úmrtí za války vyjasněno
Napsal: pát srp 06, 2010 12:49I když se tomu nechce věřit, dneškem se mi podařilo objasnit osud mého prastrýce, který byl za války zatčen gestapem a později rodina dostala jen telegram s oznámením, že zemřel na tyfus. Kde, jak a co nevěděl nikdo.
Obrátila jsem se na organizaci ITS Arolsen, která má rozsáhlé archivy s dokumentací týkající se vězněných, umučených a pohřešovaných za 2 SV., ti mi asi do měsíce zaslali ZDARMA barevně ofocené dokumenty o uvěznění mého strýce ve věznici Zweibrücken s poznámkou, že byl zastřelen. Pomocí Zemského archivu Speyer jsem ZADARMO zjistila číslo vězně, kdy se tam dostal a poté jsem natvrdo napsala do té věznice, zda mají k dispozici nějaké archiválie. Dnes mi přišel velice hezký e-mail od pana ředitele, který se zjevně o historií věznice zajímá. Věznice byla vybombardována i s archivem, ale odkázal mě na jednu knížku o válečném vězeňství v této oblasti, ve které, světe div se, našel kratičký úryvek o tom, jak můj prastrýc při práci mimo věznici se jal utéci a jak ho stráž zastřelila a nechala ležet, než práce skončila a až poté ho milostivě dopravili do nemocnice, kde zemřel při operaci. A tak jsem po 68 letech zjistila, co se s mým strejdou vlastně stalo.
Musím poznamenat, že všichni pracovníci archivů a města, kam jsem všude psala, byli nesmírně ochotní, a to nemluvím o matrice, kde jsem žádala o úmrtní zápis. Poslali ho bez potřeby prokazování příbuznosti (nemluvě o přímé linii), rovnou s fakturou na 9,- EUR.
Obrátila jsem se na organizaci ITS Arolsen, která má rozsáhlé archivy s dokumentací týkající se vězněných, umučených a pohřešovaných za 2 SV., ti mi asi do měsíce zaslali ZDARMA barevně ofocené dokumenty o uvěznění mého strýce ve věznici Zweibrücken s poznámkou, že byl zastřelen. Pomocí Zemského archivu Speyer jsem ZADARMO zjistila číslo vězně, kdy se tam dostal a poté jsem natvrdo napsala do té věznice, zda mají k dispozici nějaké archiválie. Dnes mi přišel velice hezký e-mail od pana ředitele, který se zjevně o historií věznice zajímá. Věznice byla vybombardována i s archivem, ale odkázal mě na jednu knížku o válečném vězeňství v této oblasti, ve které, světe div se, našel kratičký úryvek o tom, jak můj prastrýc při práci mimo věznici se jal utéci a jak ho stráž zastřelila a nechala ležet, než práce skončila a až poté ho milostivě dopravili do nemocnice, kde zemřel při operaci. A tak jsem po 68 letech zjistila, co se s mým strejdou vlastně stalo.
Musím poznamenat, že všichni pracovníci archivů a města, kam jsem všude psala, byli nesmírně ochotní, a to nemluvím o matrice, kde jsem žádala o úmrtní zápis. Poslali ho bez potřeby prokazování příbuznosti (nemluvě o přímé linii), rovnou s fakturou na 9,- EUR.