Čechy po třicetileté válce

[Jana28]

Přeji pěkný den,

úspěšně jsem se prokousala velkou částí matrik Berounska a dostala se až k soupisu poddaných z roku 1651, takže do období těsně po třicetileté válce. Berounsko bylo touto událost velmi zasaženo, část vesnic musela být kompletně znovu osídlena. V podstatě mám v rodokmenu starousedlíků méně než na prstech jiné ruky, většina přišla na Berounsko kolem toho roku 1651. Velmi mě to překvapilo. Vůbec netuším, odkud novousedlíci přicházeli, často mají české příjmení.
Povedlo se někomu z vás zjistit, odkud vaši předci v takto vzdálené době přišli?

Děkuji za vaše postřehy.

Jana

[Zora]

Dle mého názoru to bylo "neřízené" přesídlování... Chodilo se za lepší prací, osídlovaly se pustky, hospodáři prodávali svá stavení a kupovali lepší stavení. Podruzi z měst využívali nízké ceny stavení....
Vrchnost v podstatě vítala každého nového příchozího, někdy za něj platila i pokutu bývalé vrchnosti. lidé, pracovní síla, velmi chyběli.

Někdy vrchnost přesídlovala své poddané z jednoho statku na další... z jedné části panství i ve větší vzdálenosti na jinou část.
KOlegové zcela jistě doplní, znám především situaci na Jižní Moravě.
Mí předci
- cca 1680 přesun mezi dvěma blízkými obcemi na Ceskomoravské vrchovině,
- příchod z Loštic (u Mohelnice) do Ivančic
-příchod cca 1670 z Mistelbachu - Rakousko
- příchod cca 1670 Višňová v Čechách
Dalo by se pokračovat ve vedlejší větvích, někteří jsou starousedlíci z Ivančic, tohle jsou prarodiče.
Z

[matju]

Já se bohužel zatím ani v jedné oblasti (smiřicko a semilsko) přes třicetiletou válku neprokousala. Vím, že mi během ní/ po ní odněkud přišli, ale vzhledem k nedostatku pramenů nedokáži zjistit odkud. Na smiřicku počítám s tím, že budou z vedlejších vsí. Na semilsku mám podezření, že budou přesunuti odněkud z větší dálky (možná mladoboleslavsko, řádově třeba 50+ km)... Ale ty pohyby a změny způsobené třicetiletou válkou jsou ve všech vsích, které jsem prošla velmi masivní. Také hodně bojuji s tím, jak nepřesně, co se správného čtení jmen týká, je přepsána berní rula. Soupis poddaných je podle mne mnohem lépe zpracován, alespoň v těchto dvou lokalitách.

[janamic]

Obecně platilo, že nejvíce postižené byly oblasti kudy táhlo nějaké vojsko, v případě Berounska je to pás okolo cesty (roviny) od Prahy na Plzeň. Zbylá část (Křivoklátsko, Brdy...) nebyla tak zdevastovaná. Tak např. na panství Karlštejn doplňovali poddané z oblasti za Brdy, například Váš Truneček přišel z Čeliny, Landa z Milína, podobně byly přesuny na panství Zbiroh, Králův dvůr( Kraus z Dobřívi...) Byly i přesuny mezi panstvími - zdejcinský Prošek od Písku, další Proškové z Křivoklátska, Smetana od Okoře, Maleček z Lounska.... V lokalitě Berounska jsem docela často končila u sedláků zapsaných v Berní rule, kde se mi to nepodařilo, tak to často nebylo tím, že by přišli odjinud, ale katastrofálními matrikami a absencí nejstarších pozemkových knih.
Dál až před 30.válku se lze celkem snadno dopátrat u poddaných Křivoklátu, kromě matrik a pozemkových knih i soupisy poddaných (v Třeboni), tady Vás upozorním na nespolehlivost Soupisů podle víry 1651, hodně lidí tam chybí, ač mám jejich existenci doloženou, často jsou tam zkomolená jména apod. A to jsem u dalšího problému, proč nenacházíte starousedlíky - jména po střeše, či po přiženění, podle otčímů a pod. Například Jakub Janda se přiženil k vdově Cmíralové, jejich syn byl Jan Cmíral, dcera Jana Cmírala je v několika případech psaná jako Krontdhansová po otčímovi.
Myslím, že panstvo moc nestálo o nepříjemnosti s přeběhlíky, snažili se o legální získání poddaných. V létě jsem v archivu začala procházet zhosty a výhosty z VS Poděbrady - v tomto fondu jich je z let 1651až 55 opravdu hodně , u většiny fondů jsou až po r. 1700, nebo vůbec chybí, což ale neznamená, že ty z let +1650 neexistovaly.
A na závěr: podle mých zkušeností Berounsko ve třicetileté válce dopadlo ještě lépe než oblast severně od Prahy a Polabí.