GENEALOGIE

Při čtení matriky narozených, kolem r.1850, mi překvapilo velké množství nemanželských dětí. Na každé straně tak zhruba 1, to může být přibližně desetina dětí celkově, někdy míň, někdy víc. Jednou byly dokonce tři na stránce. Kdo ty děti živil, když s nima byla matka sama? a kdo si pak takovou couru vzal, když měla dítě a ani v matrice není otec.

mravy se postupně uvolňovaly, pobliž bylo asi posadkove město. když si vezmu kolik znam svobodnych matek tak v dnešni matrice musi byt ditě se zapsanými oběma rodiči vyjimka...

jinka k vašemu dotazu, živili příbuzní z matčine strany, hlavně její rodiče, bratr který převzal po otci hospodářství, někdy byl otec dítěte tak slušný že potajnu přispíval i přesto, že se do matriky zapsat nechat nechtěl/nemohl.

(včera jsem koukal na Who do you think you are us 3 sezona 1 dil, pan tam najde listinu kde se piše o jeho 8*pradědovi ktery byl soudce a pronasledoval nějakou pereiru za to že šla na potrat protože měla nemanželske ditě s farařem, no a později se přišlo na to že ta pereira je jeho 8*prabába v jiné větvi)

V Líšťanech na Lounsku ve 30. a 40. letech 19. století bylo běžné, že je celá polovina narozených dětí nemanželských. Strany, kde jsou jen nemanželské děti jsou v té knize stejně vzácné jako strany, kde jsou děti jen manželské

Bylo jich tolik, protože přibylo věcí, které museli snoubenci splnit a úředně potvrdit. Potvrzení o náboženství, vysvědčení o zachovalosti, domovský list, povolení rodičů (do 24 let), finanční zejištění a pod.

Narazil jsem na příšernou situaci - matka nemocná franckou nemocí (francouzská nemoc, syfilis) a dítě ještě velmi malé. Matka označena za zmrhanou, čili zneuctěnou a dítě, chudák, za ouhonče, čili pancharta... Přitom v letech 1667-1669 neprobíhala na území Čech žádná válka, přesto se tato epidemie zachovávala i nadále...

To je pravda, ale nesmíme zapomenout, že doznívala stále ještě třicetiletá válka, kdoví, kdy se žena nakazila a zda se "nespustila" s nějakými potulnými zbytky vojáků. A také odkud byla či odkud přišla.

puntik píše:To je pravda, ale nesmíme zapomenout, že doznívala stále ještě třicetiletá válka, kdoví, kdy se žena nakazila a zda se "nespustila" s nějakými potulnými zbytky vojáků. A také odkud byla či odkud přišla.

Přímo tento zápis je z let 1674/75 ze vsi Zlivi u Hluboké nad Vltavou. Její dceři, ouhončeti, bylo 6 1/2 roku...
Hrůza, co tu třicetiletá válka zanechala...

Uvědomte si, že celá země byla neskutečně zdevastovaná, značná část lidí co přežili putovala a hledala kde se uchytit, a ještě desítky let po válce jich žilo plno jako zvěř v ruinách a zemních dírách. Ta nebohá mohla mít klidně i vrozenou syfilis, jestliže se její matka nakazila v těhotenství - a to mohlo být během války docela dobře možné.

Jen se mi zdá, že na fr.nemoc umřelo to dítě - což je ještě horší. Čtu tam. Tato maje nemoc francků na sobě, od které pomalu.....

Na nasledovnej stranke je podobny pripad z r. 1892 v Uhorsku (vo Velkych Uherciach), kde zomrel 3-rocny chlapec na syfilis preneseny z matky, ktorej mravy su vystihnute priamo v zapise (zapis c. 63): https://familysearch.org/pal:/MM9.3.1/T ... 1427014693

Appian píše:Při čtení matriky narozených, kolem r.1850, mi překvapilo velké množství nemanželských dětí. Na každé straně tak zhruba 1, to může být přibližně desetina dětí celkově, někdy míň, někdy víc. Jednou byly dokonce tři na stránce. Kdo ty děti živil, když s nima byla matka sama? a kdo si pak takovou couru vzal, když měla dítě a ani v matrice není otec.

Myslím že vyjádření"coura"je minimálně unáhlené. Neznáte za jakých podmínek bylo dítě počato ani o jakou ženu šlo ... Bylo dost častým jevem že děvečky na statku byly okolnostmi donuceny strpět styk s hospodářem který pochopitelně si velkou starost s tím zda dívka přijde do jiného stavu nedělal, ve městech zase mohlo jít o služebnou kterou pán domu ...
S fenoménem nemanželských dětí jsem se setkal nejen při procházení matrik (jen jednou jsem narazil na doušku faráře že se jednalo o lehkou ženštinu) ale i ve vlastním rodokmenu. Můj dědeček z matčiny strany byl nemanželským dítětem, otec byl znám (své jméno mu ale nedal) a po několika letech si mou prababičku vzal ale dědeček zůstal na vychování u svých prarodičů ...

Za dob našich předků bylo dáno, že dědic se musí postarat o své sourozence, dokud se neožení, či nevdají... Další důvod pro nevyplnění kolonky otce. Narazila jsem na to v pamětech co psal již můj 3x praděda. Žili spolu, měli děti, ale spousta farářů bez sňatku otce prostě nezapisovala. A i při pozdějším uznání otcovství bylo toto doplněno pouze v rodném listu. Záznam v matriční knize zůstal stejný.

taky mám v rodokmenu :

ted jsem prochazel matriku z Prostredni Becvy, bez nadsazky se da rict, ze co pata strana mela alespon jednu polozku Padre Incognito - pritom se jedna o horskou obec a datace byla okolo roku 1750 - docela me to prekvapilo..
je to inventarni cislo 2249

Podle konk. církevního nařízení (dá se dohledat) nesměli být tušení otcové zapisování. Před účinností tohoto nařízení docházelo totiž k tomu, že někde se zapisovali ti, kteří se k otcovství nepřiznali vůbec, nepřiznali veřejně, nebo dokonce měli s farářem nevyřízené "účty" a tak byli "potrestáni"

Pokud kněz čerpal z údajů u zpovědi, porušoval instituci sv. zpovědi, a pokud čerpal z drbů, chyběla jistota.
Do matriky mohl (musel) být zapsán po účinnosti tohoto nařízení jako otec pouze manžel matky.
Samozřejmě, vyjímky se asi děly, jako u všeho.... (dost věcí se dá zaplatit...)
Zora

Legitimizace dítěte nespočívala prvotně ve změně v matriční knize, ale v zápise, v němž bylo zapsáno , že se pan xy prohlašuje se souhlasem své manželky, matky dítěte, před knězem a dvěma svědky za otce dítěte.
Pečliví faráři to zapsali i do matriky, včetně všech podpisů, jiní pořídili pouze záznam o legitimizaci, jiní to prostě neudělali. Ale v cirkevním archivu byl doklad uložen (pokud k legitimizaci došlo)
Rodný list se vydával na základě zápisu v matrice narození a současně na základě onoho dokladu.
Navíc - existovaly i opisy matrik, je možné, že záznam o legitimizaci byl učiněn do druhého opisu.
Zora