Ahoj, docela bych uvítal nějakou větší diskusi na toto téma.
V 18.stol a ještě na začátku 19. bylo v matrikách křestních víc údajů o kmotrech, než o matce samé. Chápu to jako zdroj informací pro případ osiření, kdo se měl o sirotka postarat. V té době žila na větším statku docela slušná pospolitost různých čeledínů a děveček, kteří se nezřídka mezi sebou poženili a žili tam kolikrát až do smrti. Když šel hospodář děcku takového páru za kmotra a to to záhy osiřelo, jaké byly jeho povinnosti vůči němu? Mohlo se stát, že si tím osiřením vlastně pomohlo a bylo vychováváno spolu s dětmi hospodáře, nečinilo se mezi nimi rozdílu? Narazil jsem totiž již na druhý případ toho, že takový sirotek získal příjmení (příjmí) svého kmotra (dělal se o tom nějaký zápis?) a v budoucnosti se stal hospodářem na části jeho majetku. Připadá mi, že v té době na např. Novákově statku byly pro ostatní obyvatele obce všechny děti Novákovic a že při úmrtí některého z čeledínských dětí farář klidně napsal do matriky, že se utopil Toník Nováků i když se jeho rodiče jmenovali úplně jinak.
V jiném případě se po úmrtí hospodáře selka znovu vdala a její tehdy 2letý syn se o 25 let později ženil s příjmením jejího druhého manžela a aby to bylo ještě zamotanější, tak při křtu jeho dětí už se zase jmenuje správně po svém otci. (1810 v téže farnosti, oba zápisy od téhož faráře)
Co vy na to ? Setkali jste se s něčím podobným?