GENEALOGIE

Pro začínající badatele (nebo ty, kteří něčemu nevěří až do té doby, dokud si to neosahají sami):
Příjmení "po chalupě" tak typické pro jižní Čechy je doloženo přímo písařem schwarzenberského panství!
Viz obrázková příloha, kdy je jistý Čapek psán po sídle jako Šachl.
Při pátrání tedy nezbývá než kombinovat postupy pátrání matriky + soupisy poddaných (nebo dřívější registry sirotčího jmění), obojí v digitální podobě na http://digi.ceskearchivy.cz

Také jsem tenhle rébus řešila:-) Pán se narodil v roce 1732 jako Ondřej Žiška, syn šenkýře, jediný ze sedmi dětí má přídomek "starý šenkýř". Jeho děti se rodily jako Šenkýř, Žiška, "starýho šenkýře" syn a taky Stará, případně podle příjmení matky (první manželky). Ondřej sám zemřel pojmenován příjmením po chalupě prvního manžela své druhé manželky.
Jinak je to docela problém v soupisech poddaných
"Grunt Bartošovský jinak Mlsovský"
-po nebohé Marii (Mlsové nebo Bartošové?) syn Matouš (Mls nebo Bartoš?) s ženou Kateřinou a syn Martin, - a hospodář (Mls, Bartoš nebo někdo cizí přiženěný ??) Václav s manželkou Johanou a dětmi.....

Vikinga píše:Také jsem tenhle rébus řešila:-) Pán se narodil v roce 1732 jako Ondřej Žiška, syn šenkýře, jediný ze sedmi dětí má přídomek "starý šenkýř". Jeho děti se rodily jako Šenkýř, Žiška, "starýho šenkýře" syn a taky Stará, případně podle příjmení matky (první manželky). Ondřej sám zemřel pojmenován příjmením po chalupě prvního manžela své druhé manželky.
Jinak je to docela problém v soupisech poddaných
"Grunt Bartošovský jinak Mlsovský"
-po nebohé Marii (Mlsové nebo Bartošové?) syn Matouš (Mls nebo Bartoš?) s ženou Kateřinou a syn Martin, - a hospodář (Mls, Bartoš nebo někdo cizí přiženěný ??) Václav s manželkou Johanou a dětmi.....

...jo, na panství Rožmberků a Schwarzenbergů, kde bylo příjmí po chalupě asi nejčastější, se genealog opravdu nenudí

Dovolte abych i já se s Vámi podělil o moji zkušenosti s tímto pojmem "příjmení po chalupě".
Dlouhou dobu jsem si myslel, že příjmení po chalupě je záležitost jižních Čech. Zjištěná realita a skutečnost mě ale přesvědčili, že se to dělo i na Vysočině. Konkrétně v obci Předín v okrese Třebíč. Zhruba 10 let jsem si nevěděl rady, jak mám určité matriční záznamy vyhodnotit. Věděl jsem, že moji předci v obci žili, ale matriční záznamy prostě mlčely. Když se mě do ruky dostala kniha pozemková, nestačil jsem se divit. Všechno to pak do sebe zapadalo. Jak matriky s "jiným" příjmením tak i pozemkové knihy respektive i s katastry. Příklad:
V rodokmenu máme příslušníka rodu, který se narodil v roce 1741 jako Jan Vlasatý. V roce 1767 se oženil jako Jan Adam. V roce 1791 zemřel jako Jan Valda. Můžete 3 x hádat, které příjmení je původní. To poslední, údaj o jeho smrti. Příjmení Vlasatý je ještě z dob jeho dědy Adama (poprvé objevuji tento tvar v zápise 1686). Příjmení Adam má po své matce, která se za svobodna jmenovala Adamová. A mohl bych dále pokračovat. A potom se v tom vyznejte.
Musel jsem hledat stejná křestní jména a také stále se opakující kmotry. Ale dal jsem to dohromady a mám rodokmen konečně propojený, bez bílých míst.

Ještě jsem se se zápisem po chalupě nesetkala až dnes http://digi.ceskearchivy.cz/cs/6163/12/2416/973/100 snad jsem to zkopírovala dobře.
Mě se tento zápis netýká ale předpokládám že je to právě tento případ. Narazila jsem na něj při pročítání matriky (protože každý syn z mnou hledané rodiny se narodil někde jinde než otec nebo matka tak je to dobrodružství )

taky mám předka, kterému přifařili po svatbě jméno "po chalupě; dvakrát se to zapsalo nově (při prvním dítěti staré příjmení do závorky, při druhém se vedle nového příjmení bez závorky zapsané staré škrtlo, ) a už se to dál nijak neřešilo; měl další čtyři děti, ale to už byl otec trvale uváděn s novým příjmením. ještě že manželka zůstala stejná; nakonec to farář znalý věcí "práskl" při úmrtí otce - uvedl obě příjmení. bylo to taky na Vysočině, v dnešním okrese Žďár nad Sázavou.

Já se tomu ani nedivím, byl to jistě silný zvyk. Ve Sloupnici u Litomyšle označovala v běžném hovoru některé lidi "po chalupě" ještě moje teta, která zemřela vloni.

Příjmení "po chalupě", "po střeše", "po řemesle", to vše krásně komplikuje práci rodopisců. Nesetkal jste se někdo v období první poloviny 18. století s děděním prvního jména? Tedy že by byl někdo pokřtěn jedním jménem, ale v matrikách byl uváděn pod jiným jménem?

Mám takový malý dotaz, to že se majitelé chalup a jejich rodiny jmenovali po chalupě, to chápu, jak to ale bylo s čeledíny?

také jsem na používání dvojích příjmení narazil jen v Jižních Čechách, konkrétně na panství Orlík. Překvapilo mě, jak se to udrželo dlouho, skoro do konce 19. století.
Moje 4xpra-babička se narodila roku 1788 jako Anna Jírů, později má uvedeno Jírů neb Kálalová a při úmrtí "rozená Jírů-což je dvakrát přeškrtnuto- a dopsáno Kálalová", a vdala se za Jana Šáchu vulgo Komína... takže celkem používala 4 příjmení

Měl bych dotaz na zkušenější, jak se z toho pozná, co je rodové jméno a co "jméno po chalupě".
Např. jejich syn Tomáš se narodil (1822) i ženil (1849) jako Komín, ale při narození dcery Josefy roku 1859 je uváděn s příjmením Šácha a i v úmrtním listu z r.1910 je Šácha. V indexu matriky je uvedeno většinou Šácha vulgo Komín, ale někdy obráceně.
Z toho by se zdálo logické, že se přestěhoval (což se stalo - kolem roku 1850 z Rukávče do Hrejkovic) a tím převzal jiné příjmení. V dokladech je ale se změněným příjmením uváděn vždy i jeho otec, tedy 1849 "Tomáš Komín, syn Jana Komína" a poté 1859 už "Tomáš Šácha, syn Jana Šáchy". Jan ale již roku 1846 zemřel jako "Jan Komín vulgo Šácha" a ten se celý život nepřestěhoval - narodil se i zemřel v Rukávči č.p. 2. Jako Šáchová neb Komínová apod. jsou zmiňovány i různé tety, sestry atd.

Úplně stejně to má i rod "Jírů-Kálal", někdy je to uvedeno v závorce, škrtnuto, ale víceméně pokaždé jinak. V těch vesnicích jsou i jak Jírů, tak Kálalové, uvádění bez druhého z obou příjmení.

Děkuji moc za případné rady nebo podněty.

Na to jak vznikla příjmení po chalupě přijdete v gruntovních knihách a urbářích. Například když Adam Matuška ujal chalupu po zběhlém Janu Malowczovi za 50 kop grošů tak jej už vedli v matrikách i jeho potomky jako Malowecz a vrátilo se to na původní příjmení až po sto letech. Ověříte si to třeba tak, že v soupisech poddaných je veden pod původním jménem. To samé můžete vidět v urbářích, které vedla vrchnost. Aby se jí to nepletlo při změnách majitelů tak každý nový majitel měl jméno původního majitele gruntu. Také když se podíváte do účtů tak zjistíte například, že rychtář , který je veden v urbáři jako Kříž (Kristián) se v účtech jmenuje Dub. Tak jsou někdy v urbářích křestní jména a ne příjmení zvláště v 16. století kdy se příjmí a příjmení začínala užívat.

Díky za tipy, máte prosím odkaz na ty zmíněné soupisy poddaných a pozemků? Zatím jsem narazil jen na digitalizované matriky, nevím kde hledat.

Soupisy poddaných jsou na adrese https://www.ceskearchivy.cz/ jak již tady bylo zmíněno a gruntovní knihy zatím nejsou v Třeboni digitalizované a tak musíte navštívit archiv, ale na https://familysearch.org/ jsou některé gruntovní knihy ze severní Moravy. SOA jsou v různém stupni digitalizace.