Mezi kmotry se samozřejmě objevují i mí předci, a tak vnímám, že se rodina postupně stává kmotry velké spousty dětí. (Šlo o období, kdy se funkce kmotrů ujímají především vážení občané, rozhodně nejde o příbuzenské vztahy)
Za kmotra chodí střídavě manžel i manželka, někdy oba současně. Poté manžel umírá a manželka se vdává znovu. Opět se situace opakuje.
Pak umírá manželka a druhý manžel se žení. Pokračuje funkce kmotrů.
to už jsou doslova desítky dětí, o které by se měla kmotrovská rodina v případě nutnosti postarat.
Ale - druhý manžel umírá a tak se znovu vdává jeho druhá manželka. ....
)) Vzhledem k tomu, že poslední manželský pár se stará o všechny nedospělé potomky z postupných předchozích manželských sňatků, přestávám chápat funkci kmotrů jako náhradních rodičů, pokud by kmotřenci osiřeli.
To by bylo tolik kmotřenců a vlastních, polovlastních i vlastně cizích dětí, že se tedy asi museli starat jinak.
Někteří potomci , stejně jako kmotřenci zemřeli, u jiných asi domlouvali kmotři nový sňatek pozůstalému rodiči, nebo se podíleli na umístění dítěte někam do "učení" a podobně. Jiné vysvetlení mě nenapadá...
Zatím jsem se vždy setkávala pouze s tím, že kmotři dohlíželi na řádný vývoj dítěte, vedli ho ve víře a drželi nad ním ochrannou ruku, v případě úmrtí rodičů pak převzali jejich rodičovské povinnosti.
Teď tedy nevím, jak se na věc dívat. Zora
