GENEALOGIE

Strachoň. Toto jméno je zřejmě odvozeno od
staročeského jména Strachkvas, Strachuj nebo Strachota.

Strachota bylo jméno, pod kterým také lidé znali sv. Metoděje. Nikde jsem ale nenašla, že by tahle dvě uvedená jména byla alternativou pro jedno křestní jméno. Můžete sem dát odkaz?

Wikipedie
http://cs.wikipedia.org/wiki/Metod%C4%9Bj

nějaký blog http://historicky.blog.cz/0907/cyril-me ... -s-knizaty
Říkali jim Crha a Strachota
Nejméně do poloviny 19. století jsou věrozvěsti Cyril a Metoděj nazýváni počeštělými jmény Crha a Strachota. Zatímco "Crha" vzniká lidovým přechýlením z Cyrila, "Strachota" je způsoben doslovným, leč poněkud nepřesným překladem - řecké Methodios je překládáno jako latinské(!) slovo metus, které znamená "strach". A už je na světě Strachota.

ano, našla jsm to také, ale nezdá se mně, že jde o různé alternativy jednoho jména. Strachkvase znám ze staších českých dějin, ale nikde není doloženo, že se jedná v případě Metoda jedná o stejné jméno.

Mužské křestní jméno Metoděj je řeckého původu. Vyvinulo se z řeckého „methódios”, což je přídavné jméno ke slovu „methodos”. „Methodos” se z řečtiny překládá jako „zkoumání, poznání, výzkum, způsob bádání”. Tento význam je přikládán i samotnému jménu Metoděj. Stejného původu je i české slovo metoda - způsob zkoumání.

aby toho nebylo málo, wiki uvádí:
Svatý Metoděj (řecky Μεθόδιος, Methodios; latinsky Methodius) (*813 (prameny uvádějí i 815) v Soluni – †6. dubna 885 na Moravě), významný byzantský (řecký) právník, státník a teolog, jeden z nejvýznamnějších učenců 9. století. V barokních textech se vyskytuje i slovanská (česká) podoba jeho jména: Strachota; původně se však jmenoval Michael.

Baroko ovšem "tupě" překládalo vše, co se dalo .... tak nevím... ))
Z

máme jméno Quirin - asi bez české alternativy

Quirin z Rouenu sv. 11.10. misionář a mučedník, lat.:

quiritatus = pláč, nářek, kvílení. Jméno Quirin dostal po své smrti Romulus, zakladatel Říma a 1. římský král. Stal se pro Římany bohem. Jeho odchodem byli velice zarmouceni, dali mu jméno Quirinius a sebe nazývali Quirité = Římané. Sv. Quirin z Malmédy a z Rouenu, žil ve 4. století Francii, při pronásledování byl popraven v Rouenu, ostatky byly v r. 1072 převezeny do Malmédy v Belgii. Kvirin, Kvirinus, Quirinius

asi v době po porodu do křtu se projevoval opravdu hlasitě, tak to farář zaznamenal pro další věky...Z

Terra píše:Englbert (Engelbert) = Anděloslav

Viděl jsem překládat jako Andělín.

Peters píše:

Terra píše:Englbert (Engelbert) = Anděloslav

Viděl jsem překládat jako Andělín.

Potvrzuju, jednoho mám v rodině

ze staroněmeckého engil - beraht, znamená slavný, zářící jako anděl. popř. silný, krásný mladík¨takže pokud bychom to brali doslovně,m opravdu Anděloslav... , ale i já jsem se stakala pouze s Andělínem )

Tak jsem narazil na Želmíru nevlastní sestru mého pradědy.

Vidora - v ČR není ani jedna, Vidor = dva.

Není to náhodou Victora

jindriskova píše:Není to náhodou Victora

Možné je vše, ale jednak měl farář sklon k latinským tvarům, tedy Victoria. Pak dle rukopisu tomu také nic neodpovídá, posuďte sama.

Právě z Kalné mám v rodokmenu také jednu Viktorku. Zdá se mně, že v daném vzorku písma používá farář minimálně dva způsoby psaní t. Buď bez příčné čárky jako vpravo dole ve 4.řádku ve slově Kateřina, Ant, Matky, nebo jinde s příčnou čárkou, jako v 2. řádku ve slově Schubrth, Bartosch, Ant. A u ´Victory´ oba typy zkombinoval, ale přemlouvat Vás nechci a nemůžu. Možné je opravdu vše.
Koukám, že příjmení mého příbuzného ve 3. řádku (Kallensky) taky nějak poupravil. Hezký den

i jiný způsob psaní D - viz sedlák

Já tam tedy vidím Victora, po ránu vidím trochu líp. Z

Zora píše:Zdá se mně, že v daném vzorku písma používá farář minimálně dva způsoby psaní t.

To ano. Nakonec budete mít pravdu, ale ne proto jak psal "t", ale proto jak psal "d". Hledal jsem večer "d", které by napsal rovně tak jak vidím v tom jméně, nenašel. Vždy vršek protáhl na levou stranu.
A to jsem si říkal: "Konečně farář co píše krásně čitelně".
Často záleží hlavně na tom, co psáno není a mělo by být, než na tom, co psáno je.