Zajímavosti z matrik

[czluny]

Taky jsem našel takovouto kaňku, ale pod ní byly údaje, které jsem hledal! Říkal jsem si proč zrovna já mám takovou smůlu, jediná kaňka v celé matrice:-) Naštěstí jsem pak nalezl sourozence se stejnými údaji:-)

[zedir]

S kaňkami jsem osobně neměl problém, ale vždy, když v několikasetstránkové matrice chyběla jediná stránka, byla to spolehlivě ta moje... Tady v tomto případě mě ale docela děsí, že u toho spodního záznamu nevidím, že by měli matrikáři snahu ten průšvih vyžehlit, že nikde nedoplňují to, co zmizelo, jako v tom horním záznamu a když si představím, kdyby to byl můj záznam a kdyby se snoubenci potom z matriky vypařili... asi bych matrikářům velmi "blahořečil"

[zedir]

Při pátrání po svém předku, který byl hlásným v Třebíči, jsem narazil na krásný případ toho, že zapisující využil matriku jako pamětní knihu. Zapsal tam dvě krátké a neveselé zmínky o příchodu vojsk v roce 1742 do města. Něčím si nejsem ve čtení nebo chápání úplně jistý, ale i tak z toho vysvítá, že to nebyla lehká doba. První říká vpravo dole toto:

V tomto roce přitáhl král brandeburský do Moravy, dne 12. února přitáh do Třebíče se sedmi regimenty, drancoval (?) město, též obilí, víno, vůl, pobral a na mnoho tisíc škody udělal a celý tejden tu byl. Vedle textu je ještě přípisek 18 000, značící patrně počet vojáků.
http://actapublica.eu/matriky/brno/proh ... tura=10953

Na následující stránce je vlevo dole další přípisek:

24. února přitáhli saští vojáci, patnáct set, byli tu čtrnáct dní, dávalo se jim maso a pivo, pak máje měsíce byla veřejnost Třebíčských panstvo... Zde si jsem již nejistější, nějak moc nechápu část začínající po slovu "pak", ale vidím to tam tak zapsáno, případně mě opravte, rád bych to pochopil. Nechápu jednak poskládání slov a také ten květen, pokud se saská armáda zdržela dva týdny...
http://actapublica.eu/matriky/brno/proh ... ?strana=73

Co se týče historických souvislostí, jednalo se o součást válek o dědictví rakouské a oním "králem brandeburským" nebyl nikdo menší než pruský král a kurfiřt braniborský Fridrich II. Veliký, se saským vojskem přitáhl saský kurfiřt a polský král August III. Obě armády byly spojenecké, takže naštěstí pro obyvatele nehrozily ještě větší problémy pramenící z jejich případného střetu. Je pro mě zajímavé představovat si, že zhruba do této neklidné doby se nejspíše mému předku Josefovi Nechutovi a jeho první ženě narodil syn (záznam hned nad prvním přípiskem, nemám bohužel dost potřebných informací na jisté ověření, že je to opravdu on, ale vše tomu nasvědčuje). Ještě zajímavější pro mě je představovat si, že to mohl být i právě on, kdo jako první burcoval město, že se blíží vojsko... A zrovna tak ještě ani nemusel hlásným být, protože z matrik nemám tušení, kdy se jím stal.

[Claricia]

Ten druhý vpisek končí "veřejnost třebíčskýho panství" - zřejmě je řeč o veřejných soudech, které jinak probíhaly v zimních měsících.

[zedir]

Děkuji za opravu a doplnění.

[Karolina Vernerova]

Není to přímo matrika, je to kus novin z 12.7. 1885 přiložených k pozůstalostním spisům (přikládalije jako doklad, že nezvěstného člena rodiny hledali pomocí oficiálního tisku)
a jsou tam "super" rubriky....pokračovalo to ještě prohlášením za marnotratnici

[Karolina Vernerova]

A zde ještě, dle mého názoru, hezky vymyšlený úvod poslední vůle.... Mmch: psali to s jedním notářem (ve Voticích), takže formulace je stále stejná v několika pozůstalostních spisech....

[Kašpar]

A zde ještě, dle mého názoru, hezky vymyšlený úvod poslední vůle.... Mmch: psali to s jedním notářem (ve Voticích), takže formulace je stále stejná v několika pozůstalostních spisech....

IMG_7743small.jpg

První část první věty - po čárku - by mohly být součástí smuteční řeči nebo ozdobou parte
Jinak podobný přístup měli i jinde, například při vyhotování svolení se sňatkem od vrchnosti, nebo při sepisování křestního listu patřícímu posléze k listinám svatebním.

[czluny]

Tohle sice není z matrik, ale na podobné téma a navíc proti alkoholu. Napsal katolický kněz v USA otci do Poličky:

Karolina promine neb je to trochu proti židům:-)

[Karolina Vernerova]

ale prosím Tě- mám sice židovskej frňák (a židovskýho pradědečka), ale jsem z rodiny prastarých neznabohů
a jak to s otcem dopadlo?
(mmch: pradědečkův otec byl lihovarník)

[czluny]

Umřel v lednu 1903. Víc nevíme. Možná už ten dopis ani nečetl.

[Karolina Vernerova]

chudák syn- na konci světa, otec zlobí a nedá se nic dělat....
no ale vyčinil mu pěkně- až mi ho bylo líto- ale kdo ví.... a kdyby syn věděl, že už si otec dopis nepřečte, třeba by to napsal jinak- nechci ale pitvat Tvoji rodinu- jen jsem se zamyslela nad tím, jak se to asi minulo....

[czluny]

Tento případ se tu také někde již řešil. Starý pán adoptoval svoji hospodyni. Zřejmě aby po něm mohla dědit:

https://familysearch.org/pal:/MM9.3.1/T ... 1472569812

[pivoda]

Jedna svatba za druhou:
Chalupník Josef Bartoň ze Služátek usoudil, že je čas udělat pořádek v rodinném hnízdě, a tak:
9.2.1886 provdal dceru Annu za vdovce Matěje Martínka,
oženil syna Matěje s Annou Martínkovou,
oženil syna Josefa s Marií Valentovou
a "bylo vymalováno". Otázka je, jak to veselí přežil tesař Jan Másílko, který byl všem za svědka? Na rukopisu se to nepozná, protože se podepisoval + + +.
http://digi.ceskearchivy.cz/cs/4209/138

[Phaare]

Sice ty svatby byly všechny v jeden den (9. února, to vlevo číslo zápisu), ale i tak dobré