Zajímavosti z matrik

[Radix]

To psala sama o sobě dotyčná dáma. Jak se cítila.

[zeter]

luko: Váš komentář je podle mého soudu nevkusný a nemístný. Kéž by byl aspoň vtipný.

Radix: ano, je to všechno psáno jednou rukou... možná je klíč v tom "nemocná". Každopádně je to momentka jednoho nepochybně těžkého života.

[Zora]

luko: Váš komentář je podle mého soudu nevkusný a nemístný. Kéž by byl aspoň vtipný.

Radix: ano, je to všechno psáno jednou rukou... možná je klíč v tom "nemocná". Každopádně je to momentka jednoho nepochybně těžkého života.

a také tak trochu obrázek o soužití dvou národů....
Teplice Šanov byly bohužel z větší části "německé", tedy bydlelo zde mnohem více občanů, kteří se hlásili k německému jazyku obcovacímu.
Hlásit se k českému jazyku, současně být nemocná, bez zaměstnání, bez obživy, bylo opravdu velmi složité... Německy hovořící obyvatele nezajímala a české úřady se potácely v ohromném množství problémů...jedna zapomenutá žena... bohužel...
Je zajímavé, že žena, pokud je to vše psáno její ruko, uměla česky i německy a přesto se hlásila k češtině.... Z

[zeter]

To mi ale právě přijde jako čtení situace, které příliš vychází z vnějších, obecných okolností, takže pro les přestávají být vidět stromy - v podobné situaci jistě byla spousta jiných Čechů v majoritně německých oblastech a vice versa, a přesto je takovýhle zápis ve sčítacím archu podle všeho dost vzácná záležitost (sám jsem se s něčím podobným zatím nesetkal).

Vypíchl bych, že místo narození je u Kutné Hory - jak se dostala zrovna do Teplic? Možná kvůli službě, ale proč zrovna do severních Čech a ne třeba do Prahy?
(vida, našel jsem ji i v pražských přihláškách, akorát je tam asi trochu zmatek s jinou Boženou Procházkovou nar. 1870, ale tyhle dvě patří nepochybně té správné Boženě:
http://digi.nacr.cz/prihlasky2/index.ph ... folium=766
http://digi.nacr.cz/prihlasky2/index.ph ... folium=765
... na obou je jako soukromnice... zajímavá je ta Beatrix, pokud to není právě výsledek toho zmatku. A co to evangelictví?)
Dál stojí za povšimnutí, že je uvedená jako majitelka toho skladiště. Jak k tomu přišla? A proč píše, že ji tam někdo dal (cit dosl.: "mě jsem dali, abych..."). Kdo? Rodina? Úřady? To přece není jen tak.
Též: padesátnice, svobodná - proč, a proč bez zaměstnání a bez výživy, jak zní korekce údajů na operátu.
Potom je opravdu pozoruhodné to (sebe)označení nemocná - považovala se za nemocnou sama, nebo ji za nemocnou označovali? A kdo ji tak případně označoval - okolí? K tomu by podle mě jen jiná národnost rozhodně nestačila. Nebo byla nemocná "úředně", a potom lze spekulovat, co za nemoc to bylo, a nemůžeme vyloučit, že to byla nemoc psychická, která by jí snadno mohla bránit v normálním životě a způsobovat hostilní reakce okolí (je třeba dobře známá věc, že spousta bezdomovců má nějakou psychiatrickou diagnózu, která je nakonec na tu ulici dostane, protože nezvládnou fungovat "v systému"). V případě těžšího onemocnění by asi už byla v nějakém ústavu, ale nástup některých chorob je pomalý a není snadné určit, co je ještě jen svérázné (antisociální) chování, a co už "diagnóza".
(Vycházím i z toho, že kdyby byla např. chromá, tak by to tam nejspíš bylo napsané přesněji, ten termín nemocná je zkrátka zatraceně podezřelý.)
S výše zmíněným pak úzce souvisí ta nápadná smělost, vlastně víceméně vzpoura proti úřadům, a to v předmětné době chtělo buď hodně velkou odvahu, nebo sníženou soudnost/"přizpůsobivost" (rád bych zdůraznil, že vše, co píšu, míním zcela věcně a bez jakéhokoli odsudku).

Bohužel rodná matrika její domovské obce není online, úmrtní matrika pro Šanov je do r. 1934, bohužel bez indexu.

[Zora]

ano, čtu to, co je zapsáno...

K té majitelce,... netuším, jen zkušenost z mála sčítacích operátů 1921- majitel bytu neznamená, že vlastnil dům.
Čili je majitelkou skladiště jako stavby, nebo majitelkou "bytu" ve skladišti, to nevím...
Slovo nemocná mně přijde napsáno její rukou... s následně škrtnuto, stejně jako ony nadávky...
Komisi nezajímal zdravotní stav (logicky), pouze popsala situaci.
Fakt je ten, že se v Teplicích s národnostními třenicemi nežilo lehce.
Z

[zeter]

ano, nemocná je rozhodně taky psáno její rukou, z toho jsem vycházel...
S tím majetnictvím bytu to je případná poznámka, ale i kdyby majitelkou nebyla, zůstává záhadou, proč píše, že (parafr.) ji tam nějací oni dali. Kdo, proč.
Fakta jsou různá, podstatná je jejich relevance, a tu je potřeba posoudit případ od případu - pokud mám pravdu s psychiatrickou povahou oné nemocnosti, pak by měla peklo na zemi i u "vlastních".

[Zora]

Inu, těžko soudit... faktem je, že by se určitě našla města, kde by se k této osobě chovali vstřícněji, třeba umístění v psychiatrické léčebně, nebo v chudobinci...
Neposoudím, situace v Teplicích - Šanově byla po roce 1918 velmi nepříjemná...
Jako žena, hlásící se tehdy k obcovací řeči české, tedy k národnosti československé, bych tam rozhodně neměla snadný život...
--------
Podle sčítání lidu v r. 1921 zde žilo v 1 604 domech 28 892 obyvatel, z nichž bylo 15 815 žen. 4 406 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 22 489 k německé a 396 k židovské. Žilo zde 22 561 římských katolíků, 1 909 evangelíků, 59 příslušníků Církve československé husitské a 3 128 židů.
Pozn. židé se hlásili k židovské víře, ale povětšinou k německé národnosti.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Teplice


Z

[zeter]

To by ovšem taky mohl být ten druh vstřícnosti, kterou by dotčená úplně neocenila, a kdyby v takové situaci měla příležitost, možná by si postěžovala zase na jiné věci. Jisté je, že ani v psychiatrické léčebně ani v chudobinci by takovou příležitost nejspíš nedostala a my bychom si neměli nad čím lámat hlavu.
Abych to ze své strany shrnul: Národnostní problematika může být kamínek do mozaiky životního údělu, ale že by to měl být kámen úhelný, to by bylo silné tvrzení a jako takové by vyžadovalo silné a konkrétní důkazy. Ty podle mne nemáme.

[Zora]

Může to být jeden střípek ( z mnoha dalších, jiných, různých) do skládání mozaiky.
Pro mě moc zajímavé. Sice ne úhelný kámen, ale jeden z dalších kaménků.
Proč sbírat důkazy, které nelze dohledat. Stavme si postupně, dlouho mozaiku...
Byla národnosti československé, vyznání evangelického, byla bez zaměstnání a bez obživy a přežívala ve skladišti. Nic víc, nic míň...

Z

[luko]

Opravdu ta dáma zapisovala sama sebe do sčítacího operátu? O té nemístnosti a nevkusnosti by mohly vykládat tisíce obětí. Historická paměť se vytrácí a dějiny překrucují, jak už předpověděl Edvard Beneš.
A že moje připomínka nebyla vtipná. O některých věcech se ani vtipkovat nedá.

[Zora]

Proto alespoň zpětně sbírejme ty kaménky... postupně se z nich stanou zrnka písku, prach ....a to, co bylo, se zcela rozmělní. Přesně, jak napsal Luko... historická paměť se vytrácí a dějiny překrucují
Z

[zeter]

luko: ono stačí si ten zápis pozorně přečíst - ideálně předtím, než do věci zatáhnete celé bolavé dějiny národních sebeurčení a následné hekatomby mrtvých.
Mimochodem ani v odsunových kartotékách nenajdete poznámky typu "Nacistická svině!", byť by to mnohdy bylo namístě.

Taky se říká, že dějiny píší vítězové, a kupodivu to bývá často provázeno přesně tím, co zmiňoval citovaný Dr. Beneš.

[Zora]

A historická pravda se vytrácí... ať už ji překrucuje, kdo chce a proč chce...
Kdo dnes hovoří za mrtvé....

Proto alespoň ty kaménky sbírejme... nebo třeba z hlediska dnešní objektivity budou další generace znát jen oběti na straně Němců....

[luko]

Ona ta paní, ač asi duševně nemocná, si tu nadávku sama nevymyslela. Možná si sama provedla zápis do sčítacího operátu, ale to "něžné oslovení" patrně od svých spoluobčanů často slýchala.
Trochu odbočím. Téměř všichni chlapi z babiččina příbuzenstva, kteří měli být ke konci války totálně nasazeni, se schovávali v lese. Zpočátku opravdu jen schovávali. Postupně jich bylo víc, dostali odvahu a dělali drobné záškodnické akce proti okupantům. Postupně se k nim přidala četa Maďarských vojáků, dokonce voják luftwafe. V naší obci dokonce kvůli jejich akci drželi na statku jako rukojmí chlapy ze dvou vesnic. Dostal je z toho ten voják luftwafe, který donesl do statku falešnou zprávu, že jsou Rusové ve vesnici. Samozřejmě pár těch partyzánů zaplatilo životem. Rozhodně teda nehážu všechny Němce do jednoho pytle. Dokonce tato skupina držela ochranu nad manželkou a dcerou generála Svobody a zprostředkovala setkání rodiny na osvobozeném Slovácku. Po válce si lidé, kteří byli celou válku nečinní a vyčkávali, snažili připsat zásluhy a očernit tuto skupinu. Například se na ně snažili svalit popravu zajatých německých obyvatel Ivančic, kterou měli provést údajně Arméni, kteří neměli úplně čisté svědomí. Velitele skupiny "pováleční partyzáni" a různí gardisté tahali po soudech a psychicky zničili, že předčasně zemřel. Nápadně to připomíná osudy partyzánů ze seriálu Rodáci od ivančického rodáka Matějky. Jen pro vysvětlení ...

[zeter]

Ano, to je dost dobře možné, ale i tak se přímo nabízí otázka, co by v takovém případě asi slýchala od Čechů, kdyby byli většinově okolo, a co by ve většinově českém prostředí slýchala nějaká Němka v podobné situaci... nebo Židovka: vsadím kalhoty, že by to ani v jednom případě nic pěkného nebylo, do jinakosti se kopalo a kope tak nějak mezinárodně - lidé umějí být úplně obyčejně zlí a národnostní klíč je jenom jeden z mnoha klíčů otevírajících dveře, za kterými jsou démoni. A klidně se to pak sveze jedno s druhým. Připomněl bych, že německým duševně nemocným nebo postiženým jejich obcovací řeč a německá národnost během nacistického běsnění nebyla nic platná.
A pokud je moje čtení situace správné - psychické choroby se projevují různě, a ne vždycky je to pro okolí zrovna příjemné, třeba taková schizofrenie.
Co tam vidím a co si za tím domýšlím, to jsem myslím popsal dost podrobně. Velké dějiny a kolektiví vinu jsem na pomoc nepotřeboval.

Nahlédl jsem do adresářů pro Teplice, v r. 1919 tam nějaká soukromnice Božena Procházková figuruje, v r. 1927 už ne, v evangelických úmrtních matrikách jsem ji po letmém prohledání nenašel; důvodů to může mít spoustu, těžko říct.

EDIT - odesílal jsem ještě před tím, než jste příspěvek doplnil. Lidské osudy a události jsou podle mého názoru prostě příliš rozmanité, málokdy černobílé, často obtížně uchopitelné, natož zhodnotitelné. Proběhla tu na fóru před časem nějaká práce o partyzánském oddílu Olga a jeho veliteli. Taky poučné čtení, jak nepříjemně pestrá umí být realita. O nic jiného mi nejde, žádného zpochybňování válečných obětí a nacistických zvěrstev se ode mne nedočkáte, ale podle mého je potřeba vidět hlavně lidi, a to na obou stranách, a pokud jde o konkrétní osudy, nespoléhat se moc na nějaké dějinné rámce.