další sňatky v rodových liniích

[Zora]

Už několikrát jsem narazila na fakt, že z manželské dvojice mých předků jeden zemřel.
Vdovec (vdova) se podruhé oženil. Děti vzešlé z tohoto dalšího manželství (rodu) jsou v podstatě také příbuzní.
Ovšem stávalo se, že k následným sňatkům docházelo vícekrát, starší vdovec si vzal mladší ženu, ta po ovdovění provdala znovu, po porodu zemřela a vdovec se seč opět oženil...
Tito potomci už vlastně naprosto nemají s původní rodinou (mým rodem) nic společného.
Doposud jsem tomu tedy nevěnovala pozornost, snad jen v případě, kdy jsem vyhledávala rodiče předka a narazila jsem na více manželek, z hlediska "pořádnosti" jsem si je zaevidovala.

Teď jsem se ale dostala do situace, že se snažím vystopovat živnosti , tedy spíš příslušnost k cechům, potažmo bydliště předků.
Do roku 1770 nemám v podstatě žádné vodítko, kde předek bydlel.
Mohu se po tomto domě pídit přes archivy (záznamy o prodeji domů, případně sousedských sporech), ale i to je velice obtížné, většinou se dům popisuje za potokem, z jedné strany vedle domu Nováka, z druhé strany vedle domu Krupičky. Pokud nevím, kde Novák a Krupička měli své domy a potok dávno zmizel, tak se mé pátrání nezúží, ale spíš ještě rozšíří.
Ted vnímám skutečnost, že díky následným sňatkům se občas mohu dostat až k rokům, kdy už byly domy očíslované.

Takže v domě, kde v roce 1770 bydlel Krupička, bydlela i jeho matka, vdova po Krupičková, ale před tím měla ještě více provdaných příjmení a jedním z manželů byl i předek, nebo muž, který si vzal moji předkyni vdovu, (nebo spíše syn tohoto muže).

Není mně zcela jasné, jak tyhle rodové linie , vztažené k domům, zachycovat.
Jestli jako součást rodokmenu, nebo třeba jako rodokmen domu.
Navíc musím vypracovat tyhle linie i pro sousedy, abych měla jistotu, že jsem "stále" v domě, původním bydlišti předka...
Nemáte nějakou konkretní zkušenost, jak s těmito daty pracovat?
Z

[duros]

Mozno neodpoviem celkom k problemu, ale teraz som pracoval na niecom podobnom. V priamej linii bola matka, ktora ovsem predtym bola vdova. Potom zomrel manzel sledovaneho rodu a ona sa tretikrat vydala. Zaujalo ma to, ze kolko deti vlastne vychovala, tak som sa dal patrat po tom. Nedaval som to do sledovaneho rodokmena, ale vytvoril som si novy, ciste len pre tuto zenu a osoby s nou spojene. Tak som sa dostal k vysledku, ze jej prvy manzel, hoci mal s prvou zenou tusim sest deti, pri svadbe s nou uz nemal ziadne dieta, splodil s nou jedno dieta, aj to zomrelo, kym zomrel on a kym sa ona druhykrat vydala. V sledovanom rode porodila dvojicky, z ktorych prezilo len jedno (pokracovatel sledovanej linie). Po tretom sobasi, ako uz starsia zena, neporodila ziadne deti.

[Zora]

Já jsem zatím pátrala ze zvědavosti a v němém údivu nad manželstvími, která se uzavírala ... jak to napsat...
střídavě se vdávaly a ženili vdovy a vdovci, z původního manželství, šlo mně o kmotřence.
původní rodina, a všechny další rodiny vdovců a vdov chodily totiž za kmotry, takže odhadem se měli starat o cca 20 - 30 kmotřenců a spoustu dětí vlastních, sirotků a polosirotků.
Dospěla sjem k tomu, že tohle nechápu a odložila jsem to ))

V případě domů to udělám tak, jak mně nepřímo radíte - domy dostanou svůj "rodokmen", ne podle majitelů, ale podle tušených souvislostí mezi příbuzenskou posloupností.
Děkuji, Zora

[hozacwa]

taky mne v něktrerých větvích obdařilo toto "davové šílenství";
rozhodl jsem se jednoznačně:
pokud se jedná o muže, vytvářím další rodovou větev; pokud se jedná o ženu (pozůstalou manželku), končím jejím sňatkem - jinak bych se dle mého názoru z toho nevyhrabal
vyjímkou je svobodná matka s rodným příjemním, u jejích dětí (některé jsou vytrvalky, pořídí si v našem rodě až 5 dalších dětí, než klofnou nějakého -legitimizujícícho- otce; a jestliže si klofnou navíc otce z blízkého příbuzenstva se stejným příjmením, genealogu zaplač!!!!!!
H.

[Zora]

super objev
Václav Schildberger ženil se r. 1672 bydlel na domě, kde dřív byl hrnčíř Podolský
1. manželka Václava byla Elisabetha
2. manželka byla Anna Schwarzová
Anna ovdověla (Václav zemřel) starala se o děti, provdala se za Brettera ze Sternberka
Bretter ovdověl, oženil se tedy podruhé, manželka Anna. Na domě zůstaly děti Bretteta, děti Schildbergera šly jinam.
Dnešní náhodný Honzův nález :
nějaký Michal, sny Václava z Ivančic, se žení ve Šternberku
ano, byl to syn Václava z druhého manželství.
Takže zřejmě coby hrnčíř u svého otčíma (na domě v Ivančicích byla hrnčířská dílna) šel na vandr do rodiště otčíma a zde se usadil.
Takže opravdu rodokmeny domů jsou docela důležitá věc.
I tudy tedy díky, Honzo.
Zora

[duros]

Mozeme Vam len tisko zavidiet... ziadne domy, len matriky a zopar urbarov a supisov. Potom az 19. storocie... A to nam chcu este zakazat fotit materialy starsie ako polovica 19. storocia, je jedno, ze fotite bez blesku...tsss!

[Zora]

Pravda je, že velká část mých předků pocházela alespoň po třicetileté válce z Ivančic, někteří tady žili i před Bílou Horou. Tak se mohu věnovat jednomu městu z hlediska historie a porovnávat spoustu zdrojů pro tuto obec.(Královské město, později ochranné město - hodně písemných dokumentů)
Na druhou stranu právě proto je pro mě velikým přínosem, pokud si někdo vzpomene, že hledám výskyt příjmení Schildberger, Kočí, Moskolík, Navrátil...., tedy ty předky, kteří se pohybovali mimo Ivančice, sama bych určitě neměla moc šancí tyhle zbloudilce nalézt. (Podobně to dělám já a "hlásím" výskyt hledaných příjmení, pokud na něco narazím).
Všem moc díky
Proto je pro mě (určitě i pro další) důležité, aby se v příspěvcích objevovaly v předmětu obec a datum, mohu se zaměřit na "kontrolu", zda se nemůže jednat o informaci, která by měla přínos i pro mě. Zora