Hezký den všem, především!
Musím říct, že se teď nějakou dobu peru s nějakou pra...prababičkou, kde mi nějak nesedí křestní jméno. Nějak mi už přestaly docházet nápady, kde a kam se ještě podívat. Vždy je jiskra naděje, ale zatím mi to vždy vyšumělo v tomto případě na prázdno. Tak jsem došel až k prohledávání fóra a předešlých témat zde. No a narazil jsem na toto vlákno. A vaše příběhy mě vskutku dojímají. Protože v příbězích a příspěvcích vás nemohu nevidět sebe... Pokud vás to zajímá, jak jsem se ke genealogii dobral já, pokračujte dále ve čtení...
Odhadem se můj začátek s genealogií dá datovat asi do doby, kdy mi bylo tak 10-12 let. Někdy v té době zemřela prababička a nějaký rok nato táta doma vynesl na světlo světa nějaké krabice, kde byly její věci! A protože moje prababička, byla dle dochovaných materiálů neskutečný archivář, bylo mi jasné, že to nadšení, které se ve mě probudilo mám po ní. Je to zkrátka dědičné. No a pak už to šlo snadno. Díky opisům Rodných a křestních listů z dob Protektorátu jsem byl záhy takřka na sklonku 19. století... Ale to byla otcovská linie! Pak jsem začal postupně zpovídat babičky a zjišťovat informace o jejich předcích... Tam to ale na dlouho skončilo. Na gymplu jsem objevil neskonalé hlubiny on.line matrik! A protože jsem ze Slezska, z Frýdku-Místku, resp. z Frýdku (jak se u nás zásadně a důsledně dodnes rozlišuje!), měl jsem velké štěstí. Opavský zemský archiv byl (a je) v digitalisaci velice daleko. Obrovským problémem pro mne byl na začátku kurent. Ale jako samouk jsem se tím nějak prokousal... Pak jsem nějak vše založil a šel studovat farmacii do Hradce Králové. Během studií moc času nebylo a tak jsem se během rodinných návštěv doma zaměřil na to, na co může být s každým dalším odkladem už příliš pozdě - staré rodinné fotografie. Obvolával a objížděl jsem různě vzdálené tetičky a pratetičky, pravnučky sester mých praprababiček a tak dále a chtěl jsem po nich, co mají doma, alespoň k naskenování. Na toto jsem celkem patřičně hrdý, byť stále mám další a další, kdo mi ještě zbývá (více z máminy strany rodiny). Když jsem již za covidu 2020 dokončil studia v Hradci, souviselo to i s lockdownem, opět se ve mně probudila touha pokračovat v nikdy "nedodělaném" rodokmenu. Tátovi mělo být 50, a tak jsem si říkal, že mu to dám jako dárek. Oříšek byla babiččina strana (protestanti z Těšínska), takže jsem mu strom se 7 generacemi jeho předků nepředal zdaleka kompletní (samozřejmě hlavně v poslední zpracovávané generaci, která by měla obsahovat 128 jmen). Pak jsem se zase plahočil po různých věcech, na které jsem přišel - např. jsem řešil problematiku svobodníků (volenství - poněkud odlišně u nás ve Slezsku oproti Čechám, resp. Moravě), pak jsem se zabýval šlechtickými sídly na venkově v okolí až jsem natrefil na jednu nesmírně zajímavou věc (a to je proč píšu zde, protože je to jeden (sic!) z mých cílů). Mé příjmení je Syřínek. Poměrně málo časté. V jedné publikaci o šlechtických sídlech na Frýdecko-Místecku jsem v jednom rodokmenu nějaké šlechty našel uvedeno jméno manželky - nějaká "Syřinková". To jsem tedy potřeboval zjistit, co to má znamenat! No a dobral jsem se nějakých závěrů, že existoval v dávném pradávném Slezsku (dnes Polsko) rod Syřenků ze Syřeně. Ten se časem dostal na Moravu a jeden jeho příslušník dlel chvíli na svobodném fojtství ve Staříči (což je moravská strana okresu FM). Zda se mi někdy podaří mého prvně doloženého předka z otcovy linie (1599 přišel "odkudsi") navázat na tento rod nevím. Je to už přece příliš dávno na to, aby se dochovaly nějaké materiály, které by to mohly nějakým způsobem potvrdit...
No a podobně to bylo s máminou oslavou 50 let o 2 roky později. Zase to nedopadlo kompletně. A tak se v tom kopu ještě dnes... Tak jako s tou v úvodu vzpomínanou pra...prababičkou Kateřinou, která se narodila Bůh ví kdy... (na to konto mě čeká ověřování změny jména v matrice biřmovanců, případně musím dohledat - což jsem si zatím ale moc neoblíbil - zápisy v gruntovních knihách, kde se řeší majetek po jejím otci, případně ještě v archivu dohledat dokumenty ke svatbě, jsou-li?...) A pak ještě jeden strašák ve skříni - polská linie mé praprababičky a pak dalšího praprapradědečka, který přišel na Těšínsko ve vlně emigrace z Haliče... Ale to zatím odkládám ad calendas graecas...
Nicméně díky moc, mí genealogičtí kolegové, toto fórum mi pro dnešek dalo pořádnou dávku motivace, protože vím, že v tom nejsem sám. Vidím, že vás ženou dál úplně stejné pohnutky jako mě, že řešíte stejné problémy a často jste taky zcela absolutně bezradní a na dně, abyste za den, dva, týden vítězoslavně dosáhli jednoho z dalších dílčích cílů v této nikdy nekončící detektivce!
Hezký večer,
Jakub, 27 let, Praha.
P.S.: Kdybyste někdo měli nějaké předky ve Slezsku (Těšínsko, Frýdecko, Ostravsko) případně na moravsko-slezském pomezí, rád s vámi budu sdílet ještě mnohem více, protože tento můj rodný kraj má proti zbytku Republiky mnoho a mnoho specifik...