Vzhledem k tomu, jak rozsáhlé oblasti zahrnovalo slovanské osídlení, tedy slovanské jazyky, je dost možné, že se názvy měsíců posunovaly. Někde měli senoseč, jinde ještě nezačala, podobně to platí třeba o říji, květu konkretní rostliny... a taky je třeba brát v úvahu rozdílné názory původních odborníků - badatelů... Pokud měli k dispozici nějaký slovanský text s označením měsíce, asi neměli moc možností porovnávat s nějakým všeobecně platným "kalendářem".
Spíš asi usuzovali z okolního textu a konkretního znění názvu měsíce, ti odpovědnější se snažili zjistit, kdy v dané oblasti probíhal jev, použitý v názvu měsíce...A nelze ani zapomenout na to, že název mohl vzniknout v určité oblasti, ale pak se kmen posunul jinam - stačilo jen změnit trochu nadmořskou výšku, nebo blízkost větší řeky, hor, lesů... a vše bylo jinak...
.
A - mezi námi - že bych třeba věděla přesně, kdy mají od Ruska přes Ukrajinu, Polsko, Česko, .... až po Chorvátsko přesně senoseč, tak to ani náhodou, natož třeba říji
))
Buďme rádi za názvy, které máme
))
Zora