Zajímavost o beznadějné situaci nalezenců: úmrtí pěti svěřených kojenců v únoru až dubnu 1857. Podle čísla domu, byli zřejmě svěřeni do "péče" obecního slouhy.
http://ebadatelna.soapraha.cz/d/9792/61
Fórum pro příznivce genealogie. Hledání předků, tvorba rodokmenů, rady, genealogický software a další.
Zora píše:Přesně tak, u malých dětí se příliš do hloubky po přesné příčině úmrtí nepátralo, příčina se uváděla podle vizuálních projevů, křeče, trhavé. škubavé pohyby, svíjení se... a další mohly být způsobeny mnoha dalšími příčinami, např. průjmovými bolestmi - tedy křeče v zažívacích orgánech, ve střevech, častým problémem u malých dětí...
wiki udává :
Psotník (nebo jen konvulse od latinského convulsio - křeče) je zastaralý název choroby, uváděný jako příčina úmrtí u malých dětí. Jednalo se pravděpodobně o tetanické křeče (tj. křeče způsobené většinou nedostatkem vápníku, popř. hořčíku) spojené s bezvědomím. Vzhledem k nízké úrovni medicínských znalostí byly jako psotník zpravidla označovány jakékoliv křeče, které vedly k úmrtí dítěte v raném věku.
Slovo psotník se používá i v přeneseném významu („já z toho dostanu psotník“ = velmi jsem se lekl), a to v důsledku mylné domněnky, že příčinou psotníku bylo leknutí.
Jinak řečeno - příčina úmrtí psotník naprosto nic neříká o tom, co bylo pravou příčinou úmrtí.
Z
JanaVi píše:Přeji hezký den,
myslím, že v té rodině nebyly ty děti současně, ale postupně. Podle dat úmrtí a věku je to vidět. Zřejmě si potřebovali přivydělat, tak si ke svému dítěti ve věku cca 3 měsíce vzali ještě jedno novorozeně, ovšem obě děti zemřely. A protože matka asi mohla dál kojit, vzali si další dítě, které ovšem opět za 3 týdny zemřelo. Těžko říct, jak se o ně starali a do jaké míry měli podíl na těch úmrtích.
Mezi svými předky jsem měla jednu rodinu, která měla okolo roku 1850 také několik nalezenců ve své péči. Nejdřív jsem to také zjistila podle matriky zemřelých. Hledala jsem si k tomu nějaké informace, tak jen zkráceně kopíruju:
Pro pěstouny platily poměrně přísné a přesně dané předpisy. Mimo jiné se v nich píše: „Převzaté dítě povinni jsou pěstouni ošetřovati s takovou oddaností, svědomitostí a péčí jako by jich vlastním dítětem bylo.“ Odměna byla vyplácena do 6. roku věku dítěte a potom si pěstouni mohli dítě ponechat a nebo ho slušně odděné do nalezince vrátit a obdržet dítě nové. Rodina byla na tehdejší dobu důkladně prověřována, než jí bylo dítě svěřené do péče. Bylo vyžadováno osvědčení od obecního a farního úřadu o mravní způsobilosti rodiny a také od obecního lékaře o schopnosti pěstounky kojit.
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 14 návštevníků