Asi by bylo třeba vymezit zhruba nějaké období. Módní vlivy, které se prolínaly do výběru jmen - o tom bych hovořila spíše v druhé polovině, až čtvrtině 19. století. Pokud tedy míním módní vlivy např. Rukopisy. Zde už zřejmě církev tak trochu polevila ve striktnosti přidělovat pouze a jenom jména svatých .
V předcházejících obdobích se dá hovořit o nově uváděných svatých (blahořečených), např. sv. Jan Sankander (nenechejme se zmást datem jeho narození, blahořečený byl 1860, svatořečený 1995), případně o nově - pro veřejný církevní život objevených svatých napadá mě sv. Ida, jejíž jméno se mnohem častěji objevuje v matrikách před a po roce 1900, než třeba v 17. století.
V matrikách 17. a alespoň první poloviny 18. st. se setkávám nejčastěji s tím, že jsou přidělována jména podle nejbližších svatých. Jsou ale farnosti, kde skoro všechny děti mají dvě kř. jména, tam často vidím to druhé v souvislosti s rodinou, (nejčastěji po dědečkovi, ale i po otci) Bohužel jsem se nikdy nevěnovala kompletnímu vyhledávání všech dětí, takže moc netuším, jaké bylo pořadí
a snad i řád přidělování těchto druhých jmen.
Koncem 18. století a v první polovině 19. st. narážím na přidělování (míněno jednoho) křestního jména , často po dědečkovi, stejně tak ale i na přidělení dle kalendáře svatých.... Pořád mě hlodá v hlavě, zda platilo - kdo si připlatí, může dostat jméno, které si vyhlédl...
Co se týče exotiky křestních jmen na Jižní Moravě, nenapadá mě nic, co by bylo třeba jasně uherského původu, snad jen u příchozích osob, ale už ne u jejich dětí...
Především v 19. století vnímám hodně sňatků, případně i narození dětí, u manželů, z nichž jeden pochází z území dnešního Rakouska, ( různí úředníci na úřadech, zaměstnanci železnice a pod.,) ,pak se dá občas najít typicky německé křestní jméno, u nás neobvyklé. U rodin, které v druhé polovině 19. st. hovořily německy a jejichž zápisy byly vedeny v němčině, se objevují převážně kř. jména , zapsaná v německé variantě, ale běžně používaná i v českém jazyce.
Ještě bych snad připomněla, že bývalo zvykem dávat dítěti jméno po významném šlechtici, majiteli panství, jeho ženě, či po osobě církevní, s vyšším postavením, místně příslušný biskup a pod. V některých matrikách jsou tato jména zapisována velkým písmem
Z