Kmotři

[namor]

Ahoj, docela bych uvítal nějakou větší diskusi na toto téma.
V 18.stol a ještě na začátku 19. bylo v matrikách křestních víc údajů o kmotrech, než o matce samé. Chápu to jako zdroj informací pro případ osiření, kdo se měl o sirotka postarat. V té době žila na větším statku docela slušná pospolitost různých čeledínů a děveček, kteří se nezřídka mezi sebou poženili a žili tam kolikrát až do smrti. Když šel hospodář děcku takového páru za kmotra a to to záhy osiřelo, jaké byly jeho povinnosti vůči němu? Mohlo se stát, že si tím osiřením vlastně pomohlo a bylo vychováváno spolu s dětmi hospodáře, nečinilo se mezi nimi rozdílu? Narazil jsem totiž již na druhý případ toho, že takový sirotek získal příjmení (příjmí) svého kmotra (dělal se o tom nějaký zápis?) a v budoucnosti se stal hospodářem na části jeho majetku. Připadá mi, že v té době na např. Novákově statku byly pro ostatní obyvatele obce všechny děti Novákovic a že při úmrtí některého z čeledínských dětí farář klidně napsal do matriky, že se utopil Toník Nováků i když se jeho rodiče jmenovali úplně jinak.
V jiném případě se po úmrtí hospodáře selka znovu vdala a její tehdy 2letý syn se o 25 let později ženil s příjmením jejího druhého manžela a aby to bylo ještě zamotanější, tak při křtu jeho dětí už se zase jmenuje správně po svém otci. (1810 v téže farnosti, oba zápisy od téhož faráře)
Co vy na to ? Setkali jste se s něčím podobným?

[jtks]

Ahoj, příliš se v problematice kmotřenství neorientuju, ale něco si pamatuju z jednoho rozhlasového pořadu na toto téma:

Kmotři byli skutečně jakási náhradní rodina pro případ, že by se původní rodina nemohla o dítě postarat nejen z důvodů osiření dítěte, ale i z mnoha jiných např. pokud rodina přišla o dům při požáru nebo při povodni, děti našli dočasné útočiště u kmotrů apod.

Kmotrovství nijak neukládalo na jaké úrovni se má kmotr o svého kmotřence postarat. Vzhledem k tomu, že nejčastěji bývali kmotry sourozenci rodičů (pravda, setkala jsem se i s tím, že dospělý starší sourozenec byl kmotrem svému mladšímu), dá se předpokládat, že kmotři byli obvykle na podobné sociální úrovni, jako původní rodina. Obvykle to bývalo tak, že kmotr poskytl osiřelému dítěti střechu nad hlavou, trochu jídla a snažil se mu pomoci sehnat někde službu.

Pokud byl za kmotra dítěti čeledína sedlák tak důvodem obvykle bylo to, že byl s dítětem pokrevně spojen (byl otcem příp. dědečkem dítěte). Takto vlastně převzal za dítě zodpovědnost, aniž by se vystavil skandálu. Často také zprostředkoval děvečce sňatek s některým z čeledínů a daroval jim nějaký majetek (kus pole, krávu apod.). Vpodstatě se o své dítě takto postaral, aby nežilo v hanbě bastarda a zajistil mu i jakousi životní úroveň.

Ve vašem případě pravda asi zůstane navždy utajena. Ale možná by stálo za to zjistit pár dalších věcí:
- za jak dlouho po sňatku rodičů se dané dítě narodilo
- zda byl sedlák kmotrem i ostatních dětí zmíněných rodičů
- jestli neexistuje nějaký zápis o svatebním daru od sedláka, případně jestli v době sňatku nezískala mladá rodina nějaká privilegia
- zda se sedlák i jinak angažoval při výchově dítěte (např. jestli mu platil školu)
Získat odpvědi na tyto a podobné otázky by mohlo mnohé osvětlit. V případě prvních dvou otázek by to neměl být tak velký problém. Ovšem u těch dalších záleží dost na štěstí.

[namor]

Díky, díky !!
Obecné zásady kmotřenství jsou mi z literatury jakž takž známy, ale mně jde spíše o to, jak v té době mohlo dojít ke změně "příjmení" , když už se tak stalo po vydání patentu ( v roce 1780) určujícím příjmení dítěte po otci a ne po chalupě nebo otčímovi.
V tom prvně popisovaném případě, nemám stoprocentní jistotu o otci dítěte. (prosím bez poznámek ) ). Mám jakéhosi Jakuba, který se žení jako Jakub Novák a po svatbě hospodaří na statku svého "otce" Nováka. Je to rod dlouhodobě ve vsi osedlý, ale já nemohu ve farnosti nalézt datum jeho narození, ale z jeho svatby a smrti je znám alespoň přibližně. Takže vím, že by nebyl ani prvním ani posledním dítětem. Jak už to tak tenkrát bývalo, co rok nebo dva, se rodí další dítě. On se mi prostě nikam nevejde ! Ale v době, která by odpovídala jeho předpokládanému narození, se rodí na statku nějaký Jakub, kterému jdou za kmotry sedlák se selkou. U těch rodičů to není první dítě, ale kromě Jakuba se žádné nedožije dospělosti a i jeho rodiče postupně zemřou. Pokud je to on, tak v době svatby je sirotek, bez sourozenců na statku svého kmotra ale nejmenuje se Jakub Novák! Ale Jakub Novák se žení i když se jako Jakub Novák nenarodil.
V druhém případě tu jistotu otce mám, ale otec dvouletého Františka zemře. Jeho matka, která se na hospodářství přivdala, se jak už to tenkrát bývalo, znovu rychle vdá za Vojtěcha Klímu. Má s novým manželem kupu dětí . Když se František žení, je v matrice zapsán jako František Klíma, ale není to František Klíma! Po uzavření manželství zůstává sedlákem na rodném statku a jeho děti se nejmenujou Klíma ale zase správně po jeho otci!
Podle čeho, proboha, farář zapisoval do matriky, to mu vážně stačilo to, co mu nadiktoval, někdy opilý, svědek ?

[Galadwen]

Chtěla bych jenom k tomu Františku Klímovi - že byl zapsán při svatbě jako Novák, to mě vůbec nepřekvapuje! Já jsem se setkala se jménem "po chalupě" ještě ve 30. letech 19. století, kdy už to teoreticky bylo vyloučené. Nositelkou příjmení původního majitele statku, se kterou její manžel hospodářství vyženil, byla v tomto případě až prababička (!) narozeného dítěte (1773 se Magdalena Steckerová vdala za Matyáše Kovaříka, její syn byl uveden při narození jako Stecker, byť jeho otec jako Kovařík, vnuk byl Kovařík a pravnuk narozený roku 1833 Stecker recte Kovařík. Všechny ostatní zápisy - sňatky, sourozenci... zcela náhodně Stecker nebo Kovařík).
Čili ano, věřím tomu, že kmotr nebo svědek cosi nahlásil a farář nad tím moc nepřemýšlel a zapsal (u křtu třeba ani nemuseli být rodiče, ani jeden). Ve Vašem případě je to vlastně jméno otčíma, takže nic divného! Hospodář na statku byl Novák, tak všichni synové byli Nováci, a konec
K tomu druhému případu mě napadá ještě adopce. Stávalo se to i na venkově, většinou bývalo ale dítě ve svatbě označené jako schovanec, záleží na faráři (v 19. století jsem se s tím ale nesetkala). Druhá možnost je, že ten Váš Jakub byl některým z dětí sedláka (ne ten, jemuž byl sedlák za kmotra) a používal biřmovací jméno (s tím jsem se setkala v 18. století a dříve, v 19. mám pocit ne, rozhodně ne v pokročilejším 19. století, a moc špatně se to stopuje, zápisy o biřmování, to je naprostá rarita. Dá se odhalit, když je někde uveden pod oběma jmény - já jsem měla člověka, který se někdy jmenoval Jan, někdy Friedrich a někdy Jan Friedrich).

[namor]

Ten nápad s biřmovacím jménem mne nenapadl a i proto se mi velice zalíbil. Tím pádem by se mohlo jednat o vlastního syna, teď už jenom získat pro to někde oporu. Díky moc !!