Mí Rodiče 7.Dispens!?

[davidca]

Rád bych se s vámi podělil o jednu zajímavost, kterou se mi dnes podařilo zjistit.
Když jsem se dnes nudil, četl jsem si různé diskuze zde na našem genealogickém foru o dispensích a ve svém rodokmenu jsem objevil, že mí rodiče mají mezi sebou 7. Dispens.
Rodiče mají stejné přimé předky a to konkrétně Jana Škrabala a jeho ženu Alžbětu roz.Tomaštíková ze Sušic (okres Uherské Hradiště) / Kudlovic.
Samozřejmě 7.Dispens už nic neznamená, ale je to velmi zvláštní náhoda..
Objevil jsem to dnes a nevím, jestli tomu mám 100% věřit, ale stejné přijmení předků, navíc ve stejné vesnici...


Přikladám zde obrázek, kde jsem se to snažil jednoduše znázornit.

[Zora]

Dispens - prominutí (nějaké) překážky , v genealogii nejčastěji asi překážky v uzavření manželství.
vy asi chcete říct, že Vaši rodiče byli příbuzní v 8. stupni.

V menších obcích byly takhle příbuzenské vztahy dost časté...
Z

[luko]

Nechci snižovat význam Vašeho objevu, ale něco podobného má spousta lidí v rodokmenu. Bylo to celkem běžné pro zachování majetku v rodině a je to dáno i menší možností seznámení. Přece jenom se dřív moc necestovalo. Obzvlášť venkovské obyvatelstvo bylo připoutáno k půdě.

[davidca]

Tak to se Zoro, omlouvám. V té náhlé a rychlé euforie, kdy jsem byl nadšený z takového objevu, jsem daný objev nedokázal ani správě pojmenovat.
Moje chyba

Spíš mi to připadá zvláštní, ikdyž podle vás to bylo v malých vesnicích normální. Ale děkuji za upřímné názory

[Zora]

Omlouvat se není třeba, všichni se postupně učíme...

perlička
Alfons Mucha se narodil v Ivančicích. Jeho předci sem přišli před r. 1600. Teď se doslova každý druhý obyvatel "vytahuje" tím, že je nějak spřízněn s rodem předků A. Muchy nebo přímo s mistrem. (tihle mají doma archiv, jiným visí na stěně různé písemnosti, další opatruje stopy po A.M. v horním šupleti vpravo, jiní, přímo nositelé onoho příjmení byli dokonce zváni do TV
Já tedy - abych se také vytáhla - mám tyto předky ve třech prarodičovských linií, ( jeden dědeček se do Ivančic přistěhoval , ve dvou těchto liniích jsou pak společní předci po předku A. Muchy.
Jo a nedávno jsem zaslechla, jak se dvě starší ženy, tedy o půl generaci starší než já , dohadují, kdo je víc spřízněn s A. Muchou... nedopadlo to dobře , ani jedna to nedokázala popsat, rozešly se ve zlém.... já jsem si to pak ale ze zvědavosti dohledávala, tedy kterou mám příště hlasitě podporovat.
Tady na fóru jsme měli i případy, kdy manželé - v dnešní době oba původem různí, dohledali společného předka ... Je to prostě někdy úsměvné.
No a třeba můj syn má o jednoho prapradědečka méně než skoro všichni ostatní. S manželem se totiž dělíme o jednoho pradědečka - čili kdysi bychom ke svatbě potřebovali dispens

Někdy náhodně objevíte mezi předky nebo mezi spřízněnými osobami zajímavou stopu, mě třeba překvapilo, že
sestra mé prababičky měla dceru a ta se provdala za vynikajícího matematika, který to "spočítal" Einsteinovi.
https://plus.rozhlas.cz/vaclav-hlavaty- ... al-6541689

Ona pak s tímto manželem žila v Americe.
Nezjistila jsem proč, ale vím, že zemřela v Afganistanu.
Už to je dost zajímavostí...
Jenže ve stejném roce v této zemi působil bratr mého otce...
Dva Vančáci nechali stopu ve stejném roce v Afganistanu.

Pokud budete dělat genealogii trošku delší dobu, setkáte se spoustou někdy až neuvěřitelných příhod, někdy to připomíná snad i Jane Marplovou (Agathu Christie), tak nějak se vcítit do života předků, přemýšlet na jejich starostmi, jak by se asi rozhodli....
A z matrik se toho dá tolik zjistit, ne pouze datum narození... Hlavně třeba lidské osudy... osudy rodin, jejich "zájmy", snahy dosažené i neuskutečněné... a mnohdy se realita opravdu velmi liší od toho, co slýcháme z rodinných historek. Tak nějak je asi nepsané pravidlo, upravovat si životní děje tak trochu k obrazu svému... hlavně, aby to vyznělo lépe, než se stalo ve skutečnosti....
Ať se Vám co nejvíc daří objevovat další zajímavosti a omluva za dlouhé povídání, inu, nedalo mně to.
Z

[janamic]

Jestli je objev Davida o společných předcích rodičů (čtyřicátníci) výjímečný či ne, nemůžeme posoudit bez dalších informací.
Já se na jednu stranu úplně běžně setkávám se ztrátou předků v rodinách mých babiček a dědečků, dokonce moje prababička s pradědečkem byli sestřenice s bratrancem. Na druhou stranu se mně nepodařilo objevit společného předka s mým manželem - naše rodiště jsou vzdálená 200km, ani přímé příbuzenství mých rodičů - rodiště vzdálená 60km, ani přímé příbuzenství manželových rodičů - rodiště vzdálená 140km. Společní příbuzní či kmotrovství se však v rozrodech již najde.
Prostě záleží na tom, jak dvacáté století zamíchalo karty jednotlivých rodů. Já tam například mám: studium ve vzdáleném městě, rozkulačení, nasazení v těžkém průmyslu, osidlování pohraničí po 2. světové válce, službu na železnici, propachtování zbytkového statku, stěhování za prací....

[janpechacek]

Simplex je nejen běžný, je naprosto nutný. Kdyby tomu tak nebylo, žilo by např. ve 12. století na planetě 68 miliard lidí. Vezměte si, že matematicky se v samotné 10. generaci nachází 1024 lidí. Jenže ve 12. století žilo na planetě jen kolem 300 milionů lidí. Jak se dá takový rozdíl vysvětlit? Jednoduše, může za to právě inbreeding, tedy příbuzenské křížení v malých populacích. Samozřejmě k zeštíhlování vašeho rodové stromu (kompletní by měl tvar podobný diamantu) dochází většinou až za Toter Punktem, takže frekvence výskytu závisí na tom jak daleko jste se dostali, jak velký je váš rodokmen, kdo byli vaši předci a kde žili (přesně jak píše janamic). V některých kulturách (kmenových) jsou dodnes sňatky mezi sestřenicemi a bratranci (1. stupně) naprosto běžné. V globalizovaném světě s vysokou migrací populace je však tento jev na ústupu.

[zburget]

Simplex je nejen běžný, je naprosto nutný. Kdyby tomu tak nebylo, žilo by např. ve 12. století na planetě 68 miliard lidí.

Takhle jednoduše to ale přece počítat nejde. Je do toho potřeba zamíchat daleko víc faktorů - porodnost, dětskou úmrtnost, úbytky obyvatel vlivem válek, epidemií, hladomorů, přírodních katastrof… (viz např. úbytky obyvatel při morových vlnách)
V dnešním "moderním" světě a "vyspělé západní" civilizaci dochází k úbytku obyvatel už jen proto, že je nízká porodnost. Pokud by tento trend nastal i v rozvojových zemích, tak prostě časem vymřeme sami.

Takže jen tak pro zajímavost opačné počty:
pokud budou mít dva rodiče právě jedno dítě, tak z 1024 lidí za deset generací zbude jeden jediný člověk! Což by bylo za cca 250-280 let. To vypadá relativně dlouho, ale ono to jde geometrickou řadou, takže:
Česká republika - cca 10 mil. lidí by takhle do jednoho vymřela za pouhých 23-24 generací (pouze 590-660 let)
a celý svět - cca 7,5 mld. lidí by vymřelo za 32-33 generací (pouhých 810-910 let)

[zdespi]

Nu a já se přidám, kdepak příbuznost 8.stupně. V našem rodě se s tím nemažeme. A to to ještě je 2x2.stupeň: