Z četby (a za četbu)

Co vás při bádání překvapilo, co jste objevili, o co byste se rádi podělili?

Re: Z četby (a za četbu)

Příspěvekod Brasl » pon dub 23, 2018 13:57

Zora píše: Třeba sbírání klásků - nejstarší ženy, skoro vždy ty nejchudší - šly na pole - často vzdálené, aby posbíraly i ty poslední zbytky úrody, ....krok, ohnutí, krok ohnutí...., nůše těžkla...
Narazíme na pasáže o pěkných večerech, kdy se při práci povídalo, jak byli domácí rozsazeni kolem stolu tak, aby světlo měl ten, kdo ho na práci potřeboval..., jak se mladí starali o staré a jak staří předávali své zkušenosti dalším generacím...

To je sice poetické, ale já si to pamatuji jinak. Já totiž sako malý kluk na paběrkování s babičkou chodil. Měla slepice, ale nebyla v JZD. Léta 60.
Nůší? Ano, něco na záda, aby se to nasbírané nechalo odnést, ale ta stála na kraji pole a na vlastní sbírání byl velký kapsář uvázaný v pase. Jedním pruhem, cca 1,5m šíře, co člověk přehlédne, od ní člověk odešel, a druhým se k ní vrátil a vysypal co nasbíral. A takhle v řadách se procházelo celé pole. Za pěkného počasí a slunce pálilo, záda boleli.
Nedávno jsem na Krameriovi našel c.k. nařízení k paběrkování a povinnost sedláků tam nějaké zbytky nechávat. To se týkalo všeho, ne jen obilí.
Taky pamatuju u babičky dračky peří. Kdy se ženské scházely u jedné a spolu drali peří. Od toho zase bolí prsty a jsou mozoly. Nedýchat, nekýchat.
Kdo nesušil postaru seno, tak nepochopí. "Seno schne na hrábích". K tomu hlídání počasí, atd.
Ano, mnoho z tohohle, co se dělalo, včetně myšlení které to provází: " Na prvním místě jsou zvířata, ty se o sebe nepostarají, člověk se nějak přeživí". Tak to pamatuju.
Brasl
 
Příspěvky: 1285
Registrován: stř dub 06, 2011 8:20

Re: Z četby (a za četbu)

Příspěvekod Zora » pon dub 23, 2018 15:11

Také se mně vybavují drobné útržky
draní - nadrat hrneček peří - ležel dnem vzhůru a jednotlivá pírka se z něj vytahovala spodem "po stole" Tuším knížka pro děti Hanýžka a Martínek (J.Š Baar) - nevím s jistotou. Hanýžka musela nadrat hrneček, který naplnila maminka a položila jí ho na stůl, a Hanýžka drala, drala... drala... a peří nebylo konce. Inu, pečlivě naplněný hrnek obsahoval mnohem více peří, na rozdíl od toho naplněného jen lehce.

Hlad v době rekatolizace - po třicetileté válce, asi nejlíp charakterizuje popis "vojenské "návštěvy ve stavení...
Staré plesnivé brambory se staly staly krmením pro koně (netuším, zda to koně žerou) a sláma, která byla po dlouhé zimě posledním krmením pro krávu posloužila jako podestýlka pro vojenské koně.,.

Zajímavé útržky z knih o tom, jak v tuhých zimám přebýval dobytek ve stavení spolu s rodinou, bylo třeba, aby zvířata byla v teple a současně zvířata poskytovala své živočišné teplo lidem....
Jak se paběrkovalo, či dralo peří, z osobní zkušenosti neznám, vycházím jen z toho, co jsem četla, a o historii rodinných polí moc nevím, v první republice se asi pronajímala, z druhé strany po otci byl sice grunt u Prostějova (na Hané), ale odtud se přivdala k nám do Ivančic prababička, a o té už vím jen a jen drobnosti z jejího stáří.

Pole patřila k domácnosti odjakživa, byla to jistota na horší časy i tam, kde prosperovala živnost. Mohla se pronajmout , případně mohla poskytovat obživu v horších časech, když bylo opravdu zle, pak se s těžkým srdcem prodala.....
Z
Uživatelský avatar
Zora
 
Příspěvky: 28991
Registrován: čtv kvě 31, 2012 14:01
Bydliště: Ivančice
Oblast pátrání: Ivančice a okolí, Brno-Zábrdovice, jižně od Brna, Tišnovsko, Vysočina-Žďár, Křižanov, Velkobítešsko, Náměšťsko, z části Třebíč, mlynářské rody na řekách Jihlava, Oslava, matriky Rakousko z části

Re: Z četby (a za četbu)

Příspěvekod Brasl » úte dub 24, 2018 8:10

Já dost z těch věcí pamatuji jako kluk u prarodičů. Případně ostatních obyvatel vesnice. Tak když o tom čtu, tak mě to vrací zpátky do vzpomínek a mám daleko větší představu, co to obnášelo.
Mnohé věci jsou dnes nemyslitelné. Například husy. Jedni je pěstovali a dům je uprostřed vesnice. Pole/louku měli cca 500m za vesnicí. Tak ráno je někdo vyhnal na pastvu po silnici. Tj. šel před nimi a oni pěkně v řadě za ním. A odpoledne se zase po krajnici samy vrátily. Dnes je to nemyslitelné, je to silnice 1. třídy, byly by z nich placky.
Jsou i drobnosti, např. jak se uchovávalo máslo v létě když nebyly ledničky? Na studenou podlahu chodby se dal hrnec se studenou vodou a máslo do té vody.
Tak to je ovšem se spoustou věcí každodenního života. Od vody, která se natočila/napumpovala do zásoby do konví a byla na té chodbě připravená. Až po likvidaci odpadů. na podzim a na jaře byly vesnice "provoněné" vyvážením suchých záchodů. Na louky, okolo stromů. Na pole ne, např. brambory jsou pak strupaté. vesnice sice byly "provoněné", ale z potoka jste se moly napít. Dras to nikmu nedoporučuju.
Ono to ale není jen o tom jak se co dělalo. Onto je hlavně o tom, že měli zcela jiné myšlení. Žebříček hodnot, to na čem záleželo byly odlišné.
Něco se vrací, v trochu jiné podobě. Např. štěpky na topení. Předci dělali otýpky. bez nich hospodyně neupekla buchty. A přitom se to v podstatě stejné, dřevní odpad, větve.
A koupání? Jednou týdně, v sobotu večer se do světnice donesla vana, ohřála se voda na kamnech a od nejmladšího po nejstaršího se v ní postupně všichni umyli.

PS: Něco, jak to chodilo dřív, mám taky z vypravování. Táta je ročník 1933. Hnůj se taky třeba roztřásal po poli rukama, a když přišel čas svačiny, tak si je neměli kde umýt.jen si je otřeli a jedli.

PSS: Ke čtení se dají také doporučit knížky pamětníků. Např.: Pojednání o mé radostné cestě od kolébky ke krematoriu - Vladimír Komárek
Brasl
 
Příspěvky: 1285
Registrován: stř dub 06, 2011 8:20

Re: Z četby (a za četbu)

Příspěvekod Zora » úte dub 24, 2018 9:42

já jsem se snažila alespoň nějaké zvyklosti vyzkoušet... o kuřata, slepice, králiky, bažanty, ryby... se umím postarat ... až po stůl, ale třeba kačena, husa, krůta, to jsme nikdy doma živé neměli...

Tak jsem si postupně obstarala z domácího chovu na vesnici a snažila se naučit vše, co znám z vyprávění či knížek... nejen zabít, ale i oškubat , naporcovat tak, aby se využilo co nejvíce (tedy nevázala jsem ani mašlovačky z brk, ani nepoužíváme z kohoutích brk "smetáček" do kamen, ba dokonce ani z husích brk kartáče na moučná síta nevyrábím...), ale třeba dočista oškubat kačenu, tak to jsem si musela vzít den dovolené, neb jí ta brka lezla i druhý den... nakonec přišla na rada na řadu žehlička...

Jako malá si pamatuju, že z koupeného kuřete se spařily pařáty, oloupala se svrchní ztvrdlá kůže a po umytí byly i pařáty použity do vývaru...
Nadívané husí krky... stáhla se kůže z krku a šikovná hospodyňka udělala ze zbytků husy nádivku...
Nějak jsme si dříve uměli vážit všeho, kolem nás... nejen v jídle, ale i třeba věcí... stůl, židle, skříň, postele, to nesloužilo jen jedné generaci... a stále se to mohlo opravovat...
Dnes? Koupit, vyhodit, koupit nové...

Jo a k chování káčat je třeba mít i starou babičku. tahle zvířátka by pořád žrala, ale všechnu potravu skoro hned rozšlapou. Tak se kačenky pěstovaly v kuchyni, vedle nich si sedla babička a krmila je vlastně celý den (většinou tedy prý 6x denně)

PS Na škubání kačeny jsem si nakonec musela vzít ještě den dovolené, ale teď už vím, že brka lezou ještě další den :-))).


Jo a vzpomněla jsem si na pro mě nepochopitelné bydlení prasat a slepic společně - vyčteno z knížek...... Slepice nad prasaty... Nakonec jsem zjistila, že z prasat jde teplo, takže jsou slípky chráněné před zimou a na oplátku prasata sežerou to, co ze slepic vypadne... (A nemyslím tím vajíčka) ... Ony slepice stráví prý asi jen třetinu toho, co sežerou, a pro prasátka má ten "zbytek" docela velkou výživnou hodnotu.

U nás doma se bavili mými pokusy napodobit předky napřed rodiče, pak manžel a nakonec se baví synek..
ale občas je fajn něco z paměti vyhrabat... třeba nedávno hoblování hran prken pořízem :-)

Z
Uživatelský avatar
Zora
 
Příspěvky: 28991
Registrován: čtv kvě 31, 2012 14:01
Bydliště: Ivančice
Oblast pátrání: Ivančice a okolí, Brno-Zábrdovice, jižně od Brna, Tišnovsko, Vysočina-Žďár, Křižanov, Velkobítešsko, Náměšťsko, z části Třebíč, mlynářské rody na řekách Jihlava, Oslava, matriky Rakousko z části

Re: Z četby (a za četbu)

Příspěvekod doupovcova » úte říj 02, 2018 21:16

Zkuste i Jiráska - Z mých pamětí je pěkně realistický obraz života z poloviny 19. stol, ale i román U nás. Pro Valachy Lidová strava na Valašsku od Jaroslava Štiky - zdaleka není jen o jídle, z Frenštátu pak od Františka Horečky Třínožka s vavřínem o ševcovském řemesle. Jinak je dobré zajímat se i o současné knihy vydávané o obcích jejich radnicemi - často tam bývají úryvky z nezvěřejněných nedostupných obecních kronik a vzpomínky pamětníků.
doupovcova
 
Příspěvky: 70
Registrován: pon črc 30, 2018 8:07
Oblast pátrání: Hovorany, Hodonín, Čejč, Šardice, Svatobořice, Mistřín, Ždánice, Bzenec, Kostelec u Kyjova, Horní Lipová, Hovězí, Frenštát, Smolkov u Opavy, Hrabyně, Otice, Opava-Kylešovice, Nemochovice, Archlebov, Brankovice, Lovčice, USA - Racine, Biberbach – Rakousko

Předchozí

Zpět na Vlastní poznatky

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 5 návštevníků