Stránka 1 z 1

křestní jména dětí

PříspěvekNapsal: ned lis 29, 2020 21:49
od matju
Náhodou jsem se dočetla (v pamětní knize obce Alšovice (Jablonec n.Nisou) od pana Miloše Halamy, psáno 1960), že existoval zvyk dávat prvnímu narozenému dítěti jméno po dědovi nebo po bábě, druhému narozenému dítěti jméno po kmotře/kmotrovi, a třetímu narozenému pak jméno po otci nebo po matce.
Neznala jsem, proto zde zmiňuji...

Re: křestní jména dětí

PříspěvekNapsal: pon lis 30, 2020 16:08
od zburget
Pravděpodobně místní zvyk - rozhodně to nejde zevšeobecnit.

Re: křestní jména dětí

PříspěvekNapsal: pon lis 30, 2020 16:16
od Zora
Naopak, je to poměrně časté , samozřejmě ne pravidelné a především tam, kde to farář umožnil. Tedy ne farnostech, kde se striktně drželi osvědčeného jména dle svátku svatého.
Mnohokrát jsem viděla první dítě po dědečkovi, a to i tehdy, když to byla holka...
Ty kmotry si neuvědomuji, většinou jim zas tak velkou pozornost nevěnuji.
Z

Re: křestní jména dětí

PříspěvekNapsal: pon lis 30, 2020 20:49
od luko
V Řecku prý dítě křtí asi v roce života. Do té doby mu říkají bebis/beba. Potom dostanou jméno po prarodičích. Je na to nějaký klíč, po kterém prvorozený a tak. Nevím, jak moc je to pravdivé, nebo je to pohádka pro turisty? :lol:

Re: křestní jména dětí

PříspěvekNapsal: pon lis 30, 2020 21:14
od matju
No rozhodně bych to nezevšeobecnila, určitě to nebude vždy pravidlem. Zejména ti kmotři jsou pokaždé trošku jiní, takže.... Zkusím si toho teď na semilsku víc všímat...

Re: křestní jména dětí

PříspěvekNapsal: úte pro 01, 2020 9:17
od zeter
Myslím, že tohle je jedno z těch pravidel, které platí, když zrovna platí :-)
Ale bylo by zajímavé vidět to u nějaké farnosti statisticky vyhodnocené.

Mnohokrát jsem se třeba setkal s tím, že stejné křestní jméno nesou nedlouho po sobě narození bratranci, nebo příslušníci širší rodiny stejného příjmení, úplně to slyším: "A když ty máš Engelberta, tak ten můj bude taky Ebgelbert, i kdyby to měla být holka!"

Re: křestní jména dětí

PříspěvekNapsal: úte pro 01, 2020 16:40
od janpechacek
Mám dojem, že odborně se tím nikdo nezabýval, přitom je to dost zajímavé téma. Všichni víme, že existují nějaké módní vlny a jména která jsou oblíbená, potom upadnou do zapomnění a zase se vynoří. Váš postřeh je docela zajímavý, i když z vlastní zkušenosti jej nemůžu potvrdit jako nějakou silnou tendenci. Je to však správný přístup jak se tomu věnovat. Vždycky mě zajímalo, jaké inspirativní zdroje existovaly a jak se proměňovaly. Rodové vazby (pojmenovávání po předcích) jsou určitě častým zdrojem, jména po světcích, kteří v den narození mají svátek také. Kmotry počítám k těm příbuzenským vazbám (také to bylo chápáno jako příbuzenská vazba a bylo to překážkou k sňatku). Ale potom tam jsou další vlivy, které odrážejí určitou vědomostní mapu těch lidí a komunikaci určitých hodnot. Zařazování starších světců do kalendáře (např. Sv. Monika) nebo kulty nových světců (Sv. František Xaverský). Jména po panovnících a významných osobách v regionu. U vzdělaných lidí můžeme uvažova i o výběru na základě významu jména atp.

Já jsem za svou praxi narazil na jiný jev, který se netýká pravidel, ale rozsahu. V Čechách jsem zaznamenal podstatně nižší diverzitu než na Moravě, kde bývala paleta jmen mnohem pestřejší včetně výskytu velmi vzácných exemplářů. Hlavně v období 17. a 18. století. Myslím, že to koreluje s uzavřeností či otevřeností nějaké oblasti, zvláště jižní Morava byla dost tranzitní oblastí, kde se projevovaly i vlivy z odlišných kulturních oblastí (Uhry, Balkán). Na druhou stranu podhorské vesnice jsou často typické tím, že se tam opakuje pět mužských a pět ženských jmen, jen občas to okoření nějaká varieta s nižším výskytem. Větší diverzitu vykazují také evangelické rodiny, ale malá čísla jsou statisticky náchylnější k extrémům.

Genalogie má rozhodně nejlepší prostředky k tomu, aby se tomu podívala na kloub.

Re: křestní jména dětí

PříspěvekNapsal: úte pro 01, 2020 17:08
od Zora
Asi by bylo třeba vymezit zhruba nějaké období. Módní vlivy, které se prolínaly do výběru jmen - o tom bych hovořila spíše v druhé polovině, až čtvrtině 19. století. Pokud tedy míním módní vlivy např. Rukopisy. Zde už zřejmě církev tak trochu polevila ve striktnosti přidělovat pouze a jenom jména svatých .

V předcházejících obdobích se dá hovořit o nově uváděných svatých (blahořečených), např. sv. Jan Sankander (nenechejme se zmást datem jeho narození, blahořečený byl 1860, svatořečený 1995), případně o nově - pro veřejný církevní život objevených svatých napadá mě sv. Ida, jejíž jméno se mnohem častěji objevuje v matrikách před a po roce 1900, než třeba v 17. století.

V matrikách 17. a alespoň první poloviny 18. st. se setkávám nejčastěji s tím, že jsou přidělována jména podle nejbližších svatých. Jsou ale farnosti, kde skoro všechny děti mají dvě kř. jména, tam často vidím to druhé v souvislosti s rodinou, (nejčastěji po dědečkovi, ale i po otci) Bohužel jsem se nikdy nevěnovala kompletnímu vyhledávání všech dětí, takže moc netuším, jaké bylo pořadí
a snad i řád přidělování těchto druhých jmen.

Koncem 18. století a v první polovině 19. st. narážím na přidělování (míněno jednoho) křestního jména , často po dědečkovi, stejně tak ale i na přidělení dle kalendáře svatých.... Pořád mě hlodá v hlavě, zda platilo - kdo si připlatí, může dostat jméno, které si vyhlédl...


Co se týče exotiky křestních jmen na Jižní Moravě, nenapadá mě nic, co by bylo třeba jasně uherského původu, snad jen u příchozích osob, ale už ne u jejich dětí...
Především v 19. století vnímám hodně sňatků, případně i narození dětí, u manželů, z nichž jeden pochází z území dnešního Rakouska, ( různí úředníci na úřadech, zaměstnanci železnice a pod.,) ,pak se dá občas najít typicky německé křestní jméno, u nás neobvyklé. U rodin, které v druhé polovině 19. st. hovořily německy a jejichž zápisy byly vedeny v němčině, se objevují převážně kř. jména , zapsaná v německé variantě, ale běžně používaná i v českém jazyce.

Ještě bych snad připomněla, že bývalo zvykem dávat dítěti jméno po významném šlechtici, majiteli panství, jeho ženě, či po osobě církevní, s vyšším postavením, místně příslušný biskup a pod. V některých matrikách jsou tato jména zapisována velkým písmem :-)

Z

Re: křestní jména dětí

PříspěvekNapsal: ned pro 06, 2020 20:21
od Vladimír Kafka
Dobrý den,
toto téma je velmi zajímavé. Potvrzuje se mi také v několika případech jméno pokřtěného prvního dítěte po dědovi. Ale nápadnější je pojmenování prvorozeného chlapce po otci. Tak například v jedné větvi čtyřikrát za sebou František (tedy třikrát za sebou po otci) a to v letech 1807, 1828 a 1854 a v druhé větvi čtyřikrát za sebou Václav. Po otci v letech 1796, 1828 a 1855. Jedná se v obou větvích o Semilsko. Setkal jsem se s tím, že dvě děvčata narozená bezprostředně za sebou byla pokřtěna Anna Marie a Marie Anna. Dále bylo používáno pouze první jméno. S případem, že se v dalších zápisech používalo pouze druhé jméno jsem se také setkal. František Michal, dále jen Michal. A jen v jednom případě (Jan Jiří), byla používána důsledně (při obou sňatcích i úmrtí apod.) obě jména.