GENEALOGIE

Ljuba ani Libuše to asi nebude...
Tady jsou další, jedná se o dcery evangelických farářů nebo učitelů (jméno občas psané jako Caritas):
http://vademecum.soalitomerice.cz/vademecum/permalink?xid=09ddd7cea03b9b8d:18223211:1295e72213a:-7f0a&scan=65#scan65
http://vademecum.soalitomerice.cz/vademecum/permalink?xid=09ddd7cea03b9b8d:18223211:1295e72213a:-7f04&scan=13#scan13
https://bayimg.com/OaonIaAga
https://bayimg.com/oaOnjaaGA
https://bayimg.com/oaoNKaaGA
http://vademecum.soalitomerice.cz/vademecum/permalink?xid=09ddd7cea03b9b8d:18223211:1295e72213a:-7efa&scan=26#scan26
https://ebadatelna.soapraha.cz/d/8390/141

Charitas se překládá jako Ljuba, případně Libuše, někdy i Libuna,
netuším, proč Vaše formulace - asi ne
Měla byste uvést důvody...
Celkem je jasné, že se toto kř. jméno užívalo v mezi evangelíky, ti většinou více tíhli k řeckým svatým nebo alespoň k řecké variantě kř. jména

Z toho ovšem nevyplývá, jak dívenkám říkali doma. Z

Ještě pár zjištění - nějak jasno v těch jménech mít museli. Záznamy jsou z úmrtní matriky. Obě ty Charity měly 2 roky, když umřely = to už na ně doma opravdu volali (někdy možná i dost hlasitě).
Dohledal jsem, že jedna byla křtěná, jako Anna Charitas, druhá jako Charitas Barbara. Teď je tedy otázka, proč je pohřbívali pod jménem Charitas. Pokud je pravdou, že farář při pohřbu zapsal to, co mu bylo nahlášeno a nedohledával děti v křestní matrice, museli dětem opravdu doma říkat - a při úmrtí nahlásit - tak, že to farář zapsal jako Charitas.
Karla, si myslím, že by to nebylo, protože Karolínu tam mám mezi úmrtími taky, dokonce ve stejném roce. Pro jistotu dohledáno narození, křtěna opravdu, jako Karolína Anna. Vše (vyjma narození jedné Charity) psáno stejným rukopisem.
Mohl farář respektovat přání rodičů, že chtějí Libušku a dát dítěti dvě jména? Jedno podle svaté patronky, druhé podle přání? Dokázal by farář na konci 18. stol. do latiny přeložit Libuši jako Charitas?
K téhle myšlence mě trochu navedlo to, že první narozená Charita je dcera Kováře (tam dětem 2 jména běžně nedávali). Druhá v pořadí narozená Charita se narodila učiteli (tam vídávám, že se dětem dvě jména dávala - a mohl o narození první Charity vědět a mohlo se mu to jméno jen líbit a chtít ho pro dcerku taky). Na druhou stranu - obě se narodily v Listopadu, takže obě mohly být pojmenované podle "něčeho", ale žádnou svatou Charitas jsem nenašel.

Myslím, že v zápise jde o konec 18. st., v té době dostalo dítě po nejbližším svatém, dle uvážení kněze. čili - o jménu Charitas rodiče sami neuvažovali a dostali ho přidělené .-)
Co se týče Libuše a asi i návazně Ljuby, myslím si, že by mohlo jít o tzv. rukopisná křestní jména. tedy ta, která se objevila v Rukopisech, čili mnohem později. Nemám čas si to ověřit... V matrikách té doby si je neuvědomuji.

Různě po matrikách se setkávám s tím, že farář měl své svaté oblíbence nebo vybíral kř. jména po významných osobách v okolí, majitelé panství, jeho nadřízený biskup... Takže sv. Charitas patřila k jeho oblíbenkyním, třeba...

Normálně bych si tipla, že na děti volali tím druhým křestním jménem.
Karla byla z mé strany samozřejmě míněna jako naprostý vtípek.

To, že dítě bylo zapsané při úmrtí správně, tedy i s uvedením jména Charitas - asi si uvěřoval u dětí jejich narození... Není to nic výjimečného, musel to asi dělat i u většiny domácích jmen typu "Marka" a pod, kdy domácí jméno mohlo vzniknout třeba ze tří jmen rozdílných svatých.

Možná by stálo za to zjistit, zda třeba onen křtící kněz neměl blízko k (některým z) františkánů, ale já tamní oblast po této stránce vůbec neznám...
------
edit, Kolegyně sice uvádí hojný výskyt jména, ale v době pozdější, kdy už byla povolena evangelická víra, čili
- nezaměňujme časový sled a různé víry, při pečlivém čtení evangelických matrik je jasné, že se jména různí, ta základní jsou shodná v obou typech matrik, ale přibývají jména nová, kterými se evangelíci tak trochu odlišují.

Z

Já taky přemýšlí, podle čeho / po kom / po čem se to jméno vůbec dávalo. Žádný svatý toho jména není, je to jen vlastnost přiřknutá sv. Františkovi. Proto jsem přemýšlel o oné, do latiny přeložené, Libuši. Ale na tu polovinu 18. stol. mi tohle fakt moc nepasuje. Co mě tam dost nahlodává je, že mají obě Charity dvě křestní jména.
O tom, že jméno dítěte vybíral kněz není sporu. Já měl na mysli možnost, jestli rodiče mohli mít nějaké přání na křestní jméno - a pokud ano, tak to mohlo být ono druhé jméno dítěte. Proč by drtivá většina dětí měla jméno jedno, a sem tam občas někdo jména dvě nebo tři? Kněz rozhodl, že dítě bude mít dvě křestní jména? Na základě čeho? Panský synek dostal jména tři, učitelův dvě a sedlákův jedno? Opravdu nemohlo hrát roli nějaké přání rodičů? Kněz tedy dal jedno jméno podle vlastního rozhodnutí (oblíbeného svatého) a druhé jméno podle přání rodičů? Tyhle otázky mě napadly až tady s těma Charitama - to jméno je natolik "divné" - tedy nemá vzor v žádném svatém patronovi, že ho moc nechápu. Ale možná je rozhodnutí o jeho použití daloko jednodušší, jen mi to zatím nedocvakává.

V jiné obci, stejné době jsem měl rodinku, kde mělo každé dítko dvě jména. Jinde zase všechny (většina) děti jedno jméno, jen jedno (dvě) dítě jména dvě. A to nebylo žádné panstvo - byl to jednou dokonce jen podruh.

V té farnosti Ptení, kde jsem ty Charity našel to byla první matrika, kterou jsem procházel. A to ještě úmrtní. Uvidím, jestli se tam to jméno bude vyskytovat častěj a nebo to bylo jen nějaké chvilkové vzplanutí inovativnosti. Jen asi nebudu procházet křestní matriku z téhle doby.
Každopádně - kdybych v oblasti narazil na tohle jméno ještě víckrát, dám vědět.

Větším množství křestních jmen . inu za každé jméno se zaplatilo a jako vysvětlení posloužil fakt, že více svatých dítě víc ochrání...
Taky mám farnosti, kde s příchodem nového faráře se začala objevovat skoro u všech dětí dvě, někdy tři křestní jména, naopak i farnosti, kde tato násobná jména dostávaly pouze děti movitějších nebo lépe postavených rodičů, či, jak píšeš, učitelů. U těch bych to spíše přičítala jakési vzdělanosti, )viz třeba i polatinšťování příjmení), ta další jména dost často už vybírali rodiče, u kantorů pak odhaduji - sama pro sebe, proč vybrali právě dané druhé, resp. třetí jméno. Někdy to i lze.

Jinak samozřejmě existují jména více méně složená, nemyslím přímo Mariany či Hanspetry, ale dvojice, kde vepředu stojí Marie (Anna) a pak následuje běžné křestní jméno.
Mám u prapradědečkových dětí pět dcer, každá se jmenuje Marie a k tomu něco dalšího...

V neposlední řadě šlo také o naprosto normální módní vlny, samozřejmě rodiče nemohli dát v 18. stol-. jméno , které si vybrali, ale trvali na něm, takže šup dopředu Marii, Jana, Václava... a za to právě ono vytoužené jméno. Ať už třeba po dědečkovi nebo po paní oficiálové, ale to jejich dohodnuté...
Když chtěli (potřebovali) Václava pro dítě narozené na jaře , tak se dohodli a jméno Václav bylo na druhém místě.
Nelíbila se jim Augusta, která připadala právě na narození dcerky, tak sice měli Augustu, ale druhé jméno dostala Barbora.
Zaplatit šlo všechno...
A když si vzpomeneš na seriál Kamenný řád, tak jeden z hlavních hrdinů Isidor Žežulka vysvětluje, že takhle neobvyklá jména (míněno Isidor) dával farář nemanželským dětem jakože za trest. V podstatě šlo ale o to, že všichni svatí měli být "rozděleni" mezi narozené děti... takže jména svatých, "o které byl menší zájem" se přidělila tam, kde svobodná matka neodporovala, byla v hanbě a kde se dalo předpokládat, že nemá peníze na vylepšení jména.
Samozřejmě se našli kněží , kteří měli na danou věc trochu jiný názor, ale moc vstřícnosti ke svobodným matkám nešlo projevit, aby se jejich řady nemnožily, za to byl zase farář kárán...
Z

Hm, vlastně by z toho mohla být docela zajímavá třeba bakalářská práce: sestavit podle rejstříků tabulku četnosti a počtu křestních jmen, a potom zjišťovat korelaci s vyznáním, místem původu (místní vs. přistěhovalý), manželským/nemanželským původem, sociálním postavením...
Jestli by to bylo jenom zajímavé, nebo i poučné a praktické, to těžko říct, ale dovedu si představit, že třeba ke stopování původu by to u neobvyklejších jmen mohlo fungovat - někde se najednou objeví nějaký Blažej, kde nikdy žádný nebyl, ale vědělo by se, že o pět farností dál v témže panství je to relativně běžné jméno...

Ohledně těch neobvyklých jmen - taky musíme mít na paměti, že tehdy byla běžná znalost svatých, jejich příběhů a atributů atd. Taky si nejsem úplně jistý, jestli by pojmenování po jakémkoli svatém mohlo být apriori bráno negativně (já se ovšem v křesťanském pantheonu orientuji pramálo; leckterá dívka by ale asi úplně neocenila jmenovat se Starosta)

zeter píše:…leckterá dívka by ale asi úplně neocenila jmenovat se Starosta

To by ještě, chuděra, musela mít strach, aby ji nenarostl plnovous

Taky si nejsem úplně jistý, jestli by pojmenování po jakémkoli svatém mohlo být apriori bráno negativně

Z hlediska církevního velmi pravděpodobně ne, pokud by se snad nejednalo o takového svatého, který byl později církví !odsouván do pozadí" pro nějaké prohřešky.

Jenže i faráři byli lidé a mezi lidmi žili a velice dobře si byli vědomi, že jméno X je žádané a jméno Y je odmítané, třeba jen proto, že je špatně vyslovitelné, nebo ho nosil někdo z dřívějších obyvatel, který byl negativně hodnocen.
Obliba jmen se zcela jistě i v minulosti měnila, Marie zřejmě byla velmi pozitivně přijímána při křtu, ale během mládí docházelo k různým změnám, aby se to množství Marií nějak rozlišilo, už třeba v mnohotřídce, kde každá druhá byla Marie... (případně Anna) Proto je asi od těchto kř. jmen nejvíce domáckých podob.
Jedna věc je náhled církve, druhou věcí asi bylo konkrétní křestní jméno v konkrétní obci, konkrétním panství...
Měli jsme tu třeba Benignu, již zmíněnou Emericu, a další... kdo ví, jak se na to dívali rodiče a v dospělosti i dcera...(pokud třeba nosila toto jméno maželka majitele panství, Ok, pokud ho v obci neznali, bylo to podivné.... ) Hrdost nebo stud? neustále opakovaní jména pro pochopení posluchačů....
Na netu koluje (ze současnosti) mnoho nepříjemných osobních jmen, které dostaly děti od nezodpovědných rodičů... dospělá 150 kg Růženka je úsměvná, stejně jako pozpátku čtený Lars...

třeba spojení Charitas s nevhodným příjmením může také způsobovat problém Charitas Charvat... a v minulosti se zcela jistě našlo zase jiné podivné spojení s příjmením (např. mě napadá Charita Kundolius) nebo jiná asociace...
Každá doba měla to své, my máme dnes třeba zase Esmeraldy
Z

Légie Bouzková náhrobek +1979

Bertin
https://www.kdejsme.cz/prijmeni/Bertin/hustota/2011

Amand
https://www.kdejsme.cz/jmeno/Amand/hustota/

Eligie
https://www.kdejsme.cz/jmeno/Eligie/hustota/

Pelagia
https://www.kdejsme.cz/jmeno/Pelagia/hustota/

Afra
https://ebadatelna.soapraha.cz/d/11741/67
1. zápis v srpnu

Zeba a dcera Zebinka.
Ve sčítacím operátu z r. 1921.

Oton
https://www.kdejsme.cz/jmeno/Oton/hustota/

Náhrobek v Karviné Doly evng. (Glajcar)

Zora píše:Jak říkali doma dívce jménem Emerica? - Mary, Mařenko. Ber to tak, že lidová slovesnost si poradí... Mně třeba jeden spolužák z neznalosti říkal Vzorko.

Vždy si vzpomenu u vašeho jména na mého učitele ze základky: měl dvě dcery - dvojčata a dal jim jména Zornička a Jitřenka. Nikdy jsem je neviděla a nevím, jestli byly hodny takových křehkých jmen. Taky si říkám, jak asi volali na Jitřenku, když už jí bylo padesát.....možná Jitko a bylo po romantice

Al

Polepina
https://ebadatelna.soapraha.cz/d/11556/92
Vpravo první sloupec, první záznam