Já jsem bohužel z JIžní Moravy, Čechy tak dobře neznám, ale čeští bratři se na MOravu přesunovali z Čech...
Zde jsem našla zmínku o rakovnickém okrese: (stránka obce Mutějovice)
Křesťanskou víru v Rakovnickém okrese silně zasáhlo husitství. Zdejší lid Husovo učení přijal za své. Tomu jistě napomohla i přítomnost Mistra Jana Husa na hradě Krakovci roku 1414, během které zde Mistr vycházel mezi lid a osobně šířil své učení. Když pak přistoupil ke straně pod obojí i hejtman Rakovnického kraje Aleš ze Šternberka, utrakvismus se zde napevno usadil. Jak vyplývá z dochovaných materiálů, byla v Mutějovicích již ve druhé polovině 16. století škola, byla to jedna z vůbec prvních škol v celém kraji.
Protestantství se v Mutějovicích udrželo až do 18. století. Velký vliv na rekatolizaci obyvatel měla porážka stavovského povstání v bitvě na Bílé hoře roku 1620. Zdejší fara, na níž kázal protestantský farář, byla v důsledku neúspěšného povstání zrušena a mutějovická farnost připadla roku 1661 k Novému Strašecí. Stavovské povstání dalo vzniknout třicetileté válce, která postupně zachvátila celou Evropu. Během války lid trpěl častými průchody vojsk, ta zde plenila a drancovala vsi bez ohledu na stranu, za kterou bojovala. Ani Mutějovice nebyly v těchto těžkých dobách ušetřeny válečných útrap. Roku 1634 sem vtrhl švédský oddíl 300 vojáků plukovníka Gallase a prakticky celou obec vyplenil. O tom, jak moc válka Mutějovice zasáhla svědčí fakt, že zde po jejím skončení zůstalo pouze 17 nevypálených domů..
http://www.mutejovice.cz/historie-obce/ ... mutejovic/Za války třicetileté a po ní umíraly pro náboženství desetitisíce nejušlechtilejších synů našeho národa. Ostatní národ, sedláci a měšťané, kteří byli nuceni zůstat ve zpustošené zemi, žili ve stejné bídě duševní jako hmotné. Bylo jim odňato náboženství protestantské a bratrské, ale katolické jim nebylo možno dát. Nebylo totiž českých katolických kněží. Pole farností zarostla, fary samy byly pobořeny a zpustly. V rakovnickém kraji, který měl 19 far - 34 filiálek a 10 000 obyvatelstva, byli v r. 1651 jen čtyři faráři, z toho dva Češi. Z 53 kostelů v kraji, ostatně po válce zpustlých a pobořených, jich 50 bylo téměř celý rok zavřených. Do většiny přijel farář jednou, nejvýše dvakrát do roka odsloužit pouťovou mši a kázání. Proto se hojná část lidu ( zejména starších), držela ještě dlouho zakázaného náboženství předbělohorského, nekatolického. V tehdejších duchovních zápasech náboženských, byl kladen neobyčejný důraz na vnější formu, a to na zpověď u katolického kněze. Po Bílé hoře byla tato zpověď povinná pro všechno obyvatelstvo Čech. Na každém panství byly proto zavedeny zvláštní zpovědní seznamy všech poddaných. Ti co nechtěli, byli označeni jako nekatolíci a bylo na ně pohlíženo jako na nábožensky zanedbané a nevzdělané.
http://bkoutecky.sweb.cz/pom%C4%9Bry_na_rakovnicku.htmJe pravděpodobné, že Váš předek byl nazývám "kacířem", kvůli víře podobojí, zkoušejte najít info o obci původu Vašeho předka, a to co nejdál do minulosti.
Většinou se náboženským poměrům s důrazem na Jednotu bratrskou, případně protestantismus věnuje spousta odborných prací, dost často je historie i na stránkách dnešních nekatolických farností.
Na genetaby najdete ještě jeden příspěvek na téma Pickard, pikard, pikart, ale bez územní návaznosti.
Pokud na Vaše příjmení někde náhodně narazím (v hïstorických publikacích ve vztahu k vyznání), ozvu se.
Vybavíte si z románu F. L. Věk postavu starého Žalmana, k víře starých otců se hlásícího?
I jeho jméno vzniklo podobně - čeští bratři si čítali - zpívali žalmy.
Z