečte a kdo přeloží.
Já špatně vidím, přesto si své předky vyhledávám sama, je to cosi jako koníček, seznamování se s rodinou ))
Najdu si příslušné písmeno - jak by mělo vypadat - a prostě hledám, pokud již znám tvar příjmení z dřívějška, tak hledám podobnost - říkám tomu srovnávání piktogramů ...
Po chvíli zjistíte, že spoustu věcí přečtete sama - slova se opakují - dcera, syn, manželský, zemřelý, láník, domkař , křestní jména ... a to jak v němčině, tak v latině.
Rozhodně je vidět, že Vás to baví, zajímá a ... mezi náma - tvorba rodokmenu je na celý život, není kam spěchat, předci nám neutečou...
Většinou je největší úskalí překonat dobu kurentu, dál do minulosti je latina, ta je psaná už mnohem čitelněji, u nás na Moravě pak dokonce čeština, kde se dá přečíst skoro vše. (naznám podmínky míst, kde bádáte a kam vás historie odnese)
Rozhodně to stojí za to, vydržet.
Zora

Jsem taky začátečník.Věnuju se rodokmenu zhruba taky čtvrt roku.Už jsem našel ať s pomocí fóra nebo i bez ní zápisy,které jsem předtím několikrát neviděl,přehlédl a a považoval za nemožné je nalézt.Ad čtení:je to jenom o cviku.Na různých webech jsou vzory písem,slovníky povolání v latině,němčině a podobně.Když jsem ty matriky viděl poprvé,zíral jsem na to a nevěřil jsem,že to někdy přečtu.Za měsíc už jsem našel podle vizuální podoby příjmení správné zápisy,za dva měsíce už jsem velkou část přečetl.Hlavně nejde najít všechno během týdne.Je to běh na delší trať.Vždyť jen ten počet předků.Čím dál do historie,tím víc lidí v jedné generaci.Chce to jen vytrvat.A nebo v druhém případě se svěřit do péče profesionála,ale to je krajní řešení.

Já samozřejmě hledám ráda a baví mě to, ale spíš jsem to chtěla dát dědovi jako dárek. Chtěla jsem se obrátit na paní Lednickou, ale když jsem si přčetla, kolik toho teď má... dnes odpoledne se na to zase po delší době vrhnu a zkusím něco najít. Děda je asi jedinej koho to u nás skutečně zajímá a je rád, že se tomu věnuju. Proto jsem se chtěla od toho příjmení dostat dál už jen třeba přes ty nositele příjmení. Uvidím co dnes najdu nebo nenajdu. Jinak jsem si ani nepředstavovala, že toho za čtvrt roku najdu tolik a že se nebudu muset hnout z baráku. Je to paráda

Jestli mohu něco poradit, zkuste z dědečka "vypáčit" co nejvíc vzpomínek, ať už na jeho mládí, nebo střípky, které si pamatuje o rodičích, prarodičích.
Vám to nesmírně pomůže v dalším bádání a dědovi to můžete sepsat jako "malou kroniku rodu" a přiložit k nalezenému rodokmenu.
Zpovídám maminčinu sestru, 87 roků a stále si vzpomíná na další drobnosti, které já pak skládám a současně najednou vyniknou souvislosti mezi tím, co vyprávěla na počátku a co já jsem teď třeba objevila v matrikách...
A můj poznatek, sebelepší genealog je neosobní, projede matriky a vloží na papír. A Vy sama po čase zjistíte, kolik informací o předcích je na netu, v knihách a dalších zdrojích. Kroniky obcí, hasičských sboru, diplomové práce, osedlosti oblastí, vzpomínky pamětníků, u Vaší oblasti pravděpodobně i spoustu materiálu na německých webech - vystěhování, zaniklé obce a vzpomínky na rodiny, které tam bydlely...
Zora

souhlasím se Zorkou i luko. když už jste došla až sem, tak to už dáte a já taky.

Tak snad se budeme všichni posunovat dál a dál já teď přes cyklosezónu moc času nemám. Ale objíždím tady v okolí obecní úřady a sbírám pohlednice. Pořád si naivně myslím, že by to tu po mně mohlo jednou zůstat a že to třeba někdy někomu udělá radost a bude mít památku. Ale dnešní generace - nevím nevím to je jenom moje naivní představa a taky koníček díky kterýmu nešlapu na kole jen tak z plezíru

Oceňuji super nápad )) Z.

fakt že jo- dobrej nápad.

LucieZach píše:...jsem to chtěla dát dědovi jako dárek.

Tomu rozumím. Máte termín, do kterého byste se ráda posunula o kousek dál. Děda, myslím, ale ocení i vaši dosavadní snahu.

Vydržet,vydržet,vydržet.Mohu z mé menší zkušenosti toto doporučit.Časem zjistíte, že je tam spousta věcí, které se opakují,podobné formulace, slovní spojení, řazení údajů,podobné písmo, a půjde to lépe, i když problémy se nevyhnou ani zkušenějším, ale od toho je tento web, zde jistě pomoc najdete.Ne všechno se dá asi uspěchat,neřadte jen data, tvořte příběh, děda to ocení.

V matricnich zapisech, kde velmi tezko lustim jmena, hledam casto podle cisla domu. Cislice jsou snazsi na cteni nez pismena, ale jde to jen tam, kde lide se dlouho nehnuli z jedne chalupy.
Hodne zdaru! Vsichni jsme nejak zacinali.

Lucko to dáte, já se tomu věnuji s přestávkami už asi 4 roky, ale naplno až poslední půlrok.Vždycky se někde zaseknu a nemůžu se dostat dál, zavřu sešit a tluču se do hlavy, proč to vlastně dělám.Pak mi to nedá a znova se do toho opřu
Teď jsem měla nějaké problémy, tak šlo bádání bokem, ale už je to za mnou a třeba včera mamka uplně náhodou zjistila od tety datum narození praprababičky, které jsem zaboha nemohla najít, jak kdyby neexistovala.
Její syn se narodil v roce 1898, ona byla svobodná matka, takže jsem si říkala, že ho mohla mít třeba tak 15-35 letech, Přibližně jsem si to odpočítala a hledala v matrice od roku 1863, prošla jednotlivé strany(kniha nemá index)
Koho by to napadlo, že ho měla až ve 38 letech:-))
No a díky této praprababičce jsem našla další a zjistila, že jsem zbytečně hledala v místech narození a žití předků, protože oni pak paradoxně žili tam, kde teď žiju já, což by mě ani ve snu nenapadlo
Tímto děkuji pečlivým farářům z dob minulých, kteří k narození dítěte po letech napsali jako dodatek i datum jeho svatby a taky těm, co napsali při svatbě mého předka s druhou ženou , že jeho první žena, můj přímý předek, zemřel toho a toho dne a hlavně KDE.Teď už vím, že chodím denně kolem míst, kde bydleli

Děkuji všem za odpovědi. Dnes jsem se přesvědčila, že hodní lidé s ochotou pomoci pořád ještě existují. A po několika týdnech jsem se díky nim dostala dál. Lenko, hezký příběh já když už vždycky nevím, tak mi přijde nějaká nápověda (já tomu říkám od předků, protože chtějí, abych je našla). Buď se mi třeba zdá, kde bych měla hledat nebo mě prostě něco trkne ať se vám všem daří

Lucko taky mi to tak připadá, jako kdyby věděli, že jsem v koncích a ,,poradili"
Můj sen je, najít rodné domy, některé vím, že ještě existují, v jednom dokonce po staletí žije jedna větev mé teď už vzdálené rodiny, ale z toho domu pochází moji přímí předci.
Sranda byla, když jsem náhodně padla na vesničku, která má úžasné historické údaje a je poblíž rodiště mých předků(cca 80 km od mého bydliště) a napsala jsem správci stránek ve smyslu, jestli náááhodou neví něco atd, protože bylo vidět, že je to historický nadšenec.
Tak nejen že věděl, ale je to můj příbuzný.Dal mi vše, co sám vybádal, takže díky němu mám jednu linii až do roku cca 1628.
No a aby toho nebylo málo, tak díky tomu, že jsem se v mailu podepsala nejen jménem ale i bydlištěm, tak jsme zjistili, že spolupracuje s mým manželem jako externí firma v práci.Svět je malej, dokonalej