od Zora » ned bře 22, 2015 9:51
to je to dilema- co po smrti se mnou.... (s někým)
Vzhledem k tomu, že žijeme zase o kus dál v budoucnosti než předkové, sama za sebe - rozprášit, dále neuctívat. (kdo chce - může vzpomenout v duchu).
Většina příbuzných si vzpomene ve vzpomínce a ušetřím rodině čištění, plevelení, zalévání, zapalování svíček, nošení kytek, který jsou druhý den povadlé...a trapnosti před Dušičkami a Všemi svatými, Vánocemi a Velikonocemi...
Když vidím hroby, o které se celý rok nikdo nestará, pak nastoupí rodina, vypulíruje - aby nebyli pomluveni a pak zase celý rok nic... Každý z nás si vzpomínky na své zemřelé uchovává po svém...
Na druhou stranu - řešíš jednoho zemřelého v jednom hrobě.
OK, 1 zalaminátovaný papír. (nebo elektron. info)
V hrobech, založených kolem r. 1900 je klidně pohřbeno i dvacet lidí (postupně), ty už se nevejdou ani na náhrobky, takže staří mrtví musí ustoupit mladým mrtvým (pan Kundera promine, že jsem si vypůjčila jeho slova)
Možná by stálo za zvážení používat virtuální hřbitovy. něco jsem někde viděla,
máš město, tam se přihlásíš jako rodina a hrob, a "plníš" si virtuální hrob (velikost zvolíš, náhrobky zvolíš), můžeš ho virtuálně zvelebovat, zapalovat svíčky, pokládat květiny, přidávat jména, data... můžeš i něco o rodině napsat.
Vše zpoplatněno, (platíš provozovateli webu) neb mrtví dobře vydělávají.
Ale proč si nevytvořit vlastní stránky a k tomu přidat virtuální hřbitov předků - lokalita, datum, jméno a připisovat informace podobně, jak to můžeš dělat v geneprogramech...
Webové stránky by byly zcela jistě vnímány více čtenáři, protože ne všichni se zajímají o rodokmeny a na genealogických webech je přístup stejně zpoplatněn.
Z