GENEALOGIE

Proprali se tu úbytky synů (jako nositelů příjmení, a především rodového chromozomu Y-DNA, který s nimi mizí). A jak je to s úbytky dcer v různých obdobích? Dají se vysledovat nějaké souvislostí s místními či celospolečenskými událostmi?

Zdravím,

naše jméno vzniklo zmoravštěním jména Klos - nositelem té verze je pouze náš rod (a nějací lidé z Karlových Varů, kteří mají předky volyňské čechy) a naše větev je nositelem toho příjmení ještě tak zvláštně - při sňatku mých rodičů, si vzal taťka příjmení po mamce - takže já jsem taková falešná verze. Ještě mám 2 bratrance, kteří by na uchování jména mohli také zapracovat. No a aby toho nebylo málo, tak se naši rozvedli, taťka se znovu oženil a to jméno dal své nové ženě, se kterou má dceru - stejného příjmení, jak jeho první ženy za svobodna... Děláme, co se dá!

Pinajs píše:Zdravím,

naše jméno vzniklo zmoravštěním jména Klos - nositelem té verze je pouze náš rod (a nějací lidé z Karlových Varů, kteří mají předky volyňské čechy) a naše větev je nositelem toho příjmení ještě tak zvláštně - při sňatku mých rodičů, si vzal taťka příjmení po mamce - takže já jsem taková falešná verze. Ještě mám 2 bratrance, kteří by na uchování jména mohli také zapracovat. No a aby toho nebylo málo, tak se naši rozvedli, taťka se znovu oženil a to jméno dal své nové ženě, se kterou má dceru - stejného příjmení, jak jeho první ženy za svobodna... Děláme, co se dá!

Hm, promiňte, ale jaké máte příjmení?

Phaare píše:

Pinajs píše:Zdravím,

naše jméno vzniklo zmoravštěním jména Klos - nositelem té verze je pouze náš rod (a nějací lidé z Karlových Varů, kteří mají předky volyňské čechy) a naše větev je nositelem toho příjmení ještě tak zvláštně - při sňatku mých rodičů, si vzal taťka příjmení po mamce - takže já jsem taková falešná verze. Ještě mám 2 bratrance, kteří by na uchování jména mohli také zapracovat. No a aby toho nebylo málo, tak se naši rozvedli, taťka se znovu oženil a to jméno dal své nové ženě, se kterou má dceru - stejného příjmení, jak jeho první ženy za svobodna... Děláme, co se dá!

Hm, promiňte, ale jaké máte příjmení?

Hm... velmi dobrý dotaz Gloz

Vždy jsem si myslela jak neobvyklé příjmení mám, ale když to tu tak čtu, asi na tom nejsme ještě tak zle (momentálně 73nositelů v ČR). Můj prapraděda měl 7dětí, z nichž přežil jediný syn. Díky němu se tedy příjmení v naší rodině dochovalo, ale bohužel je mi souzeno abych tento řetězec přetrhla (jsem jedináček a otec má pouze sestry) . Nezbývá než zapátrat po alespoň vzdálených jmenovcích, abych mohla mít čisté svědomí, že jsme tak docela nevymřeli ..

V 17. století se v matrikách objevuje naše příjmení, spousta dětí, jejich nové větve a s nimi různé přepisy původního příjmení (tedy toho příjmení, které se vyskytuje v nejstarší matrice - co bylo před tím, zatím nevím)
Dnes, kdy podrobnosti o příbuzenství vymizely, jsou tchán, můj manžel a syn posledními nositeli. Otázkou ovšem zůstává, jak se "postavit" k těm, kteří jsou zcela jistě také potomky onoho prvního předka, ale pravopis příjmení se jim změnil buď v maličkostech nebo přepisem do českého pravopisu (plus různé kombinace).
Zora

Mám to podobné. Je nás jen pět mužů, ale v 19. stol. vznikly čtyři varianty příjmení. Mám tedy příbuzné, kteří se jmenují trochu jinak.

Po mém hledání překů jsem zjistil že moje přijmení je německé a psalo se Patzelt poté se to změnilo na Pacelt a po druhé světové válce se naše přijmení píše jako Paclt .A jsem jedinej nositel vlastně zrodiny tak doufám že se mi narodí syn

Já mám pro vás veselejší zprávu. Můj kamarád se se svojí přítelkyní nemohli domluvit na manželském příjmení. A tak se přejmenoval na Wellech. Jeho žena si pak příjmení nepřechýlila, takže v naší republice je 1 Wellechová (jeho babička) a 3x Wellech - kamarád, jeho žena a syn.

I já mám v rodině podobný případ. Bratranec se při sňatku rozhodl používat příjmení po dědečkovi a jako jediný chlap v jejich rodu zajistil, že příjmení bude pokračovat.

Tož to jsem zvědavý, jak za takových 200 let budou potomci takové změny dohledávat a snažit se je pochopit a napasovat na rodokmen. Stanley204 a "Kašpar generace 7" budou zdatně vyčítat nečitelné zápisy ze starých CD a NeoZora odhalovat nečekané souvislosti. Ale to, že zoufalí amatérští rodopisci nemůžou najít záznam o narození potomka z mužské linie dědečka, bude dozajista zaplňovat tamní genealogické "NĚCO"

Mě neskutečně fascinuje změna povolání.... dříve jsme měli sedláky, mlynáře, pacholky, podruhy, řezníky, bednáře, hospodské, hrnčíře, krejčí , popř. taková povolání, jejichž náplň práce setřel už čas. V průběhu 19. století se začala objevovat povolání související s nástupem průmyslu, tedy nejen třeba specializace v u textiláků, ale např, telegrafista, železničář....
Vlastně ani nevím, co se píše do matrik dnes. Existují zápisy typu manažer, dovozce, převozce, poskytovatel, pracovnice coolcentra? V souvislosti s tím, že se navíc mnoho dětí rodí bez sňatku rodičů, dochází k častějším změnám bydliště, budou mít asi badatelé v budoucnu hodně velký problém.

Zápis typu :
dítě Marie, otec Josef Novák, manažer, matka Anna Dvořáková, soukromá účetní, oba z Prahy...

asi badatelům moc indícií neposkytne, byť se zcela jistě v zápise objevují informace o prarodičích...
Zora

právě, že se tam už nepíše o povolání nic

Dnešní povolání už zřejmě nebudou mít pro úřady a asi ani pro budoucího genealoga vypovídací hodnotu ... jednak nicneříkající názvy, "druhak" velice často vynucené střídání zaměstnání.
Dřív se dalo vytušit, že starý mlynář se stal s přibývajícím věkem krupařem, jiný se stal z tovaryše mistrem, nebo specializovaným odborníkem v oboru, který dělal od mládí... dnes dochází ke změnám naproto bez logiky vzhledem k povolání, k získaným dovednostem, zkušenostem, jde jen o volná místa nebo o lepší finanční ohodnocení a po sto letech nevím, která povolání budou řazena mezi stěhovavé ))

Tak mě napadá, jak málo se ve starých matrikách setkáváme s lidmi bez práce, s nezaměstnanými. Občas se objeví nějaký žebrák, vagabund, tulák, ale to je asi tak všechno. I když třeba nuzně, ale rodina nebo obec se postarala alespoň o střechu nad hlavou, rodinní příslušníci měli většinou zajištěný výměnek, neprovdané dcery žily v rodině až do srmti, dospělí synové z rodného statku odcházeli a nacházeli obživu jinde..., o osiřelé děti se skoro vždy postarala širší rodina nebo kmotři. Měli sice tvrdý život, nežili rozhodně v přepychu, ale zůstala jim jakási míra lidské důstojnosti...

Na druhou stranu je ovšem pravdou, že uzavřená manželství přetrvala věky, povinnosti z manželského svazku plynoucí byly jasně dané, lidé v obci - i ve větších městech se více navzájem znali, především v rámci farnosti.
Byl by zajímavý pohled odborníků na demografii, zda se třeba i ta "naše ženská" neustále omílaná emencipace tak trošku nepodepsala na tomto stavu.
Nekamenujte mě prosím, nepatřím k puťkám domácím , jde o úvahu...
Zora

Manželství navěky-já bych to zas nepřeceňoval.Hodně svateb bylo takzvaně "z rozumu".Nedělal bych si o kvalitě takového vztahu iluze.A taky v tom hrála roli všemocná církev římskokatolická a obavy "co by tomu řekli sousedi".A to nemluvím o tom,že po ovdovění následoval okamžitě další sňatek třeba za měsíc od pohřbu...
Vím,byla to těžká doba,žádné přídavky,sirotčí a vdovské důchody,ale stojí to za zamyšlení...