Úplnost matričních zápisů

Pokec o genealogii jen tak - prostě volně.

Úplnost matričních zápisů

Příspěvekod Vladimír Franěk » pon pro 25, 2017 11:22

Předpokládám,že v první polovině 18.století lidé příliš nemigrovali.Vycházím z toho,že konkrétní příjmení se vyskytuje v obvodu jedné farnosti a v okolních nikoliv.Přitom nálezy v knize úmrtí nemají odpovídající nález v knize narození a naopak.Stejně tak mnohdy narážím na situaci,že ženich je vdovec,ale úmrtí předchozí manželky nelze dohledat.Rád bych si nechal potvrdit doměnku,že ne všechna narození a úmrtí byla podchycena matričními zápisy.Je pravděpodobné,že svatby se konaly většinou v bydlišti nevěsty?I zde mnohdy chybí záznamy.Děkuji.
Vladimír Franěk
 
Příspěvky: 4
Registrován: čtv říj 30, 2014 17:38
Oblast pátrání: Jičínsko,Nymbursko

Re: Úplnost matričních zápisů

Příspěvekod Monika » pon pro 25, 2017 16:29

Až do zrušení nevolnictví v českých zemích Josefem II. v listopadu 1781 se poddaní (až na výjimky) s povolením vrchnosti stěhovali, ženili a vdávali po území panství. Také až za Josefa II byly matriky prohlášeny za veřejnou listinu a byly postupně nařizovány jejich podoby a obsah. Do té doby podléhaly matriky církevním regulím, které ne vždy faráři dodržovali. Dál by, myslím, bylo třeba brát v úvahu, jak probíhaly zápisy do matrik. Farář obvykle zapisoval poznámky na lístečky, z nichž potom většinou učitel dané události přepsal do matriky. Často se tak dělo "ve vlnách", tedy učitel zapisoval události za určité období a navíc často ve špatných světelných podmínkách (večer při svíčce). Občas byly takové lístečky nečitelné, občas se pomíchaly, občas byl nějaký lísteček opsaný dvakrát a na jiný se zapomnělo nebo se některé lístečky poztrácely. Také nebylo snadné zapsat všechna úmrtí při větších epidemiích, zvlášť pokud při ní zemřel i farář a učitel. Někdy se stalo, že se farnost ocitla bez faráře a pak její správu dostal farář z jiné farnosti. Pak mohlo docházet k omylům a zápisy mohou být i v knihách této "náhradní" farnosti (i když farář třeba docházel do místních kostelů). Samozřejmě někdy vstupoval "do hry" i docela obyčejný šlendrián.

Pokud jde o svatby poddaných, pak vždy doporučuji hledat nejdřív po celém území tehdejšího panství a až teprve později hledat v přilehlých panstvích. I u malého panství se mohlo stát, že jedna obec z něj mohla patřit pod správu jiné farnosti. Území velkého panství mohlo být pod správou více různých farností.

Při hledání v podstatě jakéhokoli zápisu je také dobré vzít do úvahy i to, že obyvatelé chodili na trhy, na poutě, po návštěvách... a i tam nebo i po cestě se rodily děti a lidé umírali. Někdy také manželky odešly rodit první dítě do domu svých rodičů. Někdy žena porodila na mezi u pole, ale ta mez už spada do jiné obce/farnosti.

Nakonec také někdy nelze zápis najít a on přitom v matrice je, jen je zapsaný pod zkomolenýcm příjmením.

Ještě ke svatbám v bydlišti nevěsty... Svatby často bývaly v bydlišti nevěsty, ale ne vždy. A bydlištěm se rozumí místo pobytu, nikoli místo narození. Už jsem ale narazila na nevěstu, která se jela vdát do vzdálené obce, kde byl její bratr farářem, a brala si mládence z vedlejší obce, která už ale spadala pod jinou farnoust. Život byl zkrátka i tehdy nevyzpytatelný. :)
Uživatelský avatar
Monika
 
Příspěvky: 2982
Registrován: úte lis 18, 2014 1:11
Oblast pátrání: Lounsko, Slánsko, Kladensko, Rakovnicko, Nové Strašecí, Halič

Re: Úplnost matričních zápisů

Příspěvekod Zora » pon pro 25, 2017 17:26

Vladimír Franěk píše:Předpokládám,že v první polovině 18.století lidé příliš nemigrovali.Vycházím z toho,že konkrétní příjmení se vyskytuje v obvodu jedné farnosti a v okolních nikoliv.Přitom nálezy v knize úmrtí nemají odpovídající nález v knize narození a naopak.Stejně tak mnohdy narážím na situaci,že ženich je vdovec,ale úmrtí předchozí manželky nelze dohledat.Rád bych si nechal potvrdit doměnku,že ne všechna narození a úmrtí byla podchycena matričními zápisy.Je pravděpodobné,že svatby se konaly většinou v bydlišti nevěsty?I zde mnohdy chybí záznamy.Děkuji.


Já se snažím nejdříve zjistit historii konkretní obce a současně - pokud se mně to podaří, historii farnosti. V 18. století docházelo k zajímavostem, kdy ves od potoka nahoru, patřila do jednoho panství, druhá část se dělila ještě napůl. Podle toho byli obyvatelé příslušní i do farností.
Jiný případ, obec se nepohodla s konkretním farářem, který si osoboval (pro církev) pozemek v majetku obce. Pozemek byl ale určen pro faráře jen z hlediska výnosu Tak farář přestal místní kostel, kam dojížděl, obsluhovat a farníci museli do farního kostela. Obec vznesla stížnost, a jedním z následků byl i fakt, že farníci mohli chodit i do kostela vedlejší farnosti.
Je dobré všímat si ekonomického postavení hlavy rodiny, inquilinus bydlel u cizích, nebyl vázaný na půdu. Stěhoval se podle možnosti obživy - práce, častěji měnil bydliště než např. gazarius.
První polovina 18. století ale stále nabízela pustky, které byly často dávány od vrchnosti do užívání (nájmu) zájemcům s relativními výhodami. Těžko se domýšlet, jak kdo z potomků řešil svoji situaci s bydlením a prací, když většinou v původním stavení bydlel pouze jeden ze sourozenců. Ti ostatní se museli někam rozprchnout.

Chybějící zápisy o narození, resp. úmrtí mám spíše v 2. polovině 17. století, v době následné rekatolizace byly naopak dost matriční zápisy kontrolovány, aby neunikaly duše. Hovořím ale bohužel o Moravě, vy jste, tuším, žádnou oblast neuvedl.

Někdy pomůže uvést koho přesně hledáte , kdy, v jaké oblasti, a třeba se najde někdo, kdo má s rodem, nebo farností zkušenost.

Když hledáte svatbu v bydlišti nevěsty, vlastně vůbec její původ neznáte, většinou jen strohé křestní jméno , uvedené u dětí. Někdy pomůže všímat si kmotrů u dětí z tohoto manželství, nebo u svateb dětí všímat si svědků, dost často se zvaly rodiny spřízněné i s onou hledanou nevěstou.
Bohužel, někdy absence hledaného nálezu může znamenat i chybu badatele, kdy si nepřesně přečte, přeloží, vysvětlí údaje z předcházejících zápisů. Pozor na příjmení u vdov, žena se vdávala podruhé pod příjmením svého zemřelého muže, ale u následných dětí bývá uvedeno (pokud vůbec) rodné příjmení .

V polovině 18. století se už také můžete setkat se svatbami nemanželských dcer, které byly legitimizovány a dostaly nové příjmení po manželovi své matky. Čili je musíte hledat v matrikách velmi pozorně, v indexech nemusí být nové příjmení uvedeno, nebo je uvedeno jen u původního příjmení jako změna. (tedy v rejstříku nov příjmení není zařazeno pod správným počátečním písmenem.)

Už se mně také stalo, že není uvedeno, že se matrika ztratila, případ, kdy farnost vedla dvě matriční knihy, každou pro jednu část obcí. U té předmětné jsou v názvu zahrnuté všechny obce farnosti, ale evidentně tam polovina obcí zapisována nebyla.
Pozor na stěhovavá povolání, to si když tak načtete,ale třeba pasáci, pastevci nebyli zas tak zcela vázáni na panství,a opravdu se pohybovali v širokém okolí, pokud se narodilo dítě, sešli do nejbližší obce a nechali dítě pokřtít. Skláři se hodně stěhovali, povolání spojená s řekou - vůbec netuším, kde se pohybujete, třeba voraři - mnohdy s nimi jezdily mladší ženy, než se rodina trvale usadila, kováři, ty si vrchnosti mezi sebou přetahovaly. Každé stěhovavé povolání mělo své výrazné znaky...

Edit
Ještě poměrně častá záměna křestních jmen Marie, Mariana, Marie Anna, Někdy i Magdalena, bohužel je neustále třeba kontrolovat, zda ostatní informace souhlasí.
U vnuků pak bývá zaměňováno jméno 1 a 2 manželky "dědečka", tui první si jeden z rodičů třeba už nepamatoval, nahlásil tu, co znal, případně se zaměnilo křestní jméno těchto dvou "babiček"
Z
Uživatelský avatar
Zora
 
Příspěvky: 15005
Registrován: čtv kvě 31, 2012 14:01
Bydliště: Ivančice
Oblast pátrání: Ivančice a okolí, Brno-Zábrdovice, jižně od Brna, Tišnovsko, Vysočina-Žďár, Křižanov, Velkobítešsko, Náměšťsko, z části Třebíč, mlynářské rody na řekách Jihlava, Oslava, matriky Rakousko z části


Zpět na Povídání volně na genealogické téma

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník