Manželka babáka - aneb historie profese porodní báby

Pokec o genealogii jen tak - prostě volně.

Manželka babáka - aneb historie profese porodní báby

Příspěvekod Zora » pát črc 06, 2012 15:56

HISTORIE PROFESE porodní báby.
Až do doby osvícení byl porod záležitostí výhradně žen. Porodní babičky (dnes porodní asistentky) u nás byly již od 14. století. Říkalo se jim „ženy položené“ nebo „báby pupkořezné“. Manžel porodní báby byl babák. Jejich profese byla relativně opovrhovaná, poskytovaly pouze primitivní pomoc, vycházející z mnohaletých zkušeností, předávaných po pokolení.
Nová porodní bába se učila u zkušené porodní báby tak, že s ní 4 roky chodila,
získávala od ní nové zkušenosti. Po čtyřech letech byla oprávněna vykonávat své povolání zcela samostatně, a to v takovém rozsahu, jak sama uznala za vhodné. Lékaři se v této době porodnictvím nezabývali, tato profese pro ně nebyla důstojná.

Od založení Karlovy Univerzity roku 1348 probíhají na lékařské fakultě přednášky
z gynekologie a porodnictví. Tyto přednášky byly pro lékaře. Pro porodní babičky se konaly přednášky o porodu, tato výuka však byla pouze teoretická, protože přednášející byly profesoři patřící k duchovnímu stavu.

První učebnici pro porodní báby psanou v českém jazyce vydal v roce 1519 mlado-boleslavský lékař Nicolaus Claudjan, byla to Zpráva a nauczenie žienam tiehotnym
a Babam pupkorzeznym netoliko prospessna, ale také potrzebna. Další českou učebnicí
pro babičky byla Růžová zahrádka plodných žen, kterou sepsal v roce 1577 Matouš Wokenberger.
Obě tyto učebnici byly plné mystiky a pověr, avšak z pohledu dnešní prenatální psychologie bychom zde našli celou řadu zajímavých a užitečných postřehů.

Životní úroveň tehdejších babiček byla velmi bídná. Jednalo se většinou o staré vdovy,které svoji porodnickou praxi vykonávaly místo žebrání. Neuměly číst ani psát. Odměna za práci byla nepatrná. V této době povolává Marie Terezie z Holandska doktora Gerharda van Swietena, který rychle chápe neutěšené poměry rakouského zdravotnictví a obrátil svoji pozornost nejprve ke zlepšení porodnické péče.
Dne 30. 12. 1745 bylo Dvorním dekretem stanoveno, aby porodním babičkám a jejich pomocnicím přednášel profesor anatomie.

Na návrh doktora Swietena vydala roku 1753 Marie Terezie nový zdravotní generální řád pro české království, který se zabýval právě i postavením porodních babiček. Obsahoval pravidla, jimiž se porodní báby musely řídit. Například po složení přísné zkoušky a přísahy věrnosti musely nosit odznak, který je odlišoval od bab, které zkoušku nevykonaly. Generální řád je nabádal k čestnému chování, zakazoval pití vína a dalších alkoholických nápojů a pod hrozbou trestu se zakazovalo jakékoli předčasné vypuzení plodu a podávání léků šestinedělce i novorozenci. Porodním babičkám se také dostává první novodobé učebnice, jednalo se o knihu H.J. Grantze Vedení k pravému a dokonalému babímu umění, kterýžto Josef Zlobický na český jazyk obrátil.

V roce 1804 byl stanoven pro porodní babičky první studijní řád, z kterého plynuly tyto povinnosti: babičky se musí zúčastnit porodnického kurzu na univerzitě nebo lyceu, po jehož ukončení dostanou diplom a také se alespoň dva měsíce musí věnovat praktickému vyučování v porodnici.

Přes všechna opatření se sociální postavení porodních babiček nezlepšilo, ba naopak bylo čím dál horší. V těchto dobách se babičky snažily alespoň částečně zlepšit poměry ve stáří a zakládaly podpůrné spolky. V Praze takový spolek vznikl v roce 1890.

A jak to vypadalo s babictvím ve 20. století? V první polovině minulého století to nebylo s výsledky porodů nijak valné. Spousta dětí i matek umíralo. Ke zlepšení podmínek vedlo jak zvýšení životní úrovně, hygiena a také zavedení prenatální péče. S postupem techniky se začínaly budovat nemocnice a porodnice. Vzniká také zdravotní pojištění a porod se přesouval ze soukromí domova do porodnic a tím se z něj stala věc veřejná.

Porodní asistentky si začaly zřizovat poradny, dále také byly zaměstnány v porodnicích, porody vedly ony. Pro případ potřeby byl vždy k dispozici lékař, neboť porodnice byly společné s gynekologickým pracovištěm. Tento model péče fungoval do 60. let 20. století.
Zora
http://is.muni.cz/th/176665/lf_b/Bak.prace.txt
Uživatelský avatar
Zora
 
Příspěvky: 12640
Registrován: čtv kvě 31, 2012 14:01
Bydliště: Ivančice
Oblast pátrání: Ivančice a okolí, Brno-Zábrdovice, jižně od Brna, Tišnovsko, Vysočina-Žďár, Křižanov, Velkobítešsko, Náměšťsko, z části Třebíč, mlynářské rody na řekách Jihlava, Oslava, matriky Rakousko z části

Re: Manželka babáka - aneb historie profese porodní báby

Příspěvekod bara.jermarova » pon kvě 29, 2017 7:35

Teda..narazila jsem na to az ted, ale zajimavy cteni! To me vzdycky zajimalo.
Moc pekne.
bara.jermarova
 
Příspěvky: 107
Registrován: úte kvě 16, 2017 14:30
Bydliště: Louny
Oblast pátrání: Lounsko-Chožov, Cítoliby, Líšťany, Kladensko-Horní Kamenice, Otvovice, Plzeňsko-Tachov, Stará knížecí huť, Hraničky

Re: Manželka babáka - aneb historie profese porodní báby

Příspěvekod Radix » pon kvě 29, 2017 17:45

Radix
 
Příspěvky: 1431
Registrován: úte led 08, 2013 18:54

Re: Manželka babáka - aneb historie profese porodní báby

Příspěvekod petra28 » pát čer 02, 2017 8:14

U nás na vesnici bydlí rodina Babákova :)
petra28
 
Příspěvky: 273
Registrován: stř zář 23, 2015 8:08
Bydliště: Heroltice u Tišnova


Zpět na Povídání volně na genealogické téma

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Bing [Bot], Lupina a 2 návštevníků