Rodinná dědictví a relikvie

Pokec o genealogii jen tak - prostě volně.

Re: Rodinná dědictví a relikvie

Příspěvekod Karolina Vernerova » stř bře 25, 2015 12:02

galulois píše:U nás v rodině se ženám ve 40 letech odstřihuje pramínek vlasů. Máme je v krabici, pečlivě popsané, nejstarší je z roku 1850. Vždycky se sejde celá rodina a slavnostně se stříhá. Čeká mě to příští rok. Akorát už nikdo neví, proč se to samé nedělá mužům. Je fakt, že jsme po otcové linii měli vždycky jenom jednoho, kterej rod "zachránil". Asi navrhnu, abysme s tím začali.


to je dost dobrý! neuvěřitelný.

to mne inspirovalo, abych se přiznala, i když váhám, jestli to někomu nepřije morbidní apod.: mám téměř opravdovou relikvii- kousek pupeční šňůry mého syna. Dostane ho v krabičce, až mu bude 18- abysme neztratili spojení.
TY Karolina
Uživatelský avatar
Karolina Vernerova
 
Příspěvky: 7387
Registrován: pát lis 02, 2012 21:47
Bydliště: Praha
Oblast pátrání: Katolíci: Praha, Prachaticko, Teplice ----> Mělník, Slaný, Turnovsko až k Ještědu, Příbramsko, Sedlčansko, Rudník
Židé: Tábor, Votice, Klatovy, Heřmanův Městec, u Pelhřimova, Praha, Příbramsko

Re: Rodinná dědictví a relikvie

Příspěvekod Ekka » stř bře 25, 2015 14:10

Já mám také pár "relikvií" po předcích, tyhle věci miluju - zlatá dvacetikoruna z roku 1894 s císařpánem po prababičce, stříbrná pudřenka po babičce, cínový vojáček a mosazný pečetní prsten - obojí vlastnoručně vyrobil můj děda, po pradědovi jsou tu kapesní hodinky (ale bohužel ve velmi špatném stavu), atd. Pár drobností se bohužel nenávratně ztratilo v dobách, kdy mi podobné věci nepřišly jako velká vzácnost a o rodinnou historii jsem se nezajímala. Ztracený je třeba dřevěný koník, kterého vyřezával praděda, a se kterým jsem si jako malá hrávala :( . Pak mám taky vlastnoručně babičkou sepsanou část rodinné historie, ze které jsem vycházela, když jsem začínala s rodokmenem. Teď jen přemýšlím, jak ty věci uspořádat a popsat, aby jen tak neležely v krabici ve skříni. A doufám, že to bude zajímat nejen mě, ale jednou taky moje děti (zatím jsou moc malé).
Ekka
 
Příspěvky: 35
Registrován: sob bře 23, 2013 13:16

Re: Rodinná dědictví a relikvie

Příspěvekod Brasl » stř bře 25, 2015 20:03

Je toho moc, co mám(e) po předcích. V prvé řadě dům. V něm na cokoli člověk sáhne (chce přestavět), tak je historie. Tohle dělal můj syn, tohle já, tamto postavil táta, tamhleto děda, tohle dělal praděda, tamto jeden strýc zedník, druhý strýc zedník, další prastrýc zedník se synem a ještě jeden prastrýc zedník. Za desítky let už jsem taky pamětník a těch změn i v okolí je tolik, že stačí i kopnout do hlíny a objeví se něco po předcích (po dědovi lahvičky od opodeldoku), nebo i po sobě. Také jednotlivé vrstvy jak se přemisťovala zemina.
Vlastním a užívám rozličné nářadí po předcích. Tesařské a truhlářské po pradědovi, klempířské po strýci, něco ze ševcoviny, i když jsme čtyři travní koše ševcovských kopyt a dalšího spálili. A další řemesla, i když ne přímo po předcích. Dělám si z toho srandu, a když je třeba něco udělat, že se vzpomenu na to, kdo z příbuzenstva to dělal a ukazoval mě to, případně kde po něm mám nářadí a jdu to udělat. :D
Nejde po předcích vše skladovat, taky nejde vše co je citové vystavovat. Jsou památeční věci, které se vyndají jen občas. Např. dřevěný houpací kůň, ten sloužil několika generacím.
Po jedné věci se ale budu muset podívat, připomněla se mě. Knížky pohádek z konce 19. stol. První vydání Karafiátových Broučků (babička mě je četla dřív něž je skoro po sto letech znovu objevili). A různé další.
Brasl
 
Příspěvky: 1285
Registrován: stř dub 06, 2011 8:20

Re: Rodinná dědictví a relikvie

Příspěvekod Rostja » čtv bře 26, 2015 11:51

Mně toho moc nezůstalo. Děda z otcovy strany zemřel 23 let před tím, než jsem se narodil, babička 14 let po něm. Takže oprýskaná plechová tabulka s popisem živnosti mého dědy je téměř všechno, co mi po něm zůstalo. Pak ještě plechovou poznávací značku z jeho auta a originál technického průkazu na auto Praga Alfa r.v. 1929.
Rostja
 
Příspěvky: 15
Registrován: ned bře 15, 2015 17:53
Oblast pátrání: Volfířov, Dačice, Třeboň, Želetava, Telč, Horní Dubenky, Jihlávka, Zahrádky, Domašín

Re: Rodinná dědictví a relikvie

Příspěvekod Zora » čtv bře 26, 2015 14:10

Hodnota artefaktů po předcích nespočívá ani v počtu, ani snad v peněžní hodnotě, jde o něco zcela jiného a nepojmenovatelného a zrovna v tomhle případě si myslím, že je opatrujete s láskou a velice často Vás potěší tím, že existují. Až trošku přávidím (přeji a závidím - tímhle krásným slovem mě potěšila jedna kolegyně).
Jé třeba s napětí pozoruji každý rok, zda hrušeň, která má přes sto let, i tento rok nasadí na květy, zda podrazil tamaryšek, který bylo třeba zase jednou ořezat a vymrzlý klematis - vše po pradědečkovi -jsem oplakala :-)))
Podobně opečovávala maminka růže, byly z jednoho prvorepublikového zahradnictví, velice proslaveného, nedávno jsem hledala jeho historii pro tetu a mezi "věcmi na půdě" jsem našla i fotografii, jak vypadala část zahrady s růžemi... a fotografii té konkretní ...
Jen okrajově jsem našla i historii téhle růže, jak byla šlechtěná a po kom pojmenovaná...
Patří to k relikviím? Žádnou hodnotu než "jen" tu vzpomínkovou to nemá a přece to patří k rodu, k předkům.
Z
Uživatelský avatar
Zora
 
Příspěvky: 28991
Registrován: čtv kvě 31, 2012 14:01
Bydliště: Ivančice
Oblast pátrání: Ivančice a okolí, Brno-Zábrdovice, jižně od Brna, Tišnovsko, Vysočina-Žďár, Křižanov, Velkobítešsko, Náměšťsko, z části Třebíč, mlynářské rody na řekách Jihlava, Oslava, matriky Rakousko z části

Re: Rodinná dědictví a relikvie

Příspěvekod LAURIN » čtv bře 26, 2015 15:43

Souhlasím se Zorou. Stejně si vážím zmíněného benátského zrcadla jako fotografie dědečka v uniformě.
LAURIN
 
Příspěvky: 110
Registrován: pon črc 31, 2006 20:24
Bydliště: Praha-Dobříš

Re: Rodinná dědictví a relikvie

Příspěvekod zedir » čtv bře 26, 2015 19:32

Zora píše:Hodnota artefaktů po předcích nespočívá ani v počtu, ani snad v peněžní hodnotě, jde o něco zcela jiného a nepojmenovatelného a zrovna v tomhle případě si myslím, že je opatrujete s láskou a velice často Vás potěší tím, že existují.


Přesně tak, když jsem téma zakládal, neměl jsem na mysli "co je Vaše nejluxusnější, nejdražší a nejcennější věc po předcích?" Ten pravý význam věcí po předcích je právě v tom, že kdysi bývaly jejich, bez ohledu na to, jestli bych měl 100 let starého veterána, nebo třeba jen tužku, kterou předci psali či nějaký dobový kýč. Jak jsem psal v úvodu, těch věcí po nich příliš nemám, ale přece jen několik věcí mám a hrozně si jich vážím. A když to navíc nejsou "jen" jejich věci, ale i věci, které přímo vyráběli, je v nich ještě mnohem silněji zachován jejich duch a rodinná historie je hned o poznání silnější, když si konkrétního předka můžu s něčím ztotožnit, spojit s nějakým osudem. Když jsem se probíral starými rodinnými listinami od konce 19. století a ve kterých se to hemžilo pradědou, prababičkou a jejich rodiči a prarodiči, byl to úžasný pocit.
Uživatelský avatar
zedir
 
Příspěvky: 6291
Registrován: pát kvě 02, 2014 3:59

Re: Rodinná dědictví a relikvie

Příspěvekod Zora » čtv bře 26, 2015 19:51

Mě asi nejvíc "dostal" domovský list mé praprababičky Anny.
Neuvěřitelné.
Anna Nepocena Stašek, provdaná Navrátilová se narodila 1825
Porodila 12 dětí, dospělosti se dožilo 6
Ovdověla v roce 1876, to bylo mému pradědečkovi 8 roků, musela žádat o podporu (Brno, Cejl, zemřelý manžel byl mistr v cajkárně, nejstarší syn odešel do Ruska, a dcera pracovala jako služka, v rodině všude teberkuloza) zbytek byly nedospělé děti, z nichž ještě dvě zemřely
Nakonec se všechny děti oženily, provdaly, a Anna bydlela společně v domku svobodné, neprovdané sestry.
Syn v Bohunicích měl nemocnou manželku, takže Anna ze z Husovic přestěhovala do Bohunic a pečovala o domácnost synovi.
Pradědeček se oženil, povil syna a hned poté se přestěhovalo do Ivančic, kde založil tiskárnu. V cizím městě, bez konexí, v pronajatém bytě, v pronajatých prostorách, s dluhy.
Do roka zemřela jeho manželka (moje prababička) a on zůstal naprosto sám (asi se služkou), bez jakýchkoliv kontaktů a s nasmlouvanými zakázkami. A tak se do Ivančic ihned přestěhovala jeho matka Anna (z Bohunic, protože tady bylo asi ještě hůř), to už jí bylo 75 roků, a pečovala o domácnost druhého syna. Ten se během dvou roků podruhé oženil a Anna spěchala do Bohunic, kde zemřela druhému synovi manželka a zbyly děti, jedno z nich postižené...Krám a hospoda. Anna zemřela v r. 1907.
Kdybych nenašla doma jeden papír, tedy domovský list s uvedením, že byl zaslán do Ivančic, nikdy bych tuto historii neměla důvod objevovat....
Z
Uživatelský avatar
Zora
 
Příspěvky: 28991
Registrován: čtv kvě 31, 2012 14:01
Bydliště: Ivančice
Oblast pátrání: Ivančice a okolí, Brno-Zábrdovice, jižně od Brna, Tišnovsko, Vysočina-Žďár, Křižanov, Velkobítešsko, Náměšťsko, z části Třebíč, mlynářské rody na řekách Jihlava, Oslava, matriky Rakousko z části

Re: Rodinná dědictví a relikvie

Příspěvekod Semik » čtv bře 26, 2015 21:01

zedir píše:
Zora píše:Hodnota artefaktů po předcích nespočívá ani v počtu, ani snad v peněžní hodnotě, jde o něco zcela jiného a nepojmenovatelného a zrovna v tomhle případě si myslím, že je opatrujete s láskou a velice často Vás potěší tím, že existují.


Přesně tak, když jsem téma zakládal, neměl jsem na mysli "co je Vaše nejluxusnější, nejdražší a nejcennější věc po předcích?" Ten pravý význam věcí po předcích je právě v tom, že kdysi bývaly jejich, bez ohledu na to, jestli bych měl 100 let starého veterána, nebo třeba jen tužku, kterou předci psali či nějaký dobový kýč. Jak jsem psal v úvodu, těch věcí po nich příliš nemám, ale přece jen několik věcí mám a hrozně si jich vážím. A když to navíc nejsou "jen" jejich věci, ale i věci, které přímo vyráběli, je v nich ještě mnohem silněji zachován jejich duch a rodinná historie je hned o poznání silnější, když si konkrétního předka můžu s něčím ztotožnit, spojit s nějakým osudem. Když jsem se probíral starými rodinnými listinami od konce 19. století a ve kterých se to hemžilo pradědou, prababičkou a jejich rodiči a prarodiči, byl to úžasný pocit.


Věci dotýkané našimi předky mají v sobě něco silného. Ono stačí listovat stránkami matrik, kde se podepsali jako rodiče, svědci, kmotři.
Semik
 
Příspěvky: 410
Registrován: ned říj 23, 2011 22:20
Oblast pátrání: Smrdov
Sázavka
Ovesná Lhota
Bačkov
Leština u Světlé

Re: Rodinná dědictví a relikvie

Příspěvekod Karolina Vernerova » čtv bře 26, 2015 22:14

:-)
TY Karolina
Uživatelský avatar
Karolina Vernerova
 
Příspěvky: 7387
Registrován: pát lis 02, 2012 21:47
Bydliště: Praha
Oblast pátrání: Katolíci: Praha, Prachaticko, Teplice ----> Mělník, Slaný, Turnovsko až k Ještědu, Příbramsko, Sedlčansko, Rudník
Židé: Tábor, Votice, Klatovy, Heřmanův Městec, u Pelhřimova, Praha, Příbramsko

Re: Rodinná dědictví a relikvie

Příspěvekod Brasl » čtv bře 26, 2015 23:46

Věci s hodnotou vzpomínek. K nim patří i výroky. Hodně často mě napadají babiččiny výroky, byla to svérázná žena, ale sem se spíše hodí výrok mé pratety:
"Blaze tomu, kdo nic nemá, nestará se kam co schová."
Brasl
 
Příspěvky: 1285
Registrován: stř dub 06, 2011 8:20

Re: Rodinná dědictví a relikvie

Příspěvekod bibi » pát bře 27, 2015 0:17

Naší rodinu za války těžce zasáhl holocaust - nezbyly tedy žádné památky v podobě prstýnků či jiných věcí předávaných z generace na generaci. Nezůstaly (až na pár výjimek) ani fotografie, ani listiny nebo doklady. Nedávno ovšem, k mé velké radosti, našla pratetička dopis, který psala roku 1942 má prababička (zahynula v Terezíně) mé babičce, která odjela do Anglie jedním z Wintonových vlaků. Je to překrásný dopis a prababička v něm (k mému velkému překvapení) zmiňuje jedno jídlo, které doma rádi jedli. Moc dobře to jídlo znám - dělávala ho má babička, tatínek, i já mým dětem. Takže jediná památka předávaná u nás z generace na generaci je - recept na zapečené palačinky s haší a špenátem:-)
bibi
 
Příspěvky: 61
Registrován: ned čer 20, 2010 1:24

Re: Rodinná dědictví a relikvie

Příspěvekod ozana » pát bře 27, 2015 7:22

Brasl píše:Věci s hodnotou vzpomínek. K nim patří i výroky. Hodně často mě napadají babiččiny výroky, byla to svérázná žena, ale sem se spíše hodí výrok mé pratety:
"Blaze tomu, kdo nic nemá, nestará se kam co schová."

To mi připomělo naši sousedku, ta se podivovala slovy "To není možná" a přitom nebyla z Hané.
Ožana neznamená ženu, přestože to kdysi velmi dávno bylo ženské křestní jméno
Uživatelský avatar
ozana
 
Příspěvky: 5763
Registrován: úte kvě 12, 2009 6:01
Bydliště: Petřvald
Oblast pátrání: Slezsko, Petřvald okr.Karviná, Šenov

Re: Rodinná dědictví a relikvie

Příspěvekod zedir » pát bře 27, 2015 19:04

Má prababička zase říkávala úsloví "to by byl čert vápeníkem!" ve smyslu "to by bylo, aby to nešlo!" (různě na internetu jsem našel například, že to znamená "to by bylo neštěstí", ale buď je to špatně nebo šlo o jiný kraj, kde mělo úsloví trochu jiný význam). V obou stranách rodiny se mi také líbí označení vesnických drben jako "ministerstvo pekel".
Uživatelský avatar
zedir
 
Příspěvky: 6291
Registrován: pát kvě 02, 2014 3:59

Re: Rodinná dědictví a relikvie

Příspěvekod Boneco » sob bře 28, 2015 21:27

Hezký večer :-) super téma

nedavno jsem taky premyslela co je pro mě to nej... asi zvítězily dochované fotky ( moc jich neni tak asi proto ), pak dokumenty jako domovské listy, tovaryšské listy, vysvědčení apod a nějaké sbírky věcí hlavně po mém dědovi včetně knih
Genealogie Jihočeské rody
Boneco
 
Příspěvky: 103
Registrován: stř dub 16, 2014 11:30
Bydliště: České Budějovice
Oblast pátrání: Trhovové Sviny (Dvorec), Ločenice (Besednice,Bukoví, Olešnice, Polžov), Horní Stropnice, Nové Hrady, Lhenice (Mičovice, Kralovice), Prachatice, České Budějovice (Mladé), Hluboká nad Vltavou, Zbiroh (u Rokycan), Ledeč nad Sázavou (Mstislavice, Kouty, Chřenovice, Bojiště, Dobrovítova Lhota)

PředchozíDalší

Zpět na Povídání volně na genealogické téma

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Google [Bot] a 6 návštevníků