Stránka 1 z 1

věkové limity

PříspěvekNapsal: čtv pro 24, 2020 3:16
od rspacek
Má prosím někdo povědomí, jestli se při zápisu do matrik ctily nějaké věkové limity pro označení oddávaných, jako iuvenis, ancilla, puella? Jestli třeba "mládenec" znamenalo do tří, pěti, sedmi let od dosažení dospělosti, nebo to byla zcela na libovůli zapisujícího. Podobně děvče a dívka...
Děkuji, R. Špaček

Re: věkové limity

PříspěvekNapsal: čtv pro 24, 2020 8:52
od zburget
Podle mých zlkušeností to bylo víceméně na libovůli zapisujícího.
Zaznamenal jsem matriku, kde byli ženichové rozlišováni jako Vir, Adolescens a Juvenis. Nevěsty jako tuším Femina, Ancilla, Puella a případně Virgo. Ale nezkoumal jsem, kde byly věkové limity.
Podobně jsem viděl v úmrtních matrikách filiolus (filiola) versus filius (filia). V česky psané syn (dcera), pachole, nemluvňátko apod.

Ve většině matrik (alespoň v mé oblasti) ale žádné takové rozlišení není.

Re: věkové limity

PříspěvekNapsal: sob pro 26, 2020 0:51
od rspacek
Děkuji za reakci. Já v tom taky žádný řád nevidím, ale doufal jsem, že se třeba mýlím...

Re: věkové limity

PříspěvekNapsal: pon pro 28, 2020 13:19
od janpechacek
Žádné plošné pravidlo neexistuje, skutečně záleželo na libovůli pisatele, ale to neznamená, že se věk takto nerozlišoval. Samozřejmě to není ani u jednoho pisatele přesné rozmezí používané univerzálně, nicméně zvlášť u latinských zápisů je třeba předpokládat, že dotyčný pisatel vědomě navazuje na nějaké vzory, kterých se mu dostalo díky klasickému vzdělání. Sem patřilo i běžné ve středověku zažité dělení lidského věku na několik úseků zvaných např. infantia, pueritia, adolescentia, iuventus, senectum a senium. Jejich počet se lišil (známé je dělení na sedm věků), často se však udávala jejich délka v trvání sedmi let. Tedy pro nějaké přesnější určení to použít nelze, ale pokud se budu zabývat jednou matrikou hodně důkladně (většinou hledání nejstarších předků pomocí kompletní rekonstrukce rodinných vazeb), může mi znalost pisatelova úzu v něčem pomoci. Je totiž možné, že na to nějaký systém měl, i když jej pravděpodobně nepoužíval důsledně, jelikož sám nemusel znát (nemohl si ověřit) přesný věk např. snoubenců. Zkrátka když se chytáme každého stébla, může být v některých případech takový termín k užitku jako určitá indicie, ale vždy v závislosti na konkrétní situaci, prostředí, kontext.