GENEALOGIE

http://ebadatelna.soapraha.cz/d/7264/20

- Jen tak pro zajímavost, zápis úplně nahoře.

Majiteli panství se narodil syn: Jiří Jan Nepomuk Václav Ignác Antonín Dominik Adolf Vančura z Řehnic, pán na Krnsku a Pětikozlech.
Kmotři Jakub Růžička, žebrák ze Strenic, Václav a Jan Jelínek, žebráci z Malých Horek, Anna Kalinová ze Strenic, žebračka.

Zajímavé gesto feudála

Naopak, ono to v onom období bývalo skoro pravidlem, aby bohatí dávali najevo, že i žebráci - nemajetní- žijí mezi námi a že je třeba je podporovat. neb nikdo neví, jak dlouho bude komu osud nakloněn... Dokonce jsou v matrikách zápisy o účasti chovanců z místních špitálů....
Jak to dělali ovšem ve skutečnosti, to netuším. Tohle gesto ale mělo přinést štěstí jak zde narozenému dítěti, tak v případě svědků - svatebčanům...
Z

Já bych si dovolil říct, že pravidlo to určitě nebylo, procházel jsem stovky, možná tisíce matrik a našel jsem jen tenhle jediný případ...

Na to neumím odpovědět, mám jinou zkušenost, proto jsem si o tomto jevu hledala bližší vysvětlení:

Např. zde:
Pro raně novověkou
společnost tak byla chudina nejenom nutným zlem a příčinou zvýšené kriminality,
ale také důležitým prostředkem k dosažení spásy, k vyjádření sociálního statusu
a v neposlední řadě i k následování trendů soudobé ,,módy": Brněnské matriky
křtěných kupříkladu dokládají, že během druhé půle 17. století (častěji od 70. let)
si šlechta a městská honorace nezřídka volila za kmotry svých potomků osoby,
označované v registrech pouze jako ,,Pauperes", ,,arme Leüthe" či ,,Bettler".689
V úvahách o funkčních (tj. intencionálních) předpokladech popularity chudých
by se však nemělo zapomenout ani na filantropický moment, typický právě pro
osvícenské ideje. Řada měšťanů ve svých testamentech dokumentovala skutečnou
snahu o pomoc potřebným bez explicitních nároků na jakoukoli odplatu. Například
Johan Heinrich Münstermann (1782) stanovil deset charitativních legátů, v nichž
poskytl mj. 300 zlatých na nemocné a 30 zlatých jisté vdově, které doposud dával
jeden zlatý....
http://is.muni.cz/th/22854/ff_d/disertace.txt

Pokud jste procházel tisíce matrik, tak to jste prošel poměrnou část matrik, jenž jsou v prozatímním inventárním seznamu SOA Zámrsk ))
--------
Jinak souhlasím se Zorou, nacházel jsem tento případ - žebráci jako kmotři - dost často.
Možná by stálo za úvahu, kdo vlastně byl žebrák.
Někdy to byli starší lidé, o něž se vlastní děti nechtěli, nebo nemohli, starat. Tak aby vyžili do konce svých dnů, chodili o žebrotě.
Tedy u těch bohatších, buď aby ukázali jak jsou soucitní, nebo že se v nich někdy hnulo svědomí, neboť ony starší lidi znaly z dřívějška jako dobré sousedy,
pozvali je za kmotry.
Samozřejmě se, jak cituje Zora disertační práci, existovaly světlé vyjímky z řad měšťanů.

V Ivančicích byla šlechta výjimečně, ale většinou ty nejbohatší rodiny,(podle domů a výměry - tedy zmíněná městská honorace), které velice často chodily za kmotry chudým, současně zvali na svou svatbu či křtiny právě ty nejchudší. žebráky, u nás pak špitálníky, tedy osoby, které pro nemoc, stáří či opuštěnost dožívaly v místním špitále. Sama jsem se tomu divila, třeba jen kvůli šíření nemocí při následné oslavě. Těch zdrojů je mnohem více, jen jsem tady chtěla doložit, že tento úkaz opravdu existuje.