GENEALOGIE

Probírám se teď matrikami Březové pod Lopeníkem a zaujal mne rok 1783, kdy v této vesnici během 2,5 měsíců (září až listopad) pomřelo 41 dětí ve věku 1-12 let. K tomu pouze 1 dítě pod 1 rok a 3 dospělí. Bohužel se v této době ještě neuváděla příčina úmrtí. Jsem zvyklý z matrik na spalničky, které se dokázaly šířit velmi rychle a vyplnit stránku matriky zemřelých jako nic, ale tady nejsou v podstatě žádní novorozenci a jen pár dospělých.
V jedné chalupě 3 děti ve věku 2, 4, 4 zemřely v jeden den.
Dokonce jsem na Wikipedii dohledal - Podle olomoucké matriky žilo v obci v druhé polovině 18. století 436 dospělých a 83 dětí česky mluvících, tzn. že pomřela polovina dětí.
Co by mohlo být příčinou? Nějaká rychle se šířící nemoc zaměřující se jen na děti?

Nemá obec kroniku?

Možná to souviselo s výbuchem sopky Laki:

https://vesmir.cz/cz/on-line-clanky/201 ... oluci.html

pavel.m píše:Nemá obec kroniku?

Má, ale ten rok tam není zmíněn. V té době se řešila akorát fara a důchody.

Radix píše:Možná to souviselo s výbuchem sopky Laki:

https://vesmir.cz/cz/on-line-clanky/201 ... oluci.html

Super. Napadl mne nějaký hladomor či zima, ale přeci jen půlka září ještě není na umrznutí. Ale pokud se dramaticky změnilo klima v Evropě po výbuchu sopky, tak je možné, že to mohlo mít vliv. Byla to chudá podhorská obec, kde hlad nebyl nic neobvyklého.

citace z článku
Zatímco v Evropě způsobily tyto aerosoly nesnesitelná horka a ničivé letní bouřky, celkově jejich přítomnost ve vyšších částech atmosféry způsobila ochlazení na celé planetě. Odhaduje se, že vlivem exploze Laki poklesly průměrné teploty na severní polokouli o 1,3 °C a nižší teploty vydržely po několik let.
Po letních vlnách veder roku 1783 přišla do Evropy tuhá zima, která byla jedna z nejhorších za posledních 250 let. Lidé po celém kontinentu umrzali na ulicích měst, například ve Vídni na následky mrazů umíralo 15 až 25 lidí denně.

Kombinace zřejmě neúrody po vedrech a bouřkách v létě a rychlý nástup zimy...

inu, to by ale musely umírat děti i ve vedlejších obcích, zjišťoval jste to? A musely by na zimu být nejvíce náchylné děti a ve věkovém rozmezí, které uvádíte, to si nemyslím...

Spíš bych si tipla na nějakou infekční dětskou nemoc, vypadá to, že narozené děti do jednoho roku měly mnohem nižší úmrtnost, třeba proto, že přijímaly protilátky z mateřského mléka... A dospělí už dětskými infekčními chorobami netrpěli.

Chladno, neúroda byly jen okolnosti, které pacientům přitěžovaly.

Z

Zora píše:inu, to by ale musely umírat děti i ve vedlejších obcích, zjišťoval jste to? A musely by na zimu být nejvíce náchylné děti a ve věkovém rozmezí, které uvádíte, to si nemyslím...

Spíš bych si tipla na nějakou infekční dětskou nemoc, vypadá to, že narozené děti do jednoho roku měly mnohem nižší úmrtnost, třeba proto, že přijímaly protilátky z mateřského mléka... A dospělí už dětskými infekčními chorobami netrpěli.

Chladno, neúroda byly jen okolnosti, které pacientům přitěžovaly.

Z

Jistě máte pravdu. V izolované podhorské vesnici může být nákaza infekční chorobou, pro které nemají lidé protilátky, devastující. Ale výbuch sopky je lákavá příčina
Děti jsou na hladomor nejcitlivější skupina. Předpokládám, že nejmenší děti byly kojeny, jiná možnost v té době nebyla, takže když přežila matka, přežil kojenec. Proto v té skupině zemřelých nebyly děti pod 1 rok. Dospělí vydrží více hladu, než děti, proto tam nebylo více dospělých. Předpokládám, že hlad v tom hrál velkou roli s přihlédnutím k datům z článku o sopce a charakteru obce, kde hlad byl pravidlem.
Dále je zvláštní smrt 3 dětí v jeden den v jedné rodině. To by byla velká shoda náhod. Snad jedině nějaká superakutní infekce typu meningokoka, která zabíjí v řádu hodin, ale ta se klasicky nešíří jako např. spalničky. Na většinu nemocí reagují lidé individuálně, i když se nakazí ve stejný den, průběh nemoci může být zcela odlišný. Na druhou stranu byla to už druhá půlka října, pokud nastoupila extrémní zima, nebylo čím topit, nebylo co jíst, tak si dokážu představit, že 3 děti mohly umřít na podchlazení v jeden den, prostě se ráno pro chladné noci už neprobudily. Opět mají dospělí k tomuto větší toleranci.
Každopádně vše jsou jen spekulace, pravda může být úplně jiná. Snad k tomu něco ještě najdu.

Větší děti už hlavně pijí vodu, která v té době mohla být kontaminovaná něčím, čemu dospělý odolal, ale děti ne.

Mohla to být jakákoli nemoc, na kterou umírají víc děti - třeba pravé neštovice. Ty dokázaly s populací dětí určitě krutě zamávat.

podíval jsem se do matrik v nejbližším okolí a je to velmi podobné. V Bánově a okolí ve stejnou dobu (září až listopad 1783) zemřelo 69 dětí a 12 dospělých, ve Strání 23 dětí a 6 dospělých. V kronikách se nikde nic nepíše. Asi jim to nepřišlo divné.

Pak, bohužel, je třeba ještě porovnat doby bez výbuchu sopky...
Z