GENEALOGIE

Zdravím Vás, kolegové,

a tak mě napadlo. Povedlo se někomu z Vás někdy najít důkaz o tom, jak obdržel některý z Vašich předků konkrétně jeho příjmení resp. příjmí. Nemám tím úplně na mysli případy, kdy to někdo získal po chalupě, ale za to jaký byl nebo, co dělal či udělal.

Možná je to prostě hloupá otázka a najít někde záznam ve stylu třeba "Franta, kterému se říkalo Srnka proto, jak byl hbitý" by byla výhra v loterii, ale předpokládám, že nerealističtější je najít takovou souvislost s povoláním.

Považujte to za takovou velmi otevřenou otázku. Třeba prostě není, jak se k něčemu podobnému reálně dostat, tak prosím mějte s mou otázkou shovívavost.

Asi mě nenapadá nic konkrétního, ale stejně dám něco málo:

Mám v rodokmenu "Diviše Šafaříka" – a jeho děti byly příjmením Diviš, s poměrně velkým rozrodem. Takže tady to jméno bylo zvoleno asi rodiči D. Šafaříka,. potažmo dnem, kdy se narodil

Pak mám taky Filipovy – a bylo by teoreticky možné, že jeden z obyvatelů Trhového Štěpánova z první půlky 16. století, který se jmenoval křestním Filip, by byl zakladatelem rodu.

Ale jinak při pátrání v SP dle víry z r. 1651 (a pak i v matrikách) jsem našel pár příjmení, která se velmi shodovala se zaměstnáním jeho nositele:
Např. Blažek Zlesa, hajný
Jan Železný, kovář
Matouš Rychtář, rychtář
A tak podobně.

Odpovídá to na Vaši otázku?

J.

Z části určitě. Zkusím to položit ještě jinak.

Onomastika má jistě mnoho takových příkladů, kdy se lidi podle něčeho pojmenovávaly, ale jedna věc je najít v nějakém starém zápisu naprosto neznámého člověka a druhá mít možnost to spojit se svým vlastním rodokmenem pokud možno přímo. Ono je zřejmé, že se většina věcí bude vysvětlovat analogicky. Když máte v rodokmenu pana Dlouhého, tak se bude vyvozovat, že byl jeho předek, který toto označení dostal, asi vysoký, byť to zrovna o něm napsáno nikde není, zato je to třeba napsáno jinde o nějakém jiném Dlouhém.

Mě vždycky fascinoval původ mého příjmení, třebaže je asi jasný – Komárek
J.

A ještě jedna věc – v jižních Čechách mám příjmení "Holát", popř. "Holata". Tak nejstarší předek tohoto rodu, kterého mám, byl psaný jako "Holý" A někdy na přelomu 16. a 17. století si to změnil. Takže možná ještě to
J.

Ne přímo v mém rodokmenu ale v "mých matrikách" jsou mlynáři Bílek, Bělka, Moučka, Motal a Mazal. Do toho mi teda nějak úplně nesedí ten Mazal, ale třeba měl dobře namazaná ložiska a převody
A to ještě vynachávám takovou samozřejmost, jako Müller ve vešech jeho podobách, jaké jsem v matrikách kdy viděl

Teď jsem dělala rodokmen k příjmení Kutílek.
Už v 19. století - ejhle, příjmení bylo Kudílek. (od koudele)
Takže dnešní podoba příjmení může být významově zcela jiná, než ta původní.


K jednomu mému příjmení mně kolega z fóra pomohl objevit údajnou historii příjmí - traduje se v obci původu mého předka.
Před třicetiletou válkou přišel do obce, odkud můj rod pochází, tovaryš Marek. Přišel z dnešního města Štíty, Schildberg.
Dostal příjmí Schildberský.


Do Ivančic přišel jeho (asi) potomek (kolem r. 1670). Jako mistr hrnčíř a následně i měšťan se oženil pod tímto příjmením.
Koncovka -ský v kombinaci s místním názvem byla ale nejčastěji vyhrazena v Ivančicích osobám, které přicházely odněkud pomáhat v sezoně na vinicích a na polích.
Snad proto už u druhé svatby našemu příjmení koncovka - ský mizí a objevuje se Schildberger (ve všech různých podobách zápisů - např. Schimpergl).
V obci původu se ale příjmení Schildberský ve variantě Šilberský udrželo doteď
https://www.kdejsme.cz/prijmeni/%C5%A0i ... D/hustota/

Z

Tak jsem si vzpomněl ještě na jeden případ. Mám v rodokmenu (stejně jako kolega Ladislav Bátora) rod Dunderů, též Dundrů. A zde se také traduje jakási rodová pověst.

Po Bartolomějské noci měl být z náboženských důvodu vypuzen z Alsaska jistý šlechtic Carlos Dondoar, Dondoir, nebo snad d'Ondoir. Ten se v Čechách usadil poblíž Slaného.

A všichni Dundrové zde (a že to je doopravdy rozšířené příjmení) mají být jeho potomky... A ona by tomu poměrně i seděla tahle mapa na kdejsme.cz: https://www.kdejsme.cz/prijmeni/Dundr/hustota/

J.

Prababička mé manželky měla rodné příjmení, kde lze dohledat v podstatě na rok přesně, kdy vzniklo a jaký má význam.
Jenže radost z toho nemám - to příjmení je Nevím, protože nejstarší člen rodu byl nalezenec.

křest: 18.1.1733 - Josephus, rodiče (není zde vůbec uvedeno, že šlo o nalezence!): Jacobus Walauch & Barbara,
sedlák (v té době možná už na výměnku), Bílá Lhota č. 2 (téměř naproti kostelu, kam bylo asi dítě odloženo)
https://digi.archives.cz/da/permalink?x ... 02815ef3a0

křest 1. manželky: 15.12.1734 - Marianna, rodiče: Jacobus Walauch & Barbara
https://digi.archives.cz/da/permalink?x ... b15ae8bded

1. svatba: listopad 1756 - https://digi.archives.cz/da/permalink?x ... adc4a51b63
ženich: Josephus Nalezenecz, Albo Lhota (Bílá Lhota), adolescens (nic víc - bez uvedení rodičů nebo pěstounů)
nevěsta: Marÿanna filia Jacobi Walauch rustici Albo Lhota virgo (Josef si bral dceru svých pěstounů, dá se tedy říci nevlastní sestru)

z 1. manželství jsem našel zatím jen jedno dítě - otec je zapsán takto (vpravo dole): Josephus Nevim inquilinus Albo Lhota
https://digi.archives.cz/da/permalink?x ... fa9a0a19c6

2. svatba: 10.7.1763 - https://digi.archives.cz/da/permalink?x ... 03c7878f5c
ženich: Josephus Newÿm viduus rusticus Albo Lhota (nebyl sedlákem, ale podruhem u bratra své 1. ženy)

Vím tedy, že příjmení Nevím vzniklo roku 1762 (popř. o pár let dříve, pokud se ještě najde starší dítě v jiné farnosti), ale radost z toho nemám,
protože "nevím", kdo byli rodiče Josefa Nevíma a tím pádem končí pátrání po dalších generacích. To je zlý sen genealoga, skončit už někde v polovině 18. stol.

Tohle je pěkné Ale jak jinak by to vzniklo? Lidí s příjmení "Nevím" je v ČR 105, s příjmení "Nalezenec" 28 a dala by se samo sebou hledat synonyma... ...Na druhou stranu k tomu máte pěkný příběh
J.

Tak to je krásné a

mfal62 píše: "nevím", kdo byli rodiče Josefa Nevíma

mě odrovnalo

Moji přímí předci mají příjmení Tikalský (varianta je Tykalský); toto jméno získali podle jednoty/samoty v lesích při Lužnici poblíž Třeboně; podle místa, kterému se od pradávna říkalo Tikalka, Na Tikalce - více o tom píši zde:
https://rene-inquort.webnode.cz/

Ze stejného ranku je zjevně i příjmení Nalezen, tady dvě svatby dcer Eduarda Nalezena (vpravo, jednou dole, jednou nahoře)
https://www.mza.cz/actapublica/matrika/ ... -00530.jp2
https://www.mza.cz/actapublica/matrika/ ... -00540.jp2

A člověk si říká, jakpak se to asi má s poměrně běžným příjmením Nepovím/Nepovímová

Tak jsem začal probírat jednu gruntovnici, kterou mi zaslal jeden z kolegů. Mám grunt a rodinu Hornových (Branov u Berounky) – ale okolo r. 1640 se jim náhle začalo říkat "Smolařovi". A já k tomu mám teorii

Vojtěch Horn stihl se svou manželkou Kristýnou mít syna Pavla (1626), avšak Vojtěch hned rok na to umírá. Kristýna se provdala znovu – za Vavřince Černého, a měla s ním dvě dcery. Ale i Vavřinec r. 1636 umírá. A grunt po něm – i se vdovou, zde poprvé "Smolařkou", a Pavlem, "Smolařem" – přebírá Jan Babka. Myslím si, že by to jméno mohlo souviset s úmrtím obou manželů Krisýny. Myslíte, že by to bylo možné?

J.

Mistr Jan píše:Myslím si, že by to jméno mohlo souviset s úmrtím obou manželů Krisýny. Myslíte, že by to bylo možné?

Těžko říct, co všechno se jí mohlo přihodit. Bojím se, že umrtí dvou manželů je dost málo na to, aby chytla takovéhle příjmí. Úmrtí bylo v té době v podstatě "normální".