GENEALOGIE

třeba proto, že v lese ryby nejsou? mám dojem, že někde tady je krátký odkaz na to, co všechno dělali otcové, co jsou neznámí....
faráři měli dost problém: nemohli nezapsat narozené dítě, ale dítě se bez manželství/manžela narodit nemohlo... tak to řešili všelijak....

aha!
tady
http://www.dnabased.com/Nemanzelsky_puvod.htm

Na neobvyklé křestní jméno, které by tu již nebylo zmíněné, jsem nenarazila. Ale našla jsem v 18. století hodně nositelů příjmení Zlouže. Zaujalo mi a podle serveru Kdejsme se vyskytuje v České republice jeden jeho nositel (ročník 1965, takže asi bezdětný, škoda, že příjmení zanikne)

Karolina Vernerova píše:aha!
tady
http://www.dnabased.com/Nemanzelsky_puvod.htm

Moc děkuji za odkaz. Je to velmi zajímavé a hlavně některé výroky pobaví
... zřejmě si stojím na vedení , nějak mi to rčení nedošlo, u nás v jižních Čechách jsem zvyklá, že se sem tam nějaký rybník právě i v lese objeví,
když je rozdělen třeba na více částí, či ho spojuje nějaký palouček nebo právě rybník, takže přiznávám, že mě to vůbec, ale vůbec netrklo.
Možná něco ve smyslu "že šel na houby" by mi došlo spíš ... takže o to víc děkuji za vysvětlení. Paní Zora mi psala SZ, kde mi také podala vysvětlení.
Člověka v tom hledání a nacházení vždy něco překvapí

no je to jako z "Princezny Koloběžky": jak tam sedí ten rybář na stromě v parku a chytá ryby .-)

Narazil jsem na jméno Buryan Kvítek. (ze Sobotky)

V Plzni byl v roce 1556 purkmistrem řezník jménem Alexí Paunk. Křestní bude asi to Alexí, ale zaujalo mne to především proto, že na základní školu se mnou chodil spolužák příjmením Alexy, tak kdo ví?

Radix píše:Nepomucena, 1851.

Taky jsem jednu našla:Nepomucena-1899

Emevenliana -1884 , Meihtilda-1882 a Levhard Celý -1886

Lenkae píše:Emevenliana -1884 , Meihtilda-1882 a Levhard Celý -1886

Moc se mně první dvě jména nezdají, můžete sem, prosím, dát odkazy?
Domnívám se, že jde o špatné přečtení jména:

Emerenciána (Emerentiana)
http://catholica.cz/?id=301

V druhém případě
Mechtilda -
těch je více, zde např. :_
http://catholica.cz/?id=4845

Dík, Zora

edit:
Levhard by mohl být
Linhart, též svatý Leonard či Leonhard (čili počeštěno Levhard)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Svat%C3%BD_Linhart

Jména "za trest"

Na některém fóru jsem četla, že taková jména "přiděloval" nemanželským dětem farář. Ve Hvožďanech například mezi roky 1820-27 najdete například:Kordula, Juliána, Klára Juliána, Vincencie Ludovika Klára, Eufrosina, Thekla Regina, Petronila, Justýna, Silvestr, Kajetán, Raimund, Isidor, Sebastián, Hypolit, Egidius, Lambert, Amandus. Kmotři běžní, žádní panští nebo dokonce šlechtičtí.
S koncem jednoho rukopisu v matrice končí i tento "chvályhodný" zvyk.
Je zajímavé, že některým matkám se podařilo vymknout a daly (za tučné odpustné?) svým dětem jména běžná v okolí, ale bylo jich minimum.
Nevíte někdo, jestli opravdu farář mohl jméno nařídít?

Zřejmě měl takový vliv, že matku "přesvědčil".

Věra Mátlová píše:Jména "za trest"

Na některém fóru jsem četla, že taková jména "přiděloval" nemanželským dětem farář. Ve Hvožďanech například mezi roky 1820-27 najdete například:Kordula, Juliána, Klára Juliána, Vincencie Ludovika Klára, Eufrosina, Thekla Regina, Petronila, Justýna, Silvestr, Kajetán, Raimund, Isidor, Sebastián, Hypolit, Egidius, Lambert, Amandus. Kmotři běžní, žádní panští nebo dokonce šlechtičtí.
S koncem jednoho rukopisu v matrice končí i tento "chvályhodný" zvyk.
Je zajímavé, že některým matkám se podařilo vymknout a daly (za tučné odpustné?) svým dětem jména běžná v okolí, ale bylo jich minimum.
Nevíte někdo, jestli opravdu farář mohl jméno nařídít?

Jak tak koukám, všechna jména,jsou v mém okolí (na jih od Brna) v matrikách té doby naprosto běžná. Eufrosina spíš méně, Hypolita a Equidia si neuvědomuji, ostatní zcela normálně - jiný kraj, jiný mrav.

Jinak - farář byl ten, kdo dohlížel na správností zvoleného jména. Zvlášť na vsi docházelo k tomu, že korigoval , opravoval, určoval. Velmi často podle nejbližšího ´bližšího svatého v kalendáři, jindy na počest významné osoby "doporučoval" její jméno skoro všem novorozencům, dost často dával pozor na to, aby se jméno dítěte vrchnosti či jiné významné osoby neobjevilo u dalšího dítěte z "obyčejného" prostředí". Jednak bylo třeba udržet jakousi výjimečnost, jednak také dbát na to, aby se otec takto pojmenovaného dítěte nedostal do lidských řečí proto, že dítě svobodné matky nese stejné jméno.

Viz
- Neffovy Sňatky z rozumu, kde služka v Praze měla dítě s pánem domu ve stejné době, jako porodila dítě manželka pána domu. Oba hoši dostali jméno po otci. Po pár létech se oba "Jarouškové" potkali a nastal velký problém . Takovou situaci by ovšem pan farář na vsi uhlídal a nemanželskému synovi by toto jméno nedovolil.
- Martínkův Kamenný řád - Jotidom, který jako nemanželské dítě dostal od faráře toto podivné jméno, přímo vysvětluje, že farář nemanželským dětem jména přiděloval.
Právě Martínek je znalcem venkovského prostředí, a i když Jotidom (Isidor) přišel odněkud z
Čech, je víc než pravděpodobné, že do románu autor zakomponoval tento zvyk z Ostravska.
Na závěr otázka - Jak by se asi rodiče mohli bránit proti jménu, které určil - doporučil pan farář....
Z

Zora píše:Na závěr otázka - Jak by se asi rodiče mohli bránit proti jménu, které určil - doporučil pan farář....
Z

Třeba tak, že by se nechali pokřtít v sousední faře? (kde je farář méně přísný)
Před Josefem imho dost časté případy.

Sagitarius píše:

Zora píše:Na závěr otázka - Jak by se asi rodiče mohli bránit proti jménu, které určil - doporučil pan farář....
Z

Třeba tak, že by se nechali pokřtít v sousední faře? (kde je farář méně přísný)
Před Josefem imho dost časté případy.

Bavíme se o jménech, která byla udělována za trest,. tedy nemanželským dětem. Křest ve vedlejší farnosti - matka by si musela nechat vystavit svůj křestní list (od toho přísného faráře) , s tím dojít x km do vedlejší vsi, tam požádat o křest dítěte a zaplatit více, že by byla povinna v domovské farnosti. V šestinedělí a s dítětem na rukou. A bez jakékoliv jistoty, že ji přespolní farář vyhoví.
Ono mít v matrice zapsanou svobodnou matku bylo nepříjemné. Tyto zápisy byly velice často zkoumány církevními nadřízenými, zda jsou uvedeny všechny potřebné údaje o matce, o jejím původu, o jejím otci (dědovi dítěte). Navíc - každá neprovdaná matka byla jakousi skvrnou na práci faráře, že své ovečky špatně vedl.
Po návratu do vsi by matka dostala do další složité situace, kdy celá ves by "nahlas" přemýšlela, o důvodech takového jednání a sobě i dítě by tím velmi přitížila. V neposlední řadě i proto, že sousedské úvahy by směřovaly i k tomu, že když má na rozhazování (za poplatky v cizím kostele), tak není třeba ji nějak pomáhat, určitě má na živobytí.

Přidělení jména prostě bylo jedním z mnoha trestů, kterými byly tyto matky stíhány.

Jít do vedlejší farnosti - to si mohl dovolit na vsi jen ten s dobrým ekonomickým postavením a i ten velice zvažoval takový krok.

Z