Vývoj dvoujmennosti v češtině

[Zora]

http://www.phil.muni.cz/cest/lide/plesk ... nnosti.rtf

Práce zachycuje vývoj pojmenování osoby od cca 10. století po dnešek, vysvětluje rozdíl mezi příjmím a příjmením a z části odpovídá i na "dědičnost" příjmení.
-----
V matrikách kolem Brna i v Dolních Rakousích, kde jsem hledala, (zhruba od druhé třetiny 17. století) ale vnímám kromě křestního jména "druhé jméno" vždy jako dědičné, tedy dlouho před platností nařízení o příjmení.
Rod, který má dnes příjmení XY, nese toto příjmení i v nejstarších matrikách (až na malé gramatické odchylky, ty jsou ovšem dány především formou zápisu nebo výslovnosti ve vztahu k časovému období).
Mohu říct, že ani v jedné linii svých předků jsem nenarazila na příjmí po chalupě, ani jsem si nevšimla v matrice, že by byla odlišována jména rodičů ostatních zrozenců podle chalupy nebo jiného aspektu... Zcela vyjímečně (jednou nebo vůbec ne v dané matriční knize) se objevuje poznámka: vulgo, recte... (řečený, zvaný a podobně)
Je možné, že používání příjmí se nějak lišilo místně , podle oblastí?
nebo že se lišily zápisy matriční od zápisů majetkoprávních?
Z doby zhruba na přelomu 19. a 20. století si uvědomuji výrazy typu Ucháč, Malej, a pod, které se přidávaly k danému příjmení např. Novák pro rozlišení osob, ale jejich nositelé měli stále své příjmení a to dostávaly i jejich děti a tak to pravděpodobně bylo i dříve...
Zora