GENEALOGIE

Pradědeček (ročník 1837) byl mistrem kolářským a v životě vystřídal několik bydlišť, všechno vesnice v okolí Německého Brodu. Některé z jeho potomků zavál osud až na Plzeňsko a zaujalo mne, že v rozmezí let 1896 až 1905 i s prababičkou vykonali nejméně 4 cesty do Plzně, aby se stali kmotry vnoučatům. Uvažuji, jak asi vypadala "logistika" takové události? Křty se vesměs konaly týden po narození a za tu dobu bylo nutno prarodiče seznámit s radostnou událostí a dohodnout jejich účast. Pradědeček samozřejmě mobil neměl a nejspíš ani telefon, ale telegramy v té době fungovaly, takže zbývalo vlastní cestování. Přestože jsem věděl, že doba poštovních dostavníků a zájezdních hospod již minula, nevímproč jsem měl představu, že i v době "železných ořů" takové cestování muselo být svízelné, komplikované a zdlouhavé. Pohled do jízdních řádů z té doby mne vyvedl z omylu: Jestliže prarodiče vyrazili z Německého Brodu ráno ve 2:52, mohli s přestupem v Kolíně stihnout v Praze rychlík v 8:25 a již v 10:35 hodin být přivítáni na plzeňském nádraží. (Jízdní doba Praha - Plzeň 2 hodiny a 10 minut se tedy ani moc neliší od jízdních dob ještě v celkem nedávných "předpendolinových" časech ). Otázkou pro mne zůstává, nakolik takový výlet zpustošil pradědečkovu kapsu, když jízdné činilo krejcar za kilometr?
Poučení pro mne - předky není vhodno podceňovat.

já bych jen dodala, že pošta byla roznášena 2x denně a současně doručovatel přebíral i poštu k odeslání. takže když předek dostal ráno dopis, odesílatel měl ještě ten den předkovu odpověď.
Z