GENEALOGIE

http://actapublica.eu/matriky/brno/proh ... strana=252

levá strana 17. května sňatek Martin, syn Jiříka Dočekala
nevěsta Eva Ryklerová je uvedena po otci, ale s dovětkem - za vlastní odeslána a je uvedeno jméno "adoptivního" otce Tomáše Maláka

malá oprava, není tam "za vlastní odeslanou", ale "za vlastní odevzdanou". Z čehož chápu, že vlastní otec voják Petr Rykler souhlasil s tím, že Tomáš Malák bude mít otcovská práva. Z toho bych pak usuzoval, že nevěsta Eva byla nemanželská a Tomáš Malák pozdějším manželem její matky. Ale vše samozřejmě může být i jinak.

za čtení se samozřejmě omlouvám:-)

ono je to celé divné, proto jsem psala neúplná adopce.
V matrice by otec Rykler neměl být uveden, pokud by se dítě nenarodilo v manželství s jeho matkou Legitimizace v této době? Setkávám se s tím naprosto výjimečně
Jedině projít matriku narozených, ale to bych se musela se svými příbuznými dostat k této matrice

A polosirotka by zase nemohl nikdo adoptovat , neb má vlastního (i když zemřelého) otce.

vazba vlastní (první otec).... a za vlastní odevzdána (druhému) otci ... to tedy nevím....))

takže nevím,
taky se mohlo jednat o pohrobka, dívka mohla později úplně osiřet... těžko říct, beru to spíš jako zajímavost...

Z

http://actapublica.eu/matriky/brno/proh ... strana=307
1661
Levá strana - žení se Tomáš Malák syn Bartoloměje s Annou.....

http://actapublica.eu/matriky/brno/proh ... strana=219
1669
6. květen - žení se JIřík Hájek, syn Bartoloměje Maláka

Nemohl se třeba rod Maláků starat o sirotky?

Já bych na tom bohužel nechala oči...

Zora píše:V matrice by otec Rykler neměl být uveden, pokud by se dítě nenarodilo v manželství s jeho matkou Legitimizace v této době? Setkávám se s tím naprosto výjimečně
Jedině projít matriku narozených, ale to bych se musela se svými příbuznými dostat k této matrice

Ono bude hodně záležet, jaké právo v té době platilo, a jak bylo uplatňováno. Pokud si dobře vzpomínám, tak nařízení, že nemanželské dítě dostává příjmení po matce, to jsou Terezínské a Josefínské reformy. Argumentem pro to bylo, že se mnohdy tak neděje.

Právo rodinné z doby mnohem pozdější, ale to nevzniklo na "zelené louce", něco platilo určitě i předtím.
Zapsání jména otcova dle udání matčina do knihy křtů nebo porodů jest úplným důkazem pouze tehda, když se stalo spůsobem zákonným, s přivolením otcovým, a když správce duchovni a kmotr to dosvědčí.
Kdo se k otcovství zná, ten pro všeliké případy pokládán budiž za otce. Dlužno však připomenouti, že matka ditěte nemanželského neni povinna, aby udala pravé své jméno anebo jméno nemanželského otce (dv. dekret ze dne 5. září 1788 č. 885 a ze dne 21. pros. 1815), protož má se jméno matky nebo otce do matriky zapsati s doložkou „dle udání." Bez tohoto přídavku budiž jména ona jen tehda tam vepsána, když se o to výslovně žádá (dv. d. ze dne 19. února 1820 č. 1650). Okolnosť, že jistá osoba jest matkou nemanželského dítěte, dosvědčuje se udáním porodního pomocníka resp. báby (výn. ze dne 25. března 1874 č. 32). (Ona vlastně neexistovala právní překážka, aby nemohl být zapsán nemanželský otec, pokud o zápis matka požádala.)
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... vu&author= Můžete si nechat vytvořit PDF, pokud vám stále nejde plug-in DjVu.

Legitimizace:
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... vu&author=
Pozbytí moci otcovské: (a další strana)
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... vu&author=

Zora píše:A polosirotka by zase nemohl nikdo adoptovat , neb má vlastního (i když zemřelého) otce.

Dítě nezletilé může jen s přivolením řádného otce svého za vlastni přijato býti, anebo nebylo-li by tu otce, jen s přivolením matky, poručníka a soudu (I. stolice). Také když jest *dítě zletilé, ale řádný otec jeho ještě na živě, potřebí k tomu přivolení otcova. Odepře-li se přivolení bez podstatné příčiny, může se na to stížnost řádnému soudu podati.
* a zemřel-li ???
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... vu&author=

Tak nevím, možná jen větší zmatek.

ano, všechno je možné, ne ovšem v 17. století. Z

Román není zrovna hodnověrný pramen, ale přesto něco osvětluje.
...„Dědici přirozenému statek otcovský zůstává." „Když však lenník, jako právě já, takových dědiců nemá?" „Pak ovšem knížectví jeho k ochranně koruně připadne, léčby zvoleného si dědice s dobrou vůlí lenního pána za vlastního přijal."
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... id=2083709

Vztah feudál - poddaný byl určitou obdobou vztahu mezi lenním pánem a jeho vazalem.
Daně královské pokladny byly omezené a jedním z jejich významných příjmů bylo dědění po přímých podaných. To je nejen šlechta a svobodníci, ale i měšťané královských měst a židé (?). Kdo dědil po bezdětných poddaných v 17. stol.? Manželka to nebyla.

Dobrá vůle vrchnosti = souhlas vrchnosti. To by mělo platit pro to 17. stol., neb jde při vzetí za vlastní (adopci) kromě legitimizace hlavně o dědictví. V 19. stol. je souhlas vrchnosti nahrazen soudem. A při tehdejší úmrtnosti je jedno kolik měl dětí.
A vemte si třeba Karla Schwarzenberga, v Rakousku je nejen synem svého otce, ale i adoptivním synem svého strýce z jiné větve.

ano, už se to tady probíralo mockrát, několikrát jsem sem dávala odkazy na císařské výnosy - ne tedy na romány a ne na 17. století.
Tahle problematika bohužel nic nenapovídá o onom zápise.
Mám pocit, že u jednoho z Maláků je napsáno v nějakém zápise, že snad byl rychtář, je tedy možné, že si osiřelé děti bral jeho rod k sobě domů z moci úřední, pečovat o sirotky jako o "vlastní" mohlo být finančně zajímavé.

To všechno jsou pouze dohady berte to jako zajímavost, nic víc, pokud tedy nenarazíte na církevně právní ze stejné doby. Z