změna v zákoně o matrikách

[zburget]

Já bych stejnopohlavním párům přál několik věcí navíc. Jako třeba právo na zdravotní informace partnera a plné právo dědit majetek. Ono jim totiž registrované partnerství ani jedno z toho neumožňuje a to je podle mě dost ostuda (toho zákona).

[Zora]

https://www.pravnilinka.cz/bezplatna-pr ... tneru.html

Vyjímám
V případě dědění jsou partneři postaveni naroveň manželům
Registrovaní partneři se řadí mezi zákonné dědice v I. dědické třídě, a proto v případě smrti partnera, který o svém majetku nepořídí závěť, dědí pozůstalý partner spolu s dětmi zemřelého partnera rovným dílem. Partner však stejně jako manžel zůstavitele nemůže dědit v I. dědické třídě sám, a proto nedědí-li děti zemřelého partnera, nastupuje II. dědická třída, v níž dědí partner zůstavitele, jeho rodiče a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti, a kteří z toho důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. V této skupině již však partner může dědit sám, a proto není-li jiných osob uvedených v II. dědické třídě, připadne partnerovi celé dědictví.
-----------
Jak hovoří zákon o zdravotní informovanosti, nevím přesně, pak se ale domnívám, že stačí souhlas nemocného s podáním informací konkretní osobě.
(Měla jsem to tak se synem, který byl čerstvě 18letý, musel dát ošetřující lékařce souhlas k poskytnutí informací o jeho zdravotním stavu rodičům).

Viz
https://www.nzip.cz/clanek/230-pravo-na ... tnim-stavu
Vyjímám
Máte právo určit jakoukoli osobu nebo osoby, které mohou být informovány o vašem zdravotním stavu, a to při přijetí k poskytování zdravotní péče nebo kdykoli po přijetí. Určení osoby nebo osob můžete kdykoli změnit. Jména vámi určených osob budou součástí vaší zdravotnické dokumentace.

Zdravotničtí pracovníci jsou ze zákona vázáni mlčenlivostí. To znamená, že informace o vašem zdravotním stavu mohou podat pouze vám, osobám vámi určeným a dále osobám uvedeným v zákoně o zdravotních službách (další možnosti prolomení povinné mlčenlivosti viz § 51 zákona o zdravotních službách).


Pokud chci s někým žít, je třeba samostatně učinit kroky, které mně společné soužití zkomfortní. S jakými problémy se mohou registrovaní partneři setkat, se probírá dnes a denně v médiích, pak stačí předem souhlasné prohlášení obou aktérů před notářem - míněna např. vzájemná informovanost o zdravotním stavu.
Pokud žije muž a žena pouze jako partneři, také musí tuto problematiku řešit jiným způsobem než přímo ze zákona.

Z

[zeter]

Zora: díky za vysvětlení, jak je to s těmi adoptovanými.

ad zviditelňování se - to je podle mne potřeba brát v historickém kontextu, a v kontextu celosvětovém: Evropa je jakž takž "bezpečný přístav" (byť homofobie je stále přítomná a umí ukázat zuby), ale když se člověk o problematiku trochu zajímá, tuhne mu krev v žilách; ve spoustě zemí je homosexualita stále trestná (vč. trestu smrti), v mnoha zemích stíhaná nenávistí, odmítaná a tabuizovaná, byť třeba ne de iure, a to vč. zemí, které jsme zvyklí považovat za civilizované. Zpravidla to bohužel souvisí s náboženským fundamentalismem (a to napříč náboženstvími, není to jen problém Islámu - gayové a lesby v amerických státech tzv. Biblického pásu by mohli vyprávět) nebo s nějakou podobou tradicionalistické či machistické kultury (Afrika, nebo např. Rusko,Kavkaz a středoasijské republiky, kde je situace LGBT doslova otřesná).
A ty zbytečně zničené životy (vč. sebevražd, a vražd) se sčítají a sčítají a konce nevidět. Takovouhle optikou je místní 'zviditelňování se' LGBT komunity namířené spíš ven, jako jakýsi maják naděje: že možná ten humanismus a rovná lidská práva nakonec tak či onak zvítězí i tam u nich.
(Taky nutno podotknout, že nějak výrazně organizovaná a viditelná je jen dost malá část komunity a např. Prague pride nechává spoustu lidí chladnými, ale i ten zbytek si dobře uvědomuje, že bez různých "otravných křiklounů se sklony ke zviditelňování se" by těžko mohli žít životy, které žijí. Bez křiklounů to nejde - ženy si volební právo a emancipaci musely vykřičet, dělníci si museli rozumné pracovní podmínky a mzdy vykřičet, atd.)

luko: píšete "Manželství je instituce založená k zabezpečení potomků sezdaného páru." Takže když jde člověk k oltáři, předkládá potvrzení o plodnosti a vlastní krví stvrzený závazek, že zplodí do manželství dítě či děti? Ne, nepředkládá, takže tahle utilitaristická definice manželství prostě v praxi neobstojí, neboť tradiční manželství může uzavřít kterýkoli muž s kteroukoli ženou - a pokud děti mít nemohou nebo je mít nechtějí, nikdo je po nich nebude vymáhat a nikdo nebude krátit jejich práva (či povinnosti), která z manželství vyplývají. Takže tradiční manželství je bianco šek.
Nic proti ničemu, ale pokud je to takto, nemůžete tímhle způsobem argumentovat proti stejnopohlavním párům, tím méně proti těm, které by byly schopné a ochotné vychovávat děti (což je mimochodem mimořádně společensky konformní postoj - existuje spousta homosexuálů i heterosexuálů, kteří se ženit/vdávat ani mít děti nechtějí).

K dlouholetým šťastným a naplněným manželstvím všem gratuluju, ale - tady přece nejde o vás, tady jde o ty druhé. Vaše manželství, a i další tradiční heterosexuální manželství, nejsou a nebudou jakýmkoli rozšířením práv stejnopohlavních párů dotčena, natož ohrožena. Žádné my nebo oni se nekoná.

zburget: ano, ta právní úprava je v mnoha ohledech opravdu tristní, zcela odhlédnuto od adopcí atd, a i nějaký takový posun by byl krok správným směrem a spoustě lidí by pomohl.

NICMÉNĚ - ta předložená změna nemění nic, jen formulář.

[Mistr Jan]

Myslím si, že jestliže chceme brát dnešní dobu jako moderní a vyspělou, holt je třeba pozměnit definice mnoha pojmů, které jsme dosud znali v jedné, konzervativní, podobě... Zastávám názor, že by tyto změny neměly být razantní (ergo ne, aby "štvaly" lidi), ale takové, aby vycházely vstříc všem stejně.

Tedy, manželství stejnopohlavním párům bych přál – konec konců je to jejich výhradně osobní věc a je asi jasné, že si člověk svou sexuální orientaci nevybere, ať už na to ostatní nahlíží jako na hendikep či jako na anomálii.

Heterosexuální sňatky probíhají v dnešní době naprosto jinak, než "předtím" (mám na mysli před sto lety či ještě dřív) – to je holt jedna z těch změn, ke kterým jsme dospěli, a která je akceptovaná – proč nelze akceptovat i sňatky homosexuální?
(I moji prarodiče měli svatbu naprosto netradiční, pro některé nepochopitelnou – jejich oddavky proběhly tím způsobem, že se oba omluvili na dvě hodiny z práce, aby stihli zajet na úřad, a důvod jejich svatby byl také čistě pragmatický – a to sice zisk většího bytu, rychleji. Děti se řešily až potom, to tehdy nebylo prioritou. A nikomu to nevadilo...)

Generalizovat homosexuály a říkat, že všichni z nich jsou "otravní křiklouni", mi přijde krajně nemístné. Je to naprosto stejné, jako tvrdit, že všichni lidé heterosexuální orientace jsou homofobní. Jde pouze o osobní názory a přesvědčení, jestli gay či lesba cítí potřebu se vyjádřit na některé z akcí podobného zaměření, jako je třeba Prague Pride – prosím. Domnívám se, že jedním z aspektů demokracie je přece dát všem stejnou možnost vyjádření se a svobody slova.
A jak psal zeter – tyto akce tak jako tak nechávají mnoho lidí chladnými.

J.

[Zora]

ano, vyznávám tradiční hodnoty. Nic víc, nic míň.


Pro Mistra Jana opakuji:
Pokud spolu žijí stejnopohlavní páry a prezentují se na veřejnosti jako každý běžný ženatý(vdaná) člověk, nemám nic proti, ani mně nepřísluší (a nemám potřebu) jejich soužití jakkoliv hodnotit, komentovat. Je mně jedno, jaké mají sexuální aktivity, podobně toto téma neřeším třeba u osob D/s
Nesmírně mně vadí ale chování, kdy se komunita LGBT zviditelňuje a cíleně se snaží na sebe upoutat pozornost.
O křiklounech jsem nepsala.
Z

[Mistr Jan]

Ano, já ale nereagoval cíleně na vás, píšu jen, co si myslím.
Váš názor sice stoprocentně nezastávám, ale respektuji.

[Wenceslaus]

Zajímavá diskuse zde. Mnohokrát děkuji. Osobně se považuji spíše za konzervativce a v této diskusi bych se postavil nejspíše na stranu paní Zory, ale při čtení zde mě napadla myšlenka, kterou bych tu chtěl nadhodit na přetřes. Osobně jsem zastáncem legálního partnerství všech známých pohlaví a to na plné úrovni tradičního civilního manželství muže a ženy.
Jen si říkám, jestli by se tento svazek měl jmenovat manželství. Kdysi jsme si toto jméno v půjčili z kostela, kde se za nich schovávala svátost a závazek složený před Bohem. Ne před knězem, ten pouze rádí a pomáhá, aby vše bylo, jak má být. Tento závazek na celý život jsme dehonestovali a přetvořili na smlouvu, kterou můžeme kdykoliv vypovědět jako smlouvu u Vodafonu. Bohužel mluvím z vlastní zkušenosti. Dohoda a za tři měsíce je po všem...
Osobně Vám, Zoro a všem dalším kterým manželství vydrželo, potichu závidím a v žádném případě nechci nijak snižovat jejich důležitost. Jen si myslím, že jsme se na hony vzdálili od té původní idee, která, pokud se nemýlím, právě od církve přišla. Možná teď přišel ten správný čas, když už se tyto otázky otevírají, se na tím zamyslet a vrátit tuto svátost zpět kam patří a na úřadě si ponechat to registrované partnerství, společné a pro všechny.

Na závěr ještě jedno... Je snad jen jedna věc, která mě opravdu nadzvedává a opět to souvisí s kostelem. Snahy o sňatky v kostele pro osoby se stejným pohlavím osobně považuji za velkou drzost...

[zburget]

Snahy o sňatky v kostele pro osoby se stejným pohlavím osobně považuji za velkou drzost...

No jo, když ono je to v tom kostele takové … slavnostnější. Tohle ale naštěstí nemá šanci projít, protože sňatek v kostele je pořád udělené svátosti a to jaksi mezi osobami stejného pohlaví není možné.
Mně, jakožto katolíka, nadzvedává i to, jak se v kostele chtějí brát páry, ze kterých do kostela ani jeden z nich nikdy nevkročil a nemůžou pochopit, že je kněz nechce oddat. A že by měli chodit na nějaký katechismus a že proč by aspoň jeden z nich měl být pokřtěný…
Ještě že se nedomáhají toho, aby je v tom kostele třeba oddal starosta. Tedy, aspoň jsem zatím něco takového ještě neslyšel.

[zburget]

Nicméně - nápad, že by se sňatek uzavřený na obecním úředě mohl nazývat registrované patrnerství pro všechny, bez ohledu na pohlaví, je nápad opravdu zajímavý. Nakonec, proč ne. S tím manželstvím, tak jak je definováno historicky, to opravdu dnes už nemá mnoho společného. Jak píšete - dnes se dohodnem, že se spojíme, za měsíc se dohodnem, že se rozpojíme. Když mají oba rozum, může to jít rychle, hladce a bez potíží.

[Zora]

Nejde uzavírat manželství před Bohem, pokud nejsem věřící - a zcela jistě je nás více.

Je to krok, ke kterému se každý z nás rozhoduje z konkretního důvodu, ve většině případů to bylo kvůli založení rodiny a pokračování rodu, pokračování života.
I když je na začátku láska, průběhu se pak vše přetváří do vzájemné laskavosti, tolerance, důvěry, na konci nás čeká vzájemná podpora i v nemocech a trápeních...
Spíš bychom se měli všichni, (kteří chceme), zamyslet nad hodnotami, které v životě hledáme, nacházíme a v době nějaké krize o ně zabojovat.

Manželství je také určitou formou jakési výchovné instituce pro děti, která jim dává směr a cíl do budoucího života.

Docela by mě zajímalo, zda existuje nějaký průzkum mezi dětmi z běžných funkčních manželství na téma, zda by chtěli za rodiče dva tatínky, dvě maminky... nebo jinak neběžné soužití...
Děti si závidějí ledacos, nikde jsem nečetla, jaký je u dětí pohled na tuto otázku.

Snažím se chápat, že nežijeme všichni stejně, že máme jiné náhledy na výběr partnerů a prožívání intimních chvil. A nejde jen o odlišnost (od většiny) u stejnopohlavních párů. Jde i o sexuální abnormality, které tolerujem, umíme je pojmenovat, rozumíme jim a neodsuzujeme., Ale také z nich neděláme něco, co musí naprosto všechny zajímat a všichni s tím musí souhlasit.

Ale prožívání intimních chvílí je něco jiného než cílené plození dětí. Děti prostě přicházejí na svět jen po splynutí vajíčka a spermie.

----------
Sňatky stojnopohlavních párů v kostele si neumím ani představit, ale to je téma, ke kterému se jako ateista vlastně nemohu vyjadřovat, to je věcí církve a věřících. .


Z

[greghouse]

To by mě skutečně zajímalo, zda-li by LGBT komunita, kdyby se šlo vážně směrem nazvat to "registrované partnerství" pro všechny, stále trvala na tom, aby pro ně to bylo nazýváno "manželství", byť pro heterosexuální páry by se to tak v takovém případě již nenazývalo.

[Zora]

Pro kolegu Burgeta

Proč není možné udělit svátost manželství homosexuálnímu páru?
Proto, že dnes se uděluje jen muži a ženě?
(vždy je možná změna fomulace):-)

Z

[zburget]

Manželství je v Bibli definováno jako svazek muže a ženy. Někdo by musel přepsat Bibli. Obávám se, že to se tak snadno nestane.

[Zora]

Souhlasím s Tebou, jen si nejsem jistá, zda se i církvi nenajde nějaká cesta, jak to vyřešit...

Z

[zburget]

Zatím tomu vůbec nic ani v náznaku nenasvědčuje.