GENEALOGIE

Zajímalo by mne, jak postupujete v podobných případech.
Čtvrtým rokem dávám dohromady rodokmen vč. rozrodů některých rodin (v přímé linii).
Ze strany jednoho z pradědečků se rodina držela "na místě" a zatím všichni dohledaní potomci pocházeli z této větve. Jsem sice teprve v první polovině 18. století, ale matrik z té lokality mám přečtených hodně, takže jsem propadala blažené iluzi, že jsem rod podchytila celý.
Chyba lávky - teď jsem narazila na nositele téhož příjmení, který žil na konci 18. století v obci, která je cca 4 kilometry od původní "líhně". Vzhledem k té vzdálenosti a poměrně nízké četnosti příjmení (u Nováka by mne to nevzrušovalo, ale jde o příjmení, které v obou podobách - mění se čárka nad "a", ale je to jedna rodina, i ta "moje" byla původně s "á" a pak to jednou matrikář zapsal s "a" - málo časté, dnes ho má cca 100 lidí v republice) bych řekla, že to je jedna a ta samá rodina.
Co v takových případech děláte vy? Vycházíte z předpokladu, že to je přízeň a dáte si to kolečko znovu?

Ono asi hodně záleží na tom, jak to chcete vy Jestli je takto vysoká pravděpodobnost, že je to příbuzná větev, snažila bych se asi najít alespoň společného předka . Ale ten může být klidně dál, než jsou dochované matriky, takže úspěch není zaručen .

Když nevíte co by, dělejte rozrody

Já jo, kolečko u mě proběhlo minimálně třikrát, teď už si zapisuju úplně všechny nositele jednoho příjmení v okruhu asi tří far. Ono se to vždycky někde propojí. Při představě, že nejstarší matriky procházím ještě jednou celé, mě jímá hrůza, takhle už mě nic nepřekvapí.

už v druhé polovině 17. století předci hodně putovali. (nemám teď na mysli exulanty, evangelíky)
Po třicetileté válce bylo hodně pustých chalup, jeden syn zdědil hospodářství po otci, další se vydali zkusit štěstí.¨Ti, co v chudší oblasti žili velmi dobře, odcházeli zkusit štěstí do města, kde si zakoupili domek...
Nehledali jen v blízkosti původního obydlí, ale i na vzdálenost hodně přes 100 km.
Zajímavé byly obce, kde vrchnost potřebovala obsadit pusté domy či najít potřebné řemeslníky, takže nově příchozím udělalovala nějaké výsady - osvobození od daní, nebo zdrama (levně) dříví z panských lesů na obnovu stavení. ....

(Nejvíce prapředků přišlo třeba do Ivančic v období 1670-1790), pak se drželi půdy.

Další předkové chodili s řemeslem na vandr - otec nejbohatší měšťan, syn na vandru přes půl Moravy a tam se usídlil.
Další předek - přišel do Ivančic, syn se oženil asi 30 km odsud, vnuk zase 30 km jiným směrem (asi 20 km od Ivančic a protože rozrody nedělám, dali jsme to dohromady s jedním členem fóra. Jeho odstěhovaní předci měnili ještě párkrát lokalitu, skončili ve 20. st. v Brně, ti mí v Ivančicích.
Pozor na nemanželské děti, často bývají v matrikách v jiném místě a často svobodné matky rodily o vesnici dál u příbuzných....
No a nemanželský syn je v další generaci opět nositelem rodového jména. Pomůže hledat v obcích stejného panství (/ utíkat se nesmělo, padaly tresty, ale pokud šlo o dobrého hospodáře, řemeslníka, nová vrchnost se starou většinou domluvila.
Také přesuny na jiný statek stejného majitele - třeba čeledíni, nebo spec. povolání, např. voláci, šafáři a pod.
Z.

Nezbývá než pátrat a dát si znovu ta kolečka.
¨
Teď zrovna se hrabu v matrikách Přibic, hledám příjmení Šťastný. farnosti se měnily, nositelé příjmení se asi stěhovali po okolních vesnicích - mám děti, nemám otce, mám otce, nemám děti. je to běh na dlouhou trať. Než najdu děti, zemře mně manželka, (tedy ne mě, ale předkovi), no aspoň se "naučím" další matriky. A až skončím pojedu ještě asi jednou
Z

No, myslím že si budu taky muset zapisovat všechny nositele toho příjmení, i když těch far je nejmíň šest, spíš víc.
Už se mi také stalo, že v jedné obci, kde je rod usedlý od 14. století, existovaly dvě rodiny téhož příjmení. Podle strýce, největšího pamětníka, ty rodiny nebyly spřízněny, jméno to není úplně neobvyklé (Diviš), tak jsem sledovala jen jednu. Bohužel dcera z té druhé rodiny se mi tam stejně přivdala, takže si Diviše projedu znova a zase ve všech farách.
A aby toho nebylo dost, našla jsem v záznamu z roku 1640 údaj o kmotrovi, který byl "Velíšek aneb Diviš" a jeden z původních osadníků z toho 14. století je vedený jako Diviš Tůma, takže se tam s tím příjmením Diviš mohlo čarovat různě, dokud se příjmení nekodifikovala.

ano, navíc ještě nesprávné přepisy z archívů v 19. století -

mně se stalo, že jsem původ předka našla v matrikách (před r. 1600 v v dnešním Rakousku), a ejhle - ještě o sto let dříve se objevuje toto příjmení v knize o našem městě, čerpající z městských knih. (člen městské rady nesl toto příjmení) Čirou náhodou jsme zjistila, že se tohoto problému ujala ve 20. století fundovaná historička a díky ní dnes vím, že autor knihy špatně příjmení přečetl a opsal.
Až na úplné výjimky nemáme v naší oblasti naštěstí příjmí po chalupě, ani se nestřídají - nezaměňuji příjmení v první fázi po zakoupení usedlosti.
O kolik far se jedná, to předem neodhadnete. Neustále se mění hranice farností, navíc občas kostel vyhoří, tak se muselo jinak, nebyl farář, postavil se nový kostel, obec se nedohodla a farář jim nechodil do kostela... chce to pátrat v okruzích.
Z

Z
Z