GENEALOGIE

Honorata (Folwarczná) - náhrobek v Bohumíně

Anděloslav


Vladiboj

Theola, Ďáblice, 1846 (polorodá sestra mého předka): http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/per ... C&scan=194

Já tedy moc nevidím, ale spíš je to běžná Tecla
Z

To mě nenapadlo, na první pohled to vypadalo spíše jako nedotažené "o".

Leokadia - https://matriky.online/zamrsk/020-00020 ... 10&y=0.315 - 18.7.1860, Lhota za Červeným Kostelcem

Hippolyt v Duchcově - https://billiongraves.com/transcribe/65786072

Gala - https://billiongraves.com/grave/Gala-R% ... 1/85286560

Neonila - https://billiongraves.com/transcribe/66115268

jedna novější Notburga, roz. Šterclová, ovd. Lorkievičová, provd. Kučerová
(vlevo matka dítěte, 1919)
https://www.mza.cz/actapublica/matrika/ ... -00620.jp2

https://www.mza.cz/actapublica/matrika/ ... -04760.jp2

Vlevo 4. odspodu mě překvapil Emericus, ne úplně běžné jméno.

Serafina - https://billiongraves.com/grave/Serafin ... 1/87656074

V České republice je celkem 23 lidí se jménem Serafína.

běžnější, než by člověk čekal

Svatá Fina (Serafina) 12.3.
Žila ve 13. století. Narodila se roku 1238 v rodině, která byla velmi chudá, ale poznala lepší časy. Fina se skoro nikdy dosyta nenajedla, ale přesto ještě z toho mála dávala polovinu druhým. Předla, šila, a po nocích se modlila. I když byla velmi hezká, vedla doma život podobný životu poustevnice. Nikdy nevstoupila do nějakého řádu, ale snažila se dodržovat pravidla benediktinské řehole. Její otec zemřel, když jí ještě nebylo 10 let a brzy po jeho smrti onemocněla komplikovanou nemocí. Její hlava, ruce, oči, nohy a vnitřní orgány byly zasaženy a objevilo se ochrnutí. Fina ztratila svou krásu a stala se ubohým tvorem, po šest let setrvávající v jedné pozici na dubovém prkně a troše slámy, neschopná se otočit nebo udělat jakýkoli pohyb. Její matka se o ni starala, ale když šla pracovat nebo žebrat, nechala ji mnoho hodin o samotě. Fina si nikdy nestěžovala. Ačkoli měla hrozné bolesti, udržovala si pokoj s očima upřenýma na kříž, opakujíc si :"To nejsou má zranění, ale tvoje, ó Kriste, ty zranily mě". Zoufale se snažila dělat pokání za své hříchy, z nichž ale nejhorší byl ten, že přijala pomeranč od nějakého chlapce. Udělala mnoho zázraků, například vrátila zrak jednomu chlapci, zpívajícímu v kostele.
Její matka však náhle zemřela a Fina zůstala naprosto opuštěná. Kromě jednoho oddaného přítele Beldii neměla nikoho. Byla stále zanedbávána a bylo jasné, že nebude žít dlouho, závislá na náhodné pozornosti chudých sousedů nebo kolemjdoucích, kteří se při pohledu na její odporné vředy odvraceli. Někdo jí řekl o svatém Řehořovi a jeho bolestné nemoci, a ona k němu získala zvláštní úctu. Modlila se, aby on, který zakusil tolik nemocí, zakročil u Boha a vyprosil jí trpělivost v jejím utrpení. Svatý Řehoř se jí zjevil 8 dní před smrtí a a ve vidění jí řekl :"Drahé dítě, na můj svátek bude ti dán odpočinek." A to se stalo - zemřela v patnácti letech 12. března 1253. Všechny zvony v San Gimignanu samy od sebe začaly zvonit. Když Finino tělo odnášeli, našli její shnilé prkno zakryté bílými fialkami. Přitom se stala zvláštní věc - zemřelá zvedla ruku a stiskla nemocné rameno svého přítele Beldia a to bylo rázem uzdraveno. Jejího pohřbu se zúčastnilo celé město, fialky prý padaly i z věže a přicházely zprávy o mnoha zázracích, uskutečněných na její přímluvu. V San Gimignanu v chrámě má alabastrový oltář a dodnes se těší velké úctě.
Je patronkou :
San Gimignana, invalidů, tělesně postižených osob, přadlen,
Atributy:
zobrazována je hlavně v San Gimianu, v různých výjevech ze života na freskách v kostele; jak se jí zjevuje svatý Řehoř; jak leží na slamníku s ošetřovatelkou; obklopená květinami nebo stojící, s kytičkou bílých fialek.
Z

Tak tohle je poprvé, co jsem narazil na Jošta.
V druhém záznamu vlevo se žení Jodocus.
https://digi.archives.cz/da/permalink?x ... 8d6c381a44