GENEALOGIE

https://www.kdejsme.cz/prijmeni/Necho%C ... 1/hustota/

Zajímalo mě, jak se jmenují ženy, zdá se, že Nechoďdomová
ale existují také muži Nechoďdom
https://www.kdejsme.cz/prijmeni/Necho%C4%8Fdom/hustota/

Dobře jsi ulovil :_) Z

zeter píše:Dával jsem to sem před časem v německém ekvivalentu Wasgehtsdichan

viewtopic.php?f=14&t=4761&start=645#p259202

tady jeden Wasgehetdichan? z Moravy
vpravo september
https://www.mza.cz/actapublica/matrika/ ... -00330.jp2
Z

https://ebadatelna.soapraha.cz/d/12257/17
vpravo třetí, 2.7.1759
... poctivý člověk Jan, jemuž příjmí dáno Lánský od vsi Lánů, v kteréž byl bytem a se vyživováním, rozený z Frankreichu, němý pak a hluchý náhodou, s Dorotou...

Mám tu velké množství otázek ... co motivuje hluchoněmého putovat několik set kilometrů? Uměl číst a psát? Jestli ne, mohli se pokusit ho to naučit, třeba by jim napsal svoje jméno. Nebo ho sám neznal/neměl? Jak s ním komunikovala Dorota? Jak se naučil hospodařit? Škoda, že nejspíš zůstanou nezodpovězeny.

J

no, možná ho nic nemotivovalo a přišel k těm Lánům (ještě ke všemu) jak slepý k houslím - hluchoněmost mohla být následkem nějakého úrazu nebo nemoci (já třeba ve třídních výkazech náhodou našel u jednoho žáka poznámku, že po prodělané meningitidě velmi špatně slyší); mohl se do Čech dostat třeba s vojskem.
Negramotnost byla běžná, hluchoněmého by se psát nejspíš nikdo učit ani nenamáhal. Pokud hospodařit neuměl z dřívějška (nespadl z nebes, takže něco musel dělat i před tím), asi to odkoukal, a dorozumívali se nejspíš posunky. Oni si lidi celkem poradí, když o něco jde - slepci se taky museli všelijak protloukat.

Mohlo se jednat o dítě z vojenského manželství, které rodiče nechali v opatrování někomu.

U nás třeba je ústav pro neslyšící, docela jsem se tím zabývala, zhruba do před konce 19. století odborná péče o takto postižené děti nic moc, spíš žádná. A přece neslyšící žili a zapojovali se do života zcela běžně.
Hluchota s sebou samozřejmě nese i němotu... Ale i tito lidé se v prostředí domova - domácím prostředí - zapojili aktivně do běžných činností.
Nejčastěji se naučili košíkářství, uměli posunky a okolí se naučilo tyto posuňky vnímat... Za sebe si myslím, že soudržnost na vsi byla dříve hlubší...

Na přelomu 19. a 20, století vím o dívce, která šla sloužit do Vídně, porodila dítě, to zemřelo a ona se nějak zbláznila. Vrátila se domů, a zde se oni starali. V noci u rodičů, přes den u vzdálené tety, pokud se pohybovala po městě, všichni věděli, o koho jde a o co se jedná a chovali se k ní slušně... Tam dostala občas najíst, tu ji dali nějakou tretku, směla si natrhat ovoce na snězení... byla spokojená...V domácnosti ale pomáhala, dělala hrubší ženské práce, pracovala na zahradě kolem zeleniny...... Z

https://www.mza.cz/actapublica/matrika/ ... -00010.jp2
Zajímavý zápis na začátku matriky o tom jak farář matriku skládal ze všelijakých skartek a nemalé práce mu to dalo.

Dnes se mi podařil hezký objev:

https://www.mza.cz/actapublica/matrika/ ... -02850.jp2
Opisy epitafů z krypty pod kostelem sv.Martina ve Strážnici, než ji zazdili. Opis datován k roku 1774 s poznámkou, že byla zazděna. Počítám, že stejný rok. Opis učinil farář Jan Hnátek

A pak že v 18. století lidi vedli spořádanější životy…

https://digi.archives.cz/da/permalink?x ... 2a0555df96

na pravé straně:
…Anno 1730 Baptisatus est infans Paulus Parens Joannes Hagchowsky id est Jassik qui habet suam uxorem propriam Catharinam et cum altera Offižarzowa ze Ssenowa Eva qui jam tres pueros cum ipsa habuit tertiam 4 infantem alibus perperit circa Hucžinium.

Poprosím jen o upřesnění překladu, protože to úplně 100% nedávám.
Pokřtěný byl Pavel, jeho otec je Jan Hájkovský, jinak Jašík, který má svoji právoplatnou manželku Kateřinu, ale Pavla má s jinou, oficírovou(?) ze Šenova, která už porodila 4 děti … někde u Hlučína?

V téhle matrice je běžné, že farář zapisoval otce nemanželských dětí, když je znal, případně i s nějakým vysvětlením - viz na levé straně 2. nebo poslední zápis.

https://www.mza.cz/actapublica/matrika/ ... -00440.jp2
vpravo nahoře, zápis u otce: "ten cžas na Cžejcžy". Čejč, je ale v té době v literatuře udáván jako pustý. Bohužel nejde vidět příjmení, ale připomíná mí to, že by tam mohlo stát owcžak. Takže tam mohla byt jenom nějaká chaloupka na léto, proto zápis ten čas na Čejči.

Jenom tak pro zajímavost:
https://www.mza.cz/actapublica/matrika/ ... -04450.jp2
originální zápis vpravo 5.
Michal Rziha

https://www.mza.cz/actapublica/matrika/ ... -00260.jp2
opis č.1 vpravo poslední:
Michael Rycha

https://www.mza.cz/actapublica/matrika/ ... -00360.jp2
opis č.2 vpravo 1.
Michael Gregorius

V prvním opisu je Rziha, nikoli Rycha.
Říha = Řehoř = Gregorius - to mě nijak nepřekvapuje

ten opis č.1 jsem viděl jako první a marně jsem se snažil v tom Říhu vidět, protože to z psal jinak a nadpojoval z R. Ale je možné, že už mu to po celém dnu opisování trošku ujelo a je to Rziha. Navíc nezbedník nepsal háčky.

dva bratři se berou dvě sestry..

https://digi.archives.cz/da/permalink?x ... 8e48c9e64c - levá strana zápis 3+4

Mám taky podobný případ. Můj praděda si vzal prababičku a jeho bratr si vzal její sestru.
Poslední zápis vpravo
https://www.mza.cz/actapublica/matrika/ ... -01800.jp2
První zápis vpravo
https://www.mza.cz/actapublica/matrika/ ... -01810.jp2
Podle vyprávění se rodiny bratrů a sester asi "moc nemusely" a nestýkaly se. Pravděpodobně nějaká majetková křivda, jak to mezi sedláky bývalo.

Tohle jsem potkala poprvé - obvykle se to takhle okatě nedělo - vlevo první:
https://www.mza.cz/actapublica/matrika/ ... -03300.jp2 .