GENEALOGIE

To přesně sedí, nemyslím výrazivem , ale obsahem.
Občas se dá něco na netu najít, třeba tady:

Po třicetileté válce bylo Rokytnicko převážně protestantského vyznání. Hejtman jilemnického panství Jiřík Hartmann z Hartenštejna v soupisu poddaných roku 1651 neměl u jediného člověka zaznamenáno, že je katolík. Misionář Kašpar Dirig z Tovaryšstva Ježíšova pak o pár let později jen konstatoval, že se s tím prakticky nedá nic dělat. Nicméně se o to pokusil a získal i několik zarytých kacířů. A tak se o sv. Janu roku 1680 rozhořel na Kotli velký oheň, který měl dokumentovat vítězství církve. Páter to ale neměl vůbec jednoduché. Během mise bylo jeho rokytnické obydlí třikrát přepadeno.
http://www.rokytnice.com/cs/o-meste/815 ... ad-jizerou

Z

Děkuji. Ï vyjádření hejtmana má svůj půvab.

O těch lidech, kteří v tomto poznamenání zapsaní, a až posavad katoličtí nejsou, žádná pochybnost není (obzvláště půl městečka Jilemnice a vesnic dolejších k panství jilemnickému přináležejících), aby k náboženství katolickému (dávajíc od sebe tu Resoluci jak se na jenších okolních panstvích jich sousedé v té příčině chovati budou, jich také že následovali, odporni nejsou) přistoupiti neměli. Však co se zadních horákův pod Krkonoši Rokytnických a Jabloneckých tejče, ti ač téměř každodenně, jak předně skrze pana Patera jim představeného a jinších jemu na pomoc přidaných, tak také i osobou mou, aby se vyučovati hleděli, skutečně napomínáni jsou. Však se jich málo chytá, takže až posavad k zejskání malá naděje se poskytuje.

Zřejmě v těch horách měli možnost "nebýt příliš na očích" To bylo pro udržení víry otců podstatné....
Je to moc zajímavé sledovat, jak se mění (musí se měnit) názory, vrchností počínaje, přes představitele obce až po běžné obyvatelstvo. U nás to znám dobře.
Vrchnost -u nás Lichtensteini - změnila vyznání, majitelem se stal bratr , syn... který byl tohoto správného vyznání,představitelé obce mezi prvními , kteří se přihlásili ke katolictví - šlo i o funkce spojené s vrchností a následuje postupně obyvatelstvo... Pak jen útržkovité zprávy z nejstarší matriky typu- helvétka, zahrabaná za cihelnou...
Jenže žít ve městě, prosperovat, znamenalo přizpůsobit se... Jinak by na poměrně velké křižovatce obch., cest, v městě s pravidelným právem trhu... nebylo možné obchody uzavřít..., živnost provozovat...
A to zde byl v 16. st. Českobratrský sbor, působil zde Jan Blahoslav a začala se zde překládat Kralická bible, a snad se i uvažovalo nad tiskem ve zdejší bratrské tiskárně In insula hortensi...
I to je život.
Z

Vladimír Kafka píše:Děkuji Vám za Váš příspěvek. Přesídlení v rámci jednoho panství by mne tolik nepřekvapovalo. V tomto případě ale šlo o přesídlení do panství sousedního. To šlo buď legálně na základě výhostního listu (ty se ale nedochovaly, pokud vůbec byly), nebo asi zběhnutím. Nevím nakolik si s tím dělala hlavu vrchnost, kam poddaní přesídlili.
A pokud by šlo o prodej, asi by nebylo stavení označeno jako zbořený, pustý.

Vlastně nevím, odkud jaké informace čerpáte, takže jen obecně. Při prodeji usedlosti nebyl výhostní list problém, protože na to měl hospodář z prodeje hotovost. Předpokládám tedy, že šlo o zakoupené hospodáře. Zběhnutí je také možné, cizí vrchnosti sami často lákaly nové usedlíky, každý potřeboval lidi, takže potom rádi tyto nelegální migranty přikryly. Poustka nutně nemusí znamenat úplně zdevastovaný grunt, je to terminus technicus značící prostě usedlost, na které není hospodář. Doba "pustnutí" mohla být různá. Vzhledem k tomu, že mrtvý inventář býval i na velkých gruntech skrovný (ač ne vždy levný), nemuselo být těžké takovou poustku rychle uvést do chodu, pokud nebyla opuštěná moc dlouho. Konfesní důvody samozřejmě nevylučuji, zvlášť ve východních Čechách. Fragmenty armád několik let po válce, to možná v nějakém románu.

janpechacek píše:…Fragmenty armád několik let po válce, to možná v nějakém románu.

Bohužel to takhle z fleku nejsem schopný nijak ozdrojovat, ale zrovna tady u nás v okolí (okolí Nezamyslic na prostějovsku) zažily několik přepadů malými rabujícími oddíly, které byly pravděpodobně nějakými zbytky z nějaké armády. Bylo to 100% po roce 1648, tedy po konci třicetileté války. Kolik let se ale něco takového mohlo dít nemám tušení.

Situaci na Jilemnicku mohu potvrdit. Zpracovávala jsem rod Zelinků z Křížlic, který se masově přihlásil k evangelické víře. Na konci první matriky Dolní Branné (1648-1658) se Janu Zelinkovi narodila první dcera. V druhé matrice (1661-1666) není zapsané žádné další dítě, z Křížlic je tam sotva jeden zápis ročně. Poslední dcera je zapsaná až na začátku třetí matriky (1666-1677). Přitom ze zápisů ve čtvrté matrice (1676-1699) (svatby, kmotrovství, svědectví) lze velmi pěkně dovodit posloupnost dalších pěti dětí Jana Zelinky mezi oběma dcerami. Stejná situace je i u Janova vrstevníka Daniela Zelinky ze Štěpanic. Podotýkám, že jsem podrobně prohledala matriky okolních farností, a nikde nic. Skoro to vypadá, že kněz do druhé matriky zapisoval jen jednoznačně katolické děti.

Ještě mě napadlo - na netu je více prací o náboženském vyznání na Jilemnicku, zadala jsem:

tajní evangelíci na Jilemnicku,

Zkuste se na něco podívat, třeba to pro Vás bude přínosné i ve smyslu výše uvedeného příspěvku ZEL.
Z

Děkuji všem za podněty. Ještě prosím o vaše zkušenosti ohledně Berní ruly a Soupisu poddaných podle víry. Je možné, aby na panství, v oblasti, kde byl Soupis prováděn řada lidí nebyla zapsána? Konkrétně na semilské rychtě byl Soupis realizován (není členěn do jednotlivých vesnic), ale několik lidí, kteří v Soupisu chybí, figuruje o tři roky později v Rule. Opačnou situaci bych chápal lépe. Mohli se zapsání vyhnout?

Vracím se k tomuto tématu, neboť jsem na stránkách

http://veritas.evangnet.cz/tolerancni-prihlasky

našel velice zajímavé informace.
Po vydání tolerančního patentu následně v r. 1782 odstoupilo od katolického náboženství v celém semilském panství pouze 9 osob. Dvě z Loukova a sedm ze sousedních Rybnic (obě vesnice táž fara Loukov)

1. Josef N o v á k, podruh ženatý, který 1780 vyznání víry již dělal. N. 9 z Loukova
2. Josef Umá č e n ý, sedlák ženatý na celým gruntě N. 17
3. Pavel Umá č e n ý, sedlák ženatý na půl gruntě N. 16 z Rybnic
4. Josef K a v k a, chalupník ženatý N. 26
5. Josef Hu n ě k, sedlák ženatý na půl gruntě N. 28
6. Václav Hu n ě k, sedlák ženatý na půl gruntě N. 28
7. Matěj R o h l í č e k, sedlák ženatý na celým gruntě N. 29
8. Jan Du c h a č a Josef, syn jeho, ženatý chalupník N. 34
9. Jan P i k o r a, podruh ženatý N. 38

Když byli tázáni po příčině [svého odstoupení od římskokatolické církve], řekli, že se jim
nevysluhuje Večeře Páně pod obojí způsobou.

Josef Kavka z Rybnic 26 je pravnukem Jana Kavky, který přesídlil kolem r. 1653 z Mříčné panství jilemnického do Rybnic panství semilského. Spekulaci, že příčinou bylo protestantské vyznání (udržované pak po řadu generací) tak považuji za velmi pravděpodobnou. Po r. 1782 má již více osob v Rybnicích při narození uváděno nekatolické vyznání.