Stránka 1 z 1

úmrtí nalezenců Zdejcina 1857

PříspěvekNapsal: ned říj 30, 2016 9:48
od janamic
Zajímavost o beznadějné situaci nalezenců: úmrtí pěti svěřených kojenců v únoru až dubnu 1857. Podle čísla domu, byli zřejmě svěřeni do "péče" obecního slouhy.
http://ebadatelna.soapraha.cz/d/9792/61

Re: úmrtí nalezenců Zdejcina 1857

PříspěvekNapsal: pon říj 31, 2016 10:09
od Zora
Je to divné, mezi šesti zemřelými dětmi je i vlastní dítě , u všech uvedena příčina psotník. To bývalo časté označení pro dále neidentifikované onemocnění.
Napadá mě, zda se nemohlo jednat o nějakou dětskou chorobu, která se přenesla z jednoho dítěte na další.
Podivné je také to, že těhotná manželka , posléze matka dítěte se měla starat o tolik kojenců. Kojit je rozhodně nemohla, mohlo jít o úmrtí v důsledky náhradní stravy, např. naprosto nevhodného kravského mléka.
Docela by mě zajímalo, proč "dostala" tolik dětí skoro stejného věku... Tohle bych možná zařadila do kategorie - naprostá nezodpovědnost odpovědných úřadů.

Mohlo se ale jednat o více náhradních rodin, které bydlely na stejném čísle popisném... , pak je obecní slouha nevinný :-))), ale to asi máte přehled Vy.
------------
Při pátrání po pražských ústavech pro nalezence jsem narazila na informaci, že v konkretním roce zemřelo více než 100 % dětí. Zarazilo se mně to, ale vysvětlivka zněla v tom smyslu, že zemřely všechny děti, narozené v daném roce, plus ty, které tam byly z roku minulého...
Z

Re: úmrtí nalezenců Zdejcina 1857

PříspěvekNapsal: pon říj 31, 2016 14:11
od Lvice
Myslím, že jsem někde četla, že termínem psotník se označovala onemocnění, spojená s křečemi, napadlo mě, že to mohly být i febrilní křeče u vysokých teplot (samy o sobě v podstatě neškodné, ale vyvolává je ta horečka). Horečka samozřejmě mohly být vyvolané lecčím. V principu to chápu tak, že když dítě mělo nějakou nemoc a s tím většinou spojenou - a u dětí dost častou - vysokou horečkou, mohly se objevovat i ty febrilní křeče a když se nezjistilo, jaká nemoc to vlastně byla, tak se napsalo psotník, protože ty křeče jsou evidentní, zatímco diagnostika onemocnění je o dost složitější, ale je to jen má domněnka.

Re: úmrtí nalezenců Zdejcina 1857

PříspěvekNapsal: pon říj 31, 2016 15:08
od Zora
Přesně tak, u malých dětí se příliš do hloubky po přesné příčině úmrtí nepátralo, příčina se uváděla podle vizuálních projevů, křeče, trhavé. škubavé pohyby, svíjení se... a další mohly být způsobeny mnoha dalšími příčinami, např. průjmovými bolestmi - tedy křeče v zažívacích orgánech, ve střevech, častým problémem u malých dětí...

wiki udává :
Psotník (nebo jen konvulse od latinského convulsio - křeče) je zastaralý název choroby, uváděný jako příčina úmrtí u malých dětí. Jednalo se pravděpodobně o tetanické křeče (tj. křeče způsobené většinou nedostatkem vápníku, popř. hořčíku) spojené s bezvědomím. Vzhledem k nízké úrovni medicínských znalostí byly jako psotník zpravidla označovány jakékoliv křeče, které vedly k úmrtí dítěte v raném věku.
Slovo psotník se používá i v přeneseném významu („já z toho dostanu psotník“ = velmi jsem se lekl), a to v důsledku mylné domněnky, že příčinou psotníku bylo leknutí.

Jinak řečeno - příčina úmrtí psotník naprosto nic neříká o tom, co bylo pravou příčinou úmrtí.

Z

Re: úmrtí nalezenců Zdejcina 1857

PříspěvekNapsal: pon říj 31, 2016 19:15
od alenas
Zora píše:Přesně tak, u malých dětí se příliš do hloubky po přesné příčině úmrtí nepátralo, příčina se uváděla podle vizuálních projevů, křeče, trhavé. škubavé pohyby, svíjení se... a další mohly být způsobeny mnoha dalšími příčinami, např. průjmovými bolestmi - tedy křeče v zažívacích orgánech, ve střevech, častým problémem u malých dětí...

wiki udává :
Psotník (nebo jen konvulse od latinského convulsio - křeče) je zastaralý název choroby, uváděný jako příčina úmrtí u malých dětí. Jednalo se pravděpodobně o tetanické křeče (tj. křeče způsobené většinou nedostatkem vápníku, popř. hořčíku) spojené s bezvědomím. Vzhledem k nízké úrovni medicínských znalostí byly jako psotník zpravidla označovány jakékoliv křeče, které vedly k úmrtí dítěte v raném věku.
Slovo psotník se používá i v přeneseném významu („já z toho dostanu psotník“ = velmi jsem se lekl), a to v důsledku mylné domněnky, že příčinou psotníku bylo leknutí.

Jinak řečeno - příčina úmrtí psotník naprosto nic neříká o tom, co bylo pravou příčinou úmrtí.

Z


Zdravím - jen pro zajímavost

V Abecedě zdraví a nemoci z roku 1901 se píše:
207. Psotník (božec) není druh zvláštní nemoci, nýbrž toliko znak, projev různých nemocí. Příčinami psotníku u dětí mohou býti: nalévání dásní při zoubcích, průjmy a různé střevní i žaludeční katarhy a m. j. Jindy jest psotník projevem nemoci, kterou si dítě na svět přineslo, jako dědictví po rodičích. Záchvaty bývají mírné (několik minut), ale i velmi těžké.

208. Psotník je vždy špatným znamením pro budoucnost dítěte, byť i bezprostředního nebezpečenství nebylo. Při záchvatu prospívá klystér z heřmánku, vlažné lázně, studené obklady na hlavu, chladné zavinování trupu, křenové placky na nohy.
Aš.

Re: úmrtí nalezenců Zdejcina 1857

PříspěvekNapsal: pát lis 11, 2016 14:37
od JanaVi
Přeji hezký den,
myslím, že v té rodině nebyly ty děti současně, ale postupně. Podle dat úmrtí a věku je to vidět. Zřejmě si potřebovali přivydělat, tak si ke svému dítěti ve věku cca 3 měsíce vzali ještě jedno novorozeně, ovšem obě děti zemřely. A protože matka asi mohla dál kojit, vzali si další dítě, které ovšem opět za 3 týdny zemřelo. Těžko říct, jak se o ně starali a do jaké míry měli podíl na těch úmrtích.

Mezi svými předky jsem měla jednu rodinu, která měla okolo roku 1850 také několik nalezenců ve své péči. Nejdřív jsem to také zjistila podle matriky zemřelých. Hledala jsem si k tomu nějaké informace, tak jen zkráceně kopíruju:
Pro pěstouny platily poměrně přísné a přesně dané předpisy. Mimo jiné se v nich píše: „Převzaté dítě povinni jsou pěstouni ošetřovati s takovou oddaností, svědomitostí a péčí jako by jich vlastním dítětem bylo.“ Odměna byla vyplácena do 6. roku věku dítěte a potom si pěstouni mohli dítě ponechat a nebo ho slušně odděné do nalezince vrátit a obdržet dítě nové. Rodina byla na tehdejší dobu důkladně prověřována, než jí bylo dítě svěřené do péče. Bylo vyžadováno osvědčení od obecního a farního úřadu o mravní způsobilosti rodiny a také od obecního lékaře o schopnosti pěstounky kojit.

Re: úmrtí nalezenců Zdejcina 1857

PříspěvekNapsal: pát pro 02, 2016 13:49
od Lvice
JanaVi píše:Přeji hezký den,
myslím, že v té rodině nebyly ty děti současně, ale postupně. Podle dat úmrtí a věku je to vidět. Zřejmě si potřebovali přivydělat, tak si ke svému dítěti ve věku cca 3 měsíce vzali ještě jedno novorozeně, ovšem obě děti zemřely. A protože matka asi mohla dál kojit, vzali si další dítě, které ovšem opět za 3 týdny zemřelo. Těžko říct, jak se o ně starali a do jaké míry měli podíl na těch úmrtích.

Mezi svými předky jsem měla jednu rodinu, která měla okolo roku 1850 také několik nalezenců ve své péči. Nejdřív jsem to také zjistila podle matriky zemřelých. Hledala jsem si k tomu nějaké informace, tak jen zkráceně kopíruju:
Pro pěstouny platily poměrně přísné a přesně dané předpisy. Mimo jiné se v nich píše: „Převzaté dítě povinni jsou pěstouni ošetřovati s takovou oddaností, svědomitostí a péčí jako by jich vlastním dítětem bylo.“ Odměna byla vyplácena do 6. roku věku dítěte a potom si pěstouni mohli dítě ponechat a nebo ho slušně odděné do nalezince vrátit a obdržet dítě nové. Rodina byla na tehdejší dobu důkladně prověřována, než jí bylo dítě svěřené do péče. Bylo vyžadováno osvědčení od obecního a farního úřadu o mravní způsobilosti rodiny a také od obecního lékaře o schopnosti pěstounky kojit.



Hezký den,
to je zajímavé, netušila jsem (i když je to logické), že pěstounka výlučně musela kojit. Takže vždy musela přibírat děcko k nějakému poměrně malému vlastnímu. Jestli to máte nějak propátrané, nechtěla byste sem hodit nějaké odkazy na tuhle problematiku? Nalezenci se osvojovali poměrně často, problém je, že se o nich člověk dozví především pokud nepřežili. O těch přeživších je trochu problém se dozvědět. Zajímalo by mě (ještě jsem se k tomu nedostala to zjišťovat), jestli se dá v archivu pátrat po nalezencích podle jmen pěstounů nebo obcí, kam se nalezenci dali jako možnost k vyhledávání. Neví někdo?
Zdraví
L.

Re: úmrtí nalezenců Zdejcina 1857

PříspěvekNapsal: pon pro 05, 2016 21:27
od JanaVi
Přeji hezký večer,
k tomuto tématu jsem našla jednu knížku: Psychologické poradenství v náhradní rodinné péči od Tomáše Nováka a Zbyňka Gabriela. Je uložená jako PDF na internetu. Je tam několik zajímavých kapitol z historie pěstounské péče. Víc jsem o tom nečetla. A jak píšete - o dětech v pěstounské péči se dá něco málo zjistit především z matriky zemřelých. Bohužel....
Ale třeba odpoví na vaši otázku někdo povolanější.

Jana

Re: úmrtí nalezenců Zdejcina 1857

PříspěvekNapsal: čtv pro 08, 2016 1:12
od Lvice
Děkuji za tip na literaturu,
zdraví
L.

Re: úmrtí nalezenců Zdejcina 1857

PříspěvekNapsal: sob led 21, 2017 0:18
od Karel Jedlička
Dobrý den,
z matriky nevyplývá, že by všechny děti byly svěřené jedné rodině. Pouze zemřely ve stejném popisném čísle, což mohl být obecní domek, sloužící jako "filiálka" pražského nalezince. Tomu by i odpovídalo, že ve stejném domě bydlel obecní slouha.