Zajímavosti z matrik

[Zora]

https://www.kdejsme.cz/prijmeni/Necho%C ... 1/hustota/

Zajímalo mě, jak se jmenují ženy, zdá se, že Nechoďdomová
ale existují také muži Nechoďdom
https://www.kdejsme.cz/prijmeni/Necho%C4%8Fdom/hustota/

Dobře jsi ulovil :_) Z

[Zora]

Dával jsem to sem před časem v německém ekvivalentu Wasgehtsdichan

viewtopic.php?f=14&t=4761&start=645#p259202

tady jeden Wasgehetdichan? z Moravy
vpravo september
https://www.mza.cz/actapublica/matrika/ ... -00330.jp2
Z

[Mistr Jan]

https://ebadatelna.soapraha.cz/d/12257/17
vpravo třetí, 2.7.1759
... poctivý člověk Jan, jemuž příjmí dáno Lánský od vsi Lánů, v kteréž byl bytem a se vyživováním, rozený z Frankreichu, němý pak a hluchý náhodou, s Dorotou...

Mám tu velké množství otázek ... co motivuje hluchoněmého putovat několik set kilometrů? Uměl číst a psát? Jestli ne, mohli se pokusit ho to naučit, třeba by jim napsal svoje jméno. Nebo ho sám neznal/neměl? Jak s ním komunikovala Dorota? Jak se naučil hospodařit? Škoda, že nejspíš zůstanou nezodpovězeny.

J

[zeter]

no, možná ho nic nemotivovalo a přišel k těm Lánům (ještě ke všemu) jak slepý k houslím - hluchoněmost mohla být následkem nějakého úrazu nebo nemoci (já třeba ve třídních výkazech náhodou našel u jednoho žáka poznámku, že po prodělané meningitidě velmi špatně slyší); mohl se do Čech dostat třeba s vojskem.
Negramotnost byla běžná, hluchoněmého by se psát nejspíš nikdo učit ani nenamáhal. Pokud hospodařit neuměl z dřívějška (nespadl z nebes, takže něco musel dělat i před tím), asi to odkoukal, a dorozumívali se nejspíš posunky. Oni si lidi celkem poradí, když o něco jde - slepci se taky museli všelijak protloukat.

[Zora]

Mohlo se jednat o dítě z vojenského manželství, které rodiče nechali v opatrování někomu.

U nás třeba je ústav pro neslyšící, docela jsem se tím zabývala, zhruba do před konce 19. století odborná péče o takto postižené děti nic moc, spíš žádná. A přece neslyšící žili a zapojovali se do života zcela běžně.
Hluchota s sebou samozřejmě nese i němotu... Ale i tito lidé se v prostředí domova - domácím prostředí - zapojili aktivně do běžných činností.
Nejčastěji se naučili košíkářství, uměli posunky a okolí se naučilo tyto posuňky vnímat... Za sebe si myslím, že soudržnost na vsi byla dříve hlubší...

Na přelomu 19. a 20, století vím o dívce, která šla sloužit do Vídně, porodila dítě, to zemřelo a ona se nějak zbláznila. Vrátila se domů, a zde se oni starali. V noci u rodičů, přes den u vzdálené tety, pokud se pohybovala po městě, všichni věděli, o koho jde a o co se jedná a chovali se k ní slušně... Tam dostala občas najíst, tu ji dali nějakou tretku, směla si natrhat ovoce na snězení... byla spokojená...V domácnosti ale pomáhala, dělala hrubší ženské práce, pracovala na zahradě kolem zeleniny...... Z

[pavel.m]

https://www.mza.cz/actapublica/matrika/ ... -00010.jp2
Zajímavý zápis na začátku matriky o tom jak farář matriku skládal ze všelijakých skartek a nemalé práce mu to dalo.

[pavel.m]

Dnes se mi podařil hezký objev:

https://www.mza.cz/actapublica/matrika/ ... -02850.jp2
Opisy epitafů z krypty pod kostelem sv.Martina ve Strážnici, než ji zazdili. Opis datován k roku 1774 s poznámkou, že byla zazděna. Počítám, že stejný rok. Opis učinil farář Jan Hnátek