Pár postřehů z úmrtních matrik

Co vás při bádání překvapilo, co jste objevili, o co byste se rádi podělili?

Pár postřehů z úmrtních matrik

Příspěvekod zedir » pát zář 03, 2021 20:38

Dobrý den, procházím poslední dobou hodně úmrtních matrik zhruba někdy od 50. let 19. století směrem k nám (takže místy jsou matriky pokryty až do konce 2. světové války) a čím více jich zmapuji + všechny ty, které jsem přečetl už dříve, tím více si všímám různých lokálních zvláštností, výkyvů apod., ale obecně mě zaujalo několik věcí a docela by mě zajímalo, jaké máte zkušenosti a názory vy nebo jestli jste si ve svých farnostech všimli také nějakého zajímavého trendu.

    a) protože se zajímám o sebevraždy, sleduji od poloviny 19. století jejich postupný nárůst, ale doslova raketový vzestup nastává zhruba po roce 1890
    b) co mě na sebevraždách opravdu překvapilo, je zcela opačný trend, než jsem očekával: předpokládal jsem velký výskyt za světových válek, ale během nich nacházím jen minimum, naopak před nimi nebo po nich jich je výrazně více (obzvláště před a po 1. světové válce)
    c) překvapuje mě prudký vzestup rakovin asi tak zhruba od 80. let 19. století, místy již od 70. let - do té doby nejsou výrazy jako cancer, carcinom, tumor, sarkom, nádor, novotvar, rak, rakovina, Krebs apod. příliš časté, ale pak najednou vidím například na snímku deset záznamů a z toho pět úmrtí na rakovinu žaludku
    d) pochopitelně nemám přístup k dnešním matrikám a záznamům, ale na některých místech je přímo alarmující počet utopených; mnohem více než kolik případů z jednoho místa člověk zachytí dnes, není výjimkou, že na nějakém místě se co každé léto utopilo několik lidí všeho věku (a to nemluvím o sebevraždách)
    e) zrovna tak je alarmující zhruba od 80. let (v některých farnostech obzvlášť) počet uvedených příčin úmrtí jako chronický alkoholismus (o dnešku a zrovna v ČR si pochopitelně nedělám iluze, ale překvapuje mě takový počet už v této době, i když je mi jasné, že návštěva krčem a šenků byla jednou z mála zábav našich předků)
    f) překvapuje mě téměř naprostá absence chřipky v matrikách; pokud ji v matrikách už vidím, v 95 % případů se jedná o španělskou chřipku v závěru 1. světové války, ale jakmile se přehnala, v dalších letech zmizela i chřipka jako příčina úmrtí - jen naprosto výjimečně ji vidím uvedenou dříve nebo později
Uživatelský avatar
zedir
 
Příspěvky: 6291
Registrován: pát kvě 02, 2014 3:59

Re: Pár postřehů z úmrtních matrik

Příspěvekod Menya » sob zář 04, 2021 11:07

Uživatelský avatar
Menya
 
Příspěvky: 324
Registrován: čtv úno 18, 2016 14:35
Bydliště: Letohrad
Oblast pátrání: Poličsko
Rodokmen online: https://ogy.de/v4af

Re: Pár postřehů z úmrtních matrik

Příspěvekod Sagitarius » sob zář 04, 2021 13:10

zedir píše:Dobrý den, procházím poslední dobou hodně úmrtních matrik zhruba někdy od 50. let 19. století směrem k nám (takže místy jsou matriky pokryty až do konce 2. světové války) a čím více jich zmapuji + všechny ty, které jsem přečetl už dříve, tím více si všímám různých lokálních zvláštností, výkyvů apod., ale obecně mě zaujalo několik věcí a docela by mě zajímalo, jaké máte zkušenosti a názory vy nebo jestli jste si ve svých farnostech všimli také nějakého zajímavého trendu.

    a) protože se zajímám o sebevraždy, sleduji od poloviny 19. století jejich postupný nárůst, ale doslova raketový vzestup nastává zhruba po roce 1890
    b) co mě na sebevraždách opravdu překvapilo, je zcela opačný trend, než jsem očekával: předpokládal jsem velký výskyt za světových válek, ale během nich nacházím jen minimum, naopak před nimi nebo po nich jich je výrazně více (obzvláště před a po 1. světové válce)
    c) překvapuje mě prudký vzestup rakovin asi tak zhruba od 80. let 19. století, místy již od 70. let - do té doby nejsou výrazy jako cancer, carcinom, tumor, sarkom, nádor, novotvar, rak, rakovina, Krebs apod. příliš časté, ale pak najednou vidím například na snímku deset záznamů a z toho pět úmrtí na rakovinu žaludku
    d) pochopitelně nemám přístup k dnešním matrikám a záznamům, ale na některých místech je přímo alarmující počet utopených; mnohem více než kolik případů z jednoho místa člověk zachytí dnes, není výjimkou, že na nějakém místě se co každé léto utopilo několik lidí všeho věku (a to nemluvím o sebevraždách)
    e) zrovna tak je alarmující zhruba od 80. let (v některých farnostech obzvlášť) počet uvedených příčin úmrtí jako chronický alkoholismus (o dnešku a zrovna v ČR si pochopitelně nedělám iluze, ale překvapuje mě takový počet už v této době, i když je mi jasné, že návštěva krčem a šenků byla jednou z mála zábav našich předků)
    f) překvapuje mě téměř naprostá absence chřipky v matrikách; pokud ji v matrikách už vidím, v 95 % případů se jedná o španělskou chřipku v závěru 1. světové války, ale jakmile se přehnala, v dalších letech zmizela i chřipka jako příčina úmrtí - jen naprosto výjimečně ji vidím uvedenou dříve nebo později


U té rakoviny mě napadá, jestli ji prostě jenom před tím nárůstem byli schopní diagnostikovat? Je jich určitě plno různých forem, a mohlo dojít k nějaké klíčové události, studii, která umožnila přesnou identifikaci co všechno je rakovina.

Něco podobného u toho utopení. Pokud zrovna utopenec neměl na krku kámen a v kapse dopis na rozloučenou, těžko někdo poznal jestli to byla nešťastná náhoda, nebo záměr? (tedy maskovaná sebevražda)

Ale také by mě docela zajímala nějaká odborná studie, která by se tím zaobírala... :-)
Uživatelský avatar
Sagitarius
 
Příspěvky: 716
Registrován: pon srp 16, 2010 12:41
Bydliště: Praha 5
Oblast pátrání: Ústeckoorlicko (Dolní Dobrouč, Letohrad, Písečná, Dolní Čermná), Nové Město nad Metují (Lhota, Černčice, Krčín, Rychnovek, Dolní Poříčí) Velkomeziříčsko (Radostín, Netín, Záseka, Vídeň, H/D Bory) Praha, Berounsko

Re: Pár postřehů z úmrtních matrik

Příspěvekod zedir » sob zář 04, 2021 18:06

ad sebevraždy
Moc zajímavý odkaz, děkuju za něj! Vedu si nějakou takovou podobnou tabulku, do níž se snažím vytáhnout všechny dostupné a relevantní informace - věk, pohlaví, socio-ekonomické postavení, způsob sebevraždy, přístup k sebevrahovi - zda byl pochován potichu, na hřbitově, na zvláštním místě apod. (ostatně jak to uvádím ve svém tématu). Až budu mít nějaký opravdový reprezentativní vzorek, také si chci vytvořit konkrétnější statistiku. V poslední době se ale tomu zpracovávání bohužel moc nevěnuji, zatím jenom zaznamenávám případy sebevražd, na které v matrikách narazím. Snažím se postihnout co nejvíce faktorů a co nejrozličnější oblasti - úrodné/neúrodné, chudší/bohatší, religiózní/méně religiózní, venkovské/městské apod. Teď už nevím, ve které farnosti to bylo, ale v jedné matrice jsem narazil na 70 sebevražd. Každopádně už teď vidím různé vzorce, pravděpodobnosti, převažující způsoby atd. I na grafu na odkazovaném zdroji je vidět mnou zmiňovaný nárůst od 90. let (na tom grafu to vypadá tak na roky 1895-1896) a pak najednou prudký propad za 1. světové války a následný vzestup. Na mnoha místech v období války nevidím jen pokles jako takový, ale naprosté vymizení sebevražd. Sotva pak válka skončila, viděl jsem, že uplynuly jen dva týdny a už se objevila první sebevražda.

Přemýšlel jsem nad tím tak, že za války byl život nesmírně těžký, ale lidé se snažili přežít a soustředili všechny své síly na to, aby to zvládli (a k tomu samozřejmě starost o blízké a zodpovědnost k nim) a neměli zjednodušeně čas nad těmi těžkostmi přemýšlet a rozumovat, když se s nimi museli každý den rvát. Jakmile ale skončila válka, u spousty lidí se patrně dostavily deprese a posttraumatické stresové poruchy (především u vojáků). Spoustě rodin se také nevrátili jejich živitelé, takže už tak těžká finanční situace byla ještě neúnosnější a v průběhu 20. let pak vidíme řadu prohlášení za mrtva. Určitě se dostavily u mnohých lidí deziluze, když nový stát nebyl takový, v jaký doufali a spousta bývalých rakouských vojáků (a mrzáků) se cítila opuštěná státem, který upřednostňoval legionáře (slyšel jsem ve vlastní rodině, že pradědova rodina byla rozhádaná s příbuznými legionáři a přerušili spolu kontakty). Sebevraždy jsou každopádně téma, které lze rozebírat dlouze a z mnoha stran.

ad rakovina
Co se týče té rakoviny, první myšlenkou, co mě napadla, bylo to, že byla běžně zapisovaná i dříve, ale pod nějakým jiným názvem - to si teď samozřejmě vědomě vymýšlím, ale řekněme, že psotník by označoval rakovinu. Najednou bychom viděli, že i v dřívějších dobách jí bylo hrozně moc. Jak jsem nad tím ale přemýšlel, nenapadlo mě nic, čím bych tuto teorii podpořil. Žádný termín (synonymum), který by označoval rakovinu jako takovou, ani žádný z jejích symptomů, kde bychom to pochopili z opisu. Pod výrazy jako Abzehrung, úbytě, sešlost apod. by se rakovina sice mohla schovat, ale je jasné, že ne vždy, takže je nemožné z takových zápisů poznat, kdy se zamýšlela rakovina a kdy ne. Opravdu to na mě působí dojmem, že jí dříve nebylo tolik a pak z nějakého důvodu dochází k úplné explozi, protože kdyby byla označována jinými výrazy, muselo by přibližně ve stejnou dobu dojít k jejímu "přejmenování" v podstatě všude. Najednou ty výše uváděné výrazy vidím kdekoliv se podívám. Nejpravděpodobnějším kandidátem na zástupný výraz by byl vřed, ale ten v drtivé většině vidím u dětí a nedá se předpokládat, že by bylo tolik případů rakoviny dětí.

ad utopení
Vycházím z toho, že většinou v matrikách je právě z důvodu, aby bylo jasné, že nešlo o sebevraždu, zapsáno, že šlo o nehodu. V případech, kdy byl nalezen utopenec, ale nevědělo se, zda šlo o sebevraždu, nebo nehodu, bývá tato nejistota často v matrice zapsána. Ani nevím, kolik jsem viděl případů zapsaných zhruba formulací "utopení v záchvatu padoucnice" nebo "nahodilé utopení", teď jsem někde viděl zapsaná dvě nešťastná utopení na stejném místě ve stejný den, téměř ve stejnou hodinu, ale přitom na dvou různých místech vesnice (dva rybníky nebo rybník a řeka). Měl jsem teď i matriku, kde často dopsali i bližší okolnosti - utopení, když šel dělat prádlo; při opilosti; šel k rybníku, aby vyhnal husy; při koupání; spadl z můstku; spadl do studny (a nejen malé děti)... Čím více matrik čtu, tím více mě to bije do očí. Když to ale řeknu souhrnně, tak ať už nehod, tak i neprokázaných sebevražd, je v minulosti na můj "vkus" příliš. "Možnost" utopit se je pochopitelně podmíněna přístupem k vodě, a není to tedy tak univerzálně možné jako u sebevražd, takže jsou znát obrovské výkyvy dle toho, jestli je vesnice obklopená rybníky a řekami, nebo je tam jen jeden malý potůček s pěti centimetry vody, ale nárůst pozoruji také tak zhruba od poloviny 19. století do vrcholu řekněme někdy v 80. letech. Když mluvím o polovině století, znamená to, že tou dobou se už asi 70 let vedly příčiny úmrtí, ale utopení vidím poměrně málo, spoustu let se třeba neutopil nikdo. Pak se to postupně naopak stává téměř jistotou, kdy si u každého dalšího roku už předem kladu otázku, kolik lidí se utopilo zrovna tento rok... Přijde mi to zvláštní. Svým způsobem bych spíše naopak čekal, že dříve umělo více lidí plavat než dnes - byli více propojení s venkovem a přírodou a umím si představit, že především pro děti a mládež to byla jedna z oblíbených kratochvílí, kterých nebylo tolik.
Uživatelský avatar
zedir
 
Příspěvky: 6291
Registrován: pát kvě 02, 2014 3:59

Re: Pár postřehů z úmrtních matrik

Příspěvekod zburget » ned zář 05, 2021 7:08

Rakovina je svině nemoc - nebolí, nemusí být vůbec vidět. Člověk může (ale nemusí) začít scházet - to by se schovalo pod úbytě. Kdyby něco vidět bylo, mohli by to popsat, třeba jako hlízu.
Takže nejspíš by se ubjevovaly některé z příznaků TBC (bez vykašlávání krve, samozřejmě). Asi by bylo potřeba zmapovat všechny možné příznaky, se kterými by mohl človk zemřít na rakovinu a podívat se, jestli náhodou v období, kdy skokově narůstá rakovina, současně o ± stejné procento neubývá jiných symptomů při úmrtí.
Zbyněk Burget
zburget
 
Příspěvky: 12523
Registrován: pon dub 30, 2018 17:15
Bydliště: Nezamyslice [okr. Prostějov]
Oblast pátrání: Konicko, Protivanovsko (okres Prostějov)
Boskovicko

Re: Pár postřehů z úmrtních matrik

Příspěvekod zburget » ned zář 05, 2021 7:13

K utopení - nemůže to být třeba proto, že lidi začali mít víc volného času, který věnovali zábavě, rekreaci a to v teplých letech logicky víc u vody? A tak mě napadá - v teplých letech - nemůže to souviset i s výkyvy klimatu? Prostě se v daném období oteplilo, tak lidi trávili víc času u vody? Jako že by první polovina 19. stol. byla chladnější a druhá teplejší? Je to jen nápad, netvrdím, že se v té době podnebí oteplilo, muselo by se to někde vyzkoumat.
Zbyněk Burget
zburget
 
Příspěvky: 12523
Registrován: pon dub 30, 2018 17:15
Bydliště: Nezamyslice [okr. Prostějov]
Oblast pátrání: Konicko, Protivanovsko (okres Prostějov)
Boskovicko

Re: Pár postřehů z úmrtních matrik

Příspěvekod zeter » ned zář 05, 2021 10:11

taky teda pár poznámek, téma mě zajímá velmi, ale systematicky se mu nevěnuji

válka) podle mě je to dané i tím, že lidé byli násilně vytrženi z vlastních životů, spousta jich pomřela na různé válečné útrapy, spousta vojáků v poli atd. A že by někdo zkoumal, jestli se dotyčný náhodou nenechal zastřelit nebo roztrhat granátem úmyslně, to asi ne (navíc by to mělo špatný vliv na morálku mužstva, takže bych si dovedl představit i to, že se to retušovalo velmi podobně jako dřív z náboženských důvodů). Mnoho lidí mohlo zemřít někde na útěku (nebo obecně během různých přesunů obyvatelstva), klidně vlastní rukou, a nikdo se to už nikdy nedozví. (Kdo by se dozvěděl o sebevraždě manželů Zweigových v brazilském exilu 1942, kdyby Stefan Zweig nebyl slavný spisovatel?)
Ten nárůst od 90. let 19. stol. mě vlastně taky nepřekvapuje, všechna ta urbanizace, industrializace, celospolečenský kvas... (a potom v meziválečném období něco podobného - člověk mimochodem strašně snadno pustí ze zřetele, že obě války dělí pouhá dvě desetiletí, a víceméně celá třicátá léta bylo jasné, že se něco chystá - alespoň ti vnímavější dávno bili na poplach).
Z tohohle hlediska je zajímavé, že kolem r. 1970 jsme byli skoro tam co před 1. sv. válkou.

rakovina) prvně bych zdůraznil, že rakovina není nemoc, nýbrž princip - selhání regulační zpětné vazby. Takže různých druhů rakoviny je strašná spousta, vč. různých vnějších projevů a problémů s dobovými diagnostickými možnostmi. Od toho se pak odvíjí i možný popis - já bych zbystřil např. u všech boulí, hlíz a vředů. A taková leukémie, tam mohla být bezprostřední příčina úmrtí klidně nějaká infekční choroba spojená se sníženou imunitou, a dál to nikdo nezkoumal. Úmrtí malého dítěte, které zvolna uchřadlo - podobný případ. Tak by se asi dalo pokračovat, nejsem odborník.
A pak je tu druhá strana mince - stárnutí populace, takže prostě více lidí stačí rakovinou onemocnět (týká se ale jen některých druhů rakoviny - jinými může onemocnět víceméně kdokoli kdykoli, nebo dokonce přednostně v mladém věku).

utonutí) myslím, že pan Burget udeřil hřebík na hlavičku a bude to souviset se stále rostoucí rolí rekreace a sportu, obecně v posilování toho, čemu my říkáme trávení volného času. Ovšem s tou plaveckou zdatností minulých generací bych to neviděl vůbec růžově, ostatně ani s tím sepjetím s přírodou: lidé byli nuceni v přírodě žít a přežít v ní, což kolikrát dalo spoustu práce, a vystavovat se zbytečnému riziku utonutí, to je přece holý nerozum :-) Žádná organizovaná výuka plavání neexistovala atd. Takže kdo umět plavat potřeboval (rybáři, námořníci atd), ten to asi uměl, ale zbytek populace neměl důvod a měl strach.
My už máme k přírodě vztah úplně jiný, řekl bych romanticko-ekologický (romanticko- myšleno opravdu daný romantismem), a to dřív moc nebývalo.
U těch nehod podle mě neblahou roli hrála dobová móda - dobře živená selka v plné kroji nebo sedlák v těžkém kabátě a válenkách by nejspíš neměli šanci, i kdyby nakrásně plavat uměli.

alkoholismus) chlastalo se myslím odjakživa strašlivě, je o tom dostatek zpráv v literatuře i jinde (neustále si na to někdo někde stěžuje, nepřekvapivě hlavně vrchnost a klérus, majíce často sami máslo na hlavě) - viz třeba In taberna quando sumus z Orffových Carmina Burana (texty z 12. a 13. století), kde se dokonce vyjmenovává, kdo všechno pije:

Bibit hera, bibit herus,
bibit miles, bibit clerus,
bibit ille, bibit illa,
bibit servus cum ancilla,
bibit velox, bibit piger,
bibit albus, bibit niger,
bibit constans, bibit vagus,
bibit rudis, bibit magus.

Bibit pauper et egrotus,
bibit exul et ignotus,
bibit puer, bibit canus,
bibit presul et decanus,
bibit soror, bibit frater,
bibit anus, bibit mater,
bibit ista, bibit ille,
bibunt centum, bibunt mille.

(čili úplně všichni :-D )
Četl jsem před nedávnem nějakou knížku o historické kuchyni, a jsou tam přepisy přídělů proviantu pro mnichy v klášteře, a pokud si dobře pamatuju, vína bylo snad jeden dva litry na osobu a den (bibit clerus).
Sluší se ale poznamenat, že pivo a víno a jiné kvašené nápoje byly v minulosti nejspíš pořád o něco zdravější pití než obecně dostupné zdroje (hlavně) povrchové vody.
zeter
 
Příspěvky: 3262
Registrován: čtv zář 01, 2016 6:54

Re: Pár postřehů z úmrtních matrik

Příspěvekod Newmy » ned zář 05, 2021 10:58

zedir píše:f) překvapuje mě téměř naprostá absence chřipky v matrikách; pokud ji v matrikách už vidím, v 95 % případů se jedná o španělskou chřipku v závěru 1. světové války, ale jakmile se přehnala, v dalších letech zmizela i chřipka jako příčina úmrtí - jen naprosto výjimečně ji vidím uvedenou dříve nebo později


Nic překvapivého. Chřipku jako příčinu úmrtí má i v moderní době zapsáno minimum lidí, v počtu desítek na celou republiku. Většinou se jako primární příčina uvádí spíše zápal plic, selhání srdce apod. Samozřejmě kromě světových pandemií, kdy není čas a lidi, na zkoumání toho, co ten vir vlastně v těle způsobil.
Newmy
 
Příspěvky: 111
Registrován: stř říj 07, 2015 13:53
Oblast pátrání: Vilémovice, Vortová, Cikháj, Olomučany

Re: Pár postřehů z úmrtních matrik

Příspěvekod zedir » ned zář 05, 2021 19:43

ad chřipka
Vím, že dnes chřipka podle oficiálních statistik způsobí jen několik desítek úmrtí ročně, ale jde mi o to, že v minulosti bych očekával mnohem více, například proto, že zapisování příčin úmrtí (hlouběji v minulosti) často probíhalo od oka, kdy nebyl přítomen lékař nebo kdokoliv medicínsky znalý, takže pokud se objevilo horečnaté onemocnění s kašlem a bolestmi po těle a kloubů a nakonec třeba v důsledku selhalo srdce, nebylo zase tolik možností, co napsat (i kdyby třeba nesprávně). TBC by často doprovázelo chrlení krve, vyhlášené metly a epidemie se projevovaly průjmy - cholera, tyfus, úplavice; angina je od chřipky také docela rozpoznatelná zase především díky otoku mandlí a mízních uzlin atd. Přijde mi zvláštní, že v době, kdy statisticky nejvíce lidí umíralo na všemožné plicní nemoci, je tak málo záznamů o chřipce, když ona sama může vyvolat zápal plic. Často máme přiblíženo plicní nemoc výrazy jako zánět, zápal, ztroskotání, selhání, ochromení, ochroma, krupózní zápal plic, zápal plic po nemoci XYZ apod., ale snad nikdy jsem neviděl spojení "zápal plic po chřipce" nebo něco podobného či "insuficience srdce v důsledku chřipky" (např. můj praděda má v úmrtním listě uvedenu TBC a právě insuficienci srdce). A vezmeme-li v potaz, že dříve nebyla jednak tak dobrá zdravotní péče jako dnes a ani tak dostupná (na druhou stranu zase lidé využívali více přírodních zdrojů kolem sebe než chemii jako dnes) a po mnohých jiných prodělaných nemocech museli být oslabení, už proto bych očekával, že dříve chřipka měla mnohem větší pole "působnosti". Před španělskou chřipkou ale jako by nemoc téměř neexistovala. Když už nebude chřipka uvedena jako vlastní příčina úmrtí, ale smrt nastala v jejím důsledku a i když nebude tato okolnost vždy uvedena, tak alespoň občas bych takovou zmínku očekával, podobně jako u jiných nemocí.

ad rakovina
Uvědomuji si, že rakovina nepředstavuje jen jednu jasně definovatelnou příčinu, ale měl jsem to možná napsat jako "nemoci rakovinného spektra", pro zjednodušení ale budu dále uvádět rakovina. Protože vím, že se nedá jednoduše definovat, uvedl jsem různé výrazy, které se k těmto nemocem váží - třeba sarkom, tumor i karcinom jsou něco zcela jiného. Já sám žádné medicínské vzdělání nemám, takže nijak hlouběji bych se také nechtěl v tomto směru pouštět, ale co mi na celé situaci přijde zvláštní, je to, že i kdybychom (samozřejmě nesmyslně) přijali teorii, že každý vřed, boule nebo hlíza uvedené v matrikách jsou to, co si představíme pod pojmem rakovina, pořád to nevysvětluje ono "přejmenování", čím to je, že se najednou začnou všude objevovat mnou zmiňované výrazy, že boule už není boule, ale karcinom. Mluvím sice již o době, kdy by měli zemřelí projít ohledáním těla, a tím tedy by mělo být zajištěno pokud možno alespoň nějaké spolehnutí na příčinu úmrtí, ale stejně se mi nezdá ta rychlost, s jakou se tyto nové výrazy objevují (a například boule ojediněle vidím kolem přelomu 19./20. století, možná i později). Lékařské prostředí - a obzvláště v době velkých pokroků jako v 18. a 19. století - dost často hodně špatně přijímalo novoty a lpělo na starých způsobech léčení či myšlení. Například Edward Jenner a obyčejné očkování nebo Ignác Semmelweis, který byl před polovinou 19. století vysmívaný, když se snažil dokázat význam hygieny a dezinfekce u lékařů. Proto se mi nezdá, že by po nějaké vědecké studii nebo sympoziu bylo téměř univerzálně přijato nové názvosloví a okamžitě se promítlo do matrik. Ostatně jak dlouho například trvalo, než církev začala vést matriky se všemi údaji a takovým způsobem, jak jí Josef II. poručil.

ad alkoholismus
Jak jsem uvedl, nedělám si žádné iluze o lidech dnes a ani o minulosti (mám v živé paměti různá vyobrazení pijanů ze středověku; někde jsem četl kritiku opilců ze 16. století nebo ostatně i Gaudeamus igitur je původně pijácko-erotická oslava života), zase mě spíše překvapuje, že se najednou objevuje tolik záznamů alkoholismu. Jedna věc je ta, že je někdo vyhlášený, že se rád napije, ale něco jiného je zapsat do matriky - a v dobách, kdy by mělo docházet k ohledání a snad odborné prohlídce těla - že alkoholismus (acutus, chronicus apod., méně často otrava alkoholem) byl přímou příčinou, tedy že daný člověk měl alkoholem již tak zničený organismus a orgány, že mu jednoduše vypověděly službu. Zde se na chvíli vrátím ke chřipce - chci tu znovu ukázat princip, o který mi jde. Pokud je jasné, že alkoholik zemřel na selhání nějakého orgánu v důsledku alkoholismu a jako příčina úmrtí je stejně uveden alkoholismus, proč se neobjevují záznamy o tom, že někdo zemřel na chřipku, i kdyby k úmrtí došlo také spíše jen v jejím důsledku?

ad utopení
Do určité míry souhlasím s postupným nárůstem řekněme rekreačního koupání, ale přece jen si myslím, že jsme ještě příliš hluboko v minulosti, známé jsou například příklady vojáků odvedených do 1. světové války, kteří se vydali v rámci bojů "poznávat" svět nekonečných ruských stepí, několikakilometrových italských hor nebo širých moří, zatímco oni pro množství své práce a přivázání ke gruntu za celý svůj život ani neopustili farnost. Moc mi k tomu nepasuje představa koupání o volném čase apod. Hodně utopených je také žen, pokud by se cíleně koupaly, neumím si moc představit, jak by bylo možné v polovině 19. století (ale samozřejmě i později) na nějaké puritánské vesnici, aby se veřejně ukazovaly (polo)odhalené, když i po roce 1900 byla žena necudná, když odhalila kotník. Kdyby to ale nějak možné bylo, tak vedle utopení lidí, kteří se přímo šli koupat, je i mnohem více nehod lidí, kteří to vůbec ani neměli v plánu - v opilosti spadli do rybníka (to zase souvisí s minulým bodem), šli prát prádlo, spadli do studny apod. Dříve tolik případů nevidím. Na závěr k tomuto bodu jen taková hra se slovy - ono je možné se na pravděpodobnost plavání v minulosti dívat i přesně naopak. Právě proto, že lidé byli nuceni v přírodě žít a přežít v ní, bylo tím naléhavější, aby se naučili plavat, aby se nevystavovali zbytečnému riziku utonutí, když se jim třeba stala právě nehoda a oni do toho rybníka spadli.

ad válka a sebevraždy
Určitě souhlasím, že za výrazným nárůstem sebevražd v závěru 19. století stojí velké změny ve společnosti a hektičnost, s níž se zejména starší generace měla problém srovnat. Zajímavé mi přijde ale to, že si nemyslím, že by v této době nějak výrazně převládala mladá nebo stará generace. Řekl bych, že obě generace reagovaly sebevraždami na stejnou situaci, ale každá z jiných důvodů - ti starší nechápali novou dobu, nestíhali ji vstřebávat a ani se jí nakonec třeba nechtěli podřizovat, kdežto mladí se sice změnám adaptovali určité lépe, ale zároveň tím, kolik nových situací a možností se otevíralo, neuměli najít to své pevné místo ve světě. Stará generace byla sice hodně svázaná příkazy, zákazy a povinnostmi, poddanstvím apod., ale alespoň věděla, co může čekat. Ta mladá se rozletěla do světa, ale ztratila se a následně přišly deziluze. Tak to alespoň vidím já.
Uživatelský avatar
zedir
 
Příspěvky: 6291
Registrován: pát kvě 02, 2014 3:59

Re: Pár postřehů z úmrtních matrik

Příspěvekod zburget » ned zář 05, 2021 20:11

Chřipka, rakovina - podle mě tohle úzce souvisí s rozvojem lékařských věd a diagnostiky. Objev bakterií v mikroskopu, zjištění, že některé bakterie chcípnou, když se jim do petriho misky "něco" přidá, zjištění, že při chřipce v krvi člověka žádné bakterie nejsou (tak čím to teda je, že má člověk horečku a je mu tk blbě?) a on se nakonec z toho vykřeše sám,… Rakovina je něco podobného - zlepšení povědomí o tom, co do lidského těla patří a jak to má vypadat a co je tam "navíc" a nebo vypadá nějak jinak, než by mělo…
Někdo něco objevil, publikoval, rozšířilo se to do světa. Lékaři byli vzdělaní lidé, čeli odbornou literaturu, snažili se vzdělávat ve svém oboru, snažili se podchytit cokoli, co by jim pomohlo účinněj léčit pacienty…
Se zlepšením diagnostiky a see znalostí nových objěvů pak dokázalo pojmenovat i to, co dřív pojemnovat nedokázali, případně dokázali rozlišit více různých nemocí, které na první pohled vypadají velice podobně.

S tím uměním plavat v minulosti bych opravdu opatrný. Vždyť přece v rybníku je vodník, který všechny stahuje pod hladinu. Kdo by v takovém případě měl chuť se učit plavat? Až pozděj, když lidi přestali věřit na takové povídačky a pověry, se do vody odvážili víc. A kdy povídačkám a pověrám přestávali věřit? Když se k nim začalo dostávat vzdělání a mohli začít víc cestovat = 2. pol. 19. stol.

Tohle bych si o tom mylslel já, jsou to ale ničím nepodložené spekulace.
Zbyněk Burget
zburget
 
Příspěvky: 12523
Registrován: pon dub 30, 2018 17:15
Bydliště: Nezamyslice [okr. Prostějov]
Oblast pátrání: Konicko, Protivanovsko (okres Prostějov)
Boskovicko

Re: Pár postřehů z úmrtních matrik

Příspěvekod Zora » ned zář 05, 2021 20:26

Jen k umění plavat.

Když jsme se sešli v 6. třídě cca 1960 i se spolužáky z okolních vesnic, kde byla škola jen první stupeň, tak ejhle, znalost plavání poklesla, v jedné obci nebyla ani řeka, ani rybník.

Osobně si myslím, že v 19. st. moc osob plavat neumělo a čím dál víc do minulosti z hlediska obyvatelstva spíš šlo o neplavce. Lidé to k umění přežít nepotřebovali. Prostě do vody nelezli.
Ani netuším, jestli se plavat třeba učilo před r. 1900 na vojně.
Z
Uživatelský avatar
Zora
 
Příspěvky: 28991
Registrován: čtv kvě 31, 2012 14:01
Bydliště: Ivančice
Oblast pátrání: Ivančice a okolí, Brno-Zábrdovice, jižně od Brna, Tišnovsko, Vysočina-Žďár, Křižanov, Velkobítešsko, Náměšťsko, z části Třebíč, mlynářské rody na řekách Jihlava, Oslava, matriky Rakousko z části

Re: Pár postřehů z úmrtních matrik

Příspěvekod lupusminor » sob zář 11, 2021 9:10

Dovolím se připojit k debatě o množství utonulých. My tu minulou dobu vidíme dnešníma očima, kdy máme přebujelou potřebu užívat si volného času (sem se vejde cokoliv od gaučinku po extrémní sporty), a máme nárok na placenou dovolenou, a osmihodinovou pracovní dobu. V době, kdy se do práce chodilo, kromě neděle, celý týden, nebyl na takovou zábavu čas. Na venkově neměli danou pracovní dobu, ale práce měli i tak dost. Plavat se dá naučit, ale trvá to docela dlouho a s nejistým výsledkem, jestli se to povede. Na něco takového nebyl čas. Situace se možná začala lepšit se vznikem Sokola, ale i ti se věnovali spíše gymnastice mež plavání. Ostatně i Miroslav Tyrš utonul. A plavání ke své obživě nepotřeboval nikdo. I ti námořnící, pokud vím, byli s plaváním na štíru. Podle své babičky vím, že se co by děti chodívaly koupat do řeky a dohled měli ti starší. Možnost utonutí bych pak viděl jako důsledky nehody, pád někam kde byla voda, podcenění proudu, který oběť zatáhl kam nedosáhla.
lupusminor
 
Příspěvky: 59
Registrován: ned led 15, 2017 15:40
Bydliště: Brno
Oblast pátrání: Moravské Málkovice, Svojanov, Doubravník

Re: Pár postřehů z úmrtních matrik

Příspěvekod Mošna » pát lis 19, 2021 21:19

Dobrý den.
Nejsem vůbec odborník, ale přesto si dovolím napsat pár postřehů.
utopení
Co se týče množství utopených, tak bych to také viděl z důvodu zvyšujícího se množství volného času mezi lidmi a tím stoupající oblibu koupání se vůbec. I jeden z mých předků na začátku 20. století utonul při koupání v Labi v Brandýse, kde byl v učení. V 19.století se lidé vody spíš báli a plavat neuměli ani děti na vsi. Ta představa o tom, jak se děti z celé vesnice chodí každý den koupat a tím pádem umí každý plavat, vznikla podle mne spíš díky filmům, které ale zobrazují dobu spíše po druhé světové válce. Co já vím, tak z mých předků, které jsem osobně poznal (narození kolem roku 1900), neuměl plavat nikdo. A to pocházeli i z vesnice i z města. Utopené jsem také zaznamenal, ale bez nějakého pravidelného časového rozložení - náhodně v čase. Jednalo se o děti na vesnici.
sebevraždy
I na jednu sebevraždu jsem v odbočce svého rodu narazil. Jednalo se o rok 1883 a důvodem byl patrně smutek nad úmrtím jediného syna. Všeobecně bych řekl, že důvodem zvyšujícího se počtu sebevražd bude patrně spíše pokles víry a schovívavost katolických kněží nad sebevrahy. I tento můj předek byl shledán psychicky nemocným a pohřeben normálně na hřbitově v rodinnám hrobě, což by se ještě nějakých 50 let zpátky asi nestalo. Strach z "božího trestu" byl dříve asi větší.
rakovina
Objevování se tohoto důvodu úmrtí se mi zhoduje s Vašimi poznatky. "Oblíbená" je předvším již výše zmiňovaná rakovina žaludku, která podle mne může být zaměňovaná s žaludečními vředy a podobně - tedy když postižený měl bolesti žaludku provázené zvracením krve. Pitvy se určitě neprováděly. Trochu mne překvapila v r.1896 "rakovina pravé ruky". Dost dobře nevím, co si pod tím představit.

Jinak mi u důvodů smrti převažují "souchotiny", které beru jako jakoukoli nemoc spojenou s plícemi a kašlem. U malých dětí "psotník", u něhož jsem kdesi nalezl vysvětlení, že se jedná o jakokoli nemoc spojenou s křečemi a dušením.
Mošna
 
Příspěvky: 247
Registrován: stř bře 08, 2017 11:15
Oblast pátrání: Středočeský kraj

Re: Pár postřehů z úmrtních matrik

Příspěvekod Gringo » ned pro 26, 2021 21:19

Jeden z mych predku spachal sebevrazdu deset dni pred Sarajevskym atentatem. Nevim proc, ze by neco tusil, kam se svet riti?
TY Gringo
Gringo
 
Příspěvky: 555
Registrován: pát pro 27, 2013 12:48
Bydliště: Trojanovice
Oblast pátrání: Trojanovice, Frenstat p. R., Prostredni Becva, Kozlovice, Kuncice p. O., Bordovice, Ticha, Celadna, Frydlant n.O.
Dombrova (Doubrava na Karvinsku), Lazy


Zpět na Vlastní poznatky

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 6 návštevníků