http://www.brno-komin.cz/view.php?cislo ... 2007033101Mlatci –řemeslo už dávno zaniklé – přicházeli
po žních, až bylo obilí vyschlé. Napřed snopy
svázané, potom se obilí rozložilo do věnce a cepy
začaly vyťukávat rytmus. Podle počtu mladců
se říkaly i pracovní říkanky (při trojici: grécar
sem, grécar tam!, při čtveřici: bochte v peci
na polici, při pětici: kočičí vocas!). Mladci
pracovali přesně v rytmu se střídali, nikdy
nemátili dva naráz. Sláma se vynesla na patra,
obilí se fukarovalo a čistilo. Mladci dostávali
mzdu, jídlo i pití, po skončení žní byla hostina
a malá slavnost – domlatek. Mlácení cepy mělo svoje
starodávné kouzlo a vůbec nebylo tak jednoduché,
jak se zdálo. Museli dávat pozor nejen na sousedův
cep, ale i na vlastní hlavu. (Dunivé rány
dopadajících cepů do nepromlácené vrstvy obilí
přecházely poznenáhlu do jasnějších zvuků ve
vrstvách promlácených a konečně vyznívaly zvonivým
hlaholem při úderech do obnažené země mlatu, jež
slita byla přimísenou hovězí krví, která se při
dusání mlatu do hlíny přidávala).
Mlácení cepy vzalo rychle za své s prvními
mlátičkami, které byly poháněny žentourem, který
za stodolou roztáčel hospodářův kůň.(Přebytky
plodů svých snah a své práce prodával rolník na
volném trhu. Žel trh lpěl hlavně v rukou židů,
kteří dovedli z mozolů rukou našich rolníků mistrně
těžiti. Obilí, hlavně ječmen dodávali hlavně
do sladoven a pivovarů.).
Vzhledem k tomuto popisu se člověk mlatcem stával na určité období, po zbytek roku dělal něco jiného. Jen poznámka, mlatci putovali, čili ... nemohl vzniknout zápis právě po žních v době mlácení? a proto bylo uvedeno toto povolání?
Zora
Napsal: stř lis 07, 2012 18:12
